…V kolik hodin se vlajka nad Hradem objeví a na kterém stožáru bude mít své místo, ale Hrad úzkostlivě tají. „Podrobnosti se teprve řeší,“ nechtěla prozradit detaily Zemanova mluvčí Hana Burianová.
Jisté už naopak je, že Barrosovu návštěvu doprovodí hlasité demonstrace. Na Hradčanské náměstí se sejdou příznivci Strany svobodných občanů euroskeptika Petra Macha. Protestním shromážděním chtějí dát najevo, že s výměnou českého symbolu za cizí nesouhlasí. „Miloš Zeman bude sundávat český symbol a místo něj vyvěšovat symbol evropský. Jinou cestu k tomu nemá. Na Hradě je jen určitý počet stožárů a nedovedu si představit, kam by nově vlajku vyvěsil,“ řekl LN Mach a označil Zemanovu akci za „servilitu, která není na místě“. Na demonstraci se podle něj sejde nejméně sto lidí.
…
Anketa
…
Patří modrozlatá vlajka Evropské unie na Pražský hrad? Karel Schwarzenberg:
Ano. Jsme už několik let členy čili součástí Evropské unie. Jsou tací, kteří udatně neberou tuto skutečnost na vědomí. Ve Spojených státech mne vždy zaujala Flat Earth Society.
Petr Mach ekonom a šéf Strany svobodných občanů:
Je to servilita vůči Evropské unii, která není namístě. Česká republika navíc podle protokolu připojeného k Lisabonské smlouvě nepovažuje tuto vlajku za vlajku Evropské unie. Absolutně absurdní je také to, co Miloš Zeman uvedl, tedy že za to chce žádat vyšší dotace z Evropské unie.
Poslankyně Markéta Šichtařová, vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.
Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.
Inflační krize a její řešení
Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.
K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.
Daňová kvóta jako hlavní problém
Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.
Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.
Živnostníci a koncesionářské poplatky
K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.
Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.
Bydlení jako priorita
Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.
Závěrem
Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.
