LtN 7.2., str. 1 …Anketa: Volba prezidenta odhalila hluboké rozdělení společnosti nejen podél věkových či sociálních linií, ale i bariéru mezi Prahou a zbytkem republiky. Myslíte, že je to rozdělení trvalé a podstatné, které po volbách znovu jen přestane být tak viditelné, nebo podle vás situace není tak naléhavá, jak se jeví z projevů „osobností a elit“?
…Petr Mach, ekonom, předseda Strany svobodných občanů
Česká společnost je rozdělena a vždycky byla. Druhé kolo prezidentské volby toto rozdělení potvrdilo. Nešlo o rozdělení na Prahu a zbytek země. Pro Schwarzenberga hlasovala velká města – Praha, Brno, Liberec, Plzeň, venkov většinou pro Zemana, ale všude byla volba relativně vyrovnaná.
Nešlo o volbu – a tedy rozdělení – mezi klasickou levicí a pravicí, ale spíš o souboj mezi politickou a nepolitickou politikou – slovy Václava Havla. Ačkoliv pan Schwarzenberg reprezentuje nyní nominálně „pravicovou“ TOP 09, stal se symbolem oné havlovské „nepolitické politiky“ a sbíral i levicové hlasy Táni Fischerové či voličů zelených, zatímco Zeman je představitelem tradiční „politické politiky“ a sbíral hlasy nejen sociálních demokratů, ale i voličů, které opustila ODS.
Schwarzenberg získal emoce mnoha lidí, kteří pro něj hlasovali velmi nadšeně a velmi nelibě nesou výsledek volby, který často pro sebe nechtějí uznat. Současné rozdělení společnosti považuji za zmatené a není mi vlastně jasné, jakou politiku a jaké pojetí státu pan Schwarzenberg představuje. Jako ministr reprezentuje např. církevní restituce a privatizaci důchodového pojištění, zatímco v očích mnohých svých voličů reprezentoval možná něco jiného.
Předpokládám, že toto rozdělení v české společnosti bude přetrvávat i nadále, i když bych si přál, aby skončilo a aby se společnost dělila tradičně (a pro mne srozumitelně) na zastánce štíhlého státu s malými daněmi, minimálními dotacemi a omezenými regulacemi („pravice“) a zastánce větší míry státních zásahů, grantů a přemíry omezení svobodného nakládání se soukromým majetkem („levice“).
…
