Že nás stát okrádá na důchodech jsem psal už před pár měsíci zde. V jaké pozici je důchodce zastávajícího systému, kdy poníženě líbá ruku vládě, která mu chce valorizovat důchod o dvě stovky? Víme – v předklonu. Jak by to však vypadalo, kdyby nám stát nebral oněch 28% z hrubé mzdy na důchodové pojištění a my si mohli spořit či investovat?
Nejprve modelová situace…. jste člověk s průměrným platem (30 tisíc), průměrnou délkou dožití (79 let), pracujete od 20 do 65 let (45 let). Nebudeme počítat inflaci, která mění čísla, nemění však poměry (starobní důchod je stále kolem 42% průměrné mzdy). 45 let je 540 měsíců. Každý měsíc vám stát vezme 8.400 Kč (28% z hrubé mzdy). 4.536.000 Kč vám tedy stát dnes vezme.
V důchodu pobudete 14 let, tedy 168 měsíců. Průměrný důchod činí dlouhodobě cca 42% z průměrné mzdy, aktuálně by to mělo být kolem 12.600 Kč (dnes jsou na tom důchodci o cca 1% lépe ve srovnání s dlouhodobým průměrem). 168 měsíců po 12.600 je 2.116.800 Kč. Statisticky tedy dostanete ani nepolovinu z toho, co vám stát vzal. Na to, co dostanete reálně jako důchod si tedy vyděláte za 252 měsíců, tedy za 21 let. Zbytek živíte někoho jiného.
Už cítíte, že s vámi někdo hraje levou? Ještě chvilku počkejte… Představte si, že oněch 8.400 měsíčněm vám stát nevezme, ale vy je pokaždé investujete. Do nemovitostí, do akcií… řekněme s ročním výnosem 5%*. Po 45 letech pravidelného investování částky 8.400 měsíčně byste odcházeli do důchodu se sumičkou přesahující 17.000.000. Za to už by se skoro dalo vyžít, nemyslíte? Tím spíš, že by vám stále naskakoval z oné částky 5% úrok, tedy hezkých 850 tisíc ročně. To by lidi možná ani nehledali slevové letáky v supermarketu a mohli si dovolit párky obsahující maso.
Ještě pro jistotu zopakuju – dnešní systém vás stojí stejně a dostanete necelých 13 tisíc měsíčně. Kalkulačku, kam si můžete zadat 28% z vaší hrubé měsíční mzdy (to je to, co vám stát vezme na důchody), počet let, které vám zbývají do 65 let, a očekávaný výnos, najdete ZDE.
Závěrem mi dovolte, abych vám jménem průběžného systému financování důchodů poděkoval za trpělivost, se kterou snášíte chudobu, ve které vás drží.
Roman Kříž člen Republikového výboru Svobodných, kandidát do EP
Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.
Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.
Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.
Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.
Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.
Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.
Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.
