KREMLÍK: Největší ostuda v historii Nobelovy ceny

Irena Sendlerová zachránila 2500 židovských dětí. Nobelovu cenu místo ní dostal Al Gore. Za Powerpointovou prezentaci.

SCHINDLERŮV SEZNAM

Steven Spielberg se po Jurském parku pustil do vážnějšího tématu a získal si tak nemalé zásluhy. Díky jeho filmu „Schindlerův seznam“ (1993) se v polovině 90.let se veřejnost začala zajímat i o existencí dalších „Schindlerů“. Známým se tak stal například sir Nicholas Winton.

Novinky.cz počátkem dubna 2011 vydaly článek o další takové zachránkyni.

Irena Sendlerová zachránila tisíce dětí, nezlomilo ji ani mučení. Novinky.cz 1.dubna 2011

„V létě 1942 začala Sendlerová z ghetta pašovat židovské děti, nejčastěji v pytlích ve vozech vyvážejících odpad. Do ghetta přijížděla v přestrojení za zdravotní sestru se sanitkou a uspané děti, aby křikem nic neprozradily, vozila ven v rakvích jako zemřelé na tyfus. Některé děti byly z ghetta vyvlečeny tajnými kanály. Umisťovala je do polských rodin, sirotčinců a katolických klášterů. V zakopaných lahvích ukryla zašifrované údaje o dětech, aby jim po válce mohla být vrácena jejich totožnost. Na konci roku 1943 pro ni přišlo gestapo. Po mučení byla odsouzena k smrti zastřelením. Podplacení gestapáci ji ale těsně před popravou pustili na svobodu, zastřelena byla jen na papíře. Okamžitě změnila jméno a s falešnými dokumenty se skrývala až do konce války.“ (zdroj)

V den její smrti žilo ještě asi 700 z jejích 2500 zachráněných židovských dětí.

Irena Sendlerová je učebnicový kandidát na Nobelovu cenu míru. Svým hrdinstvím totiž zároveň přispěla k budování mostů mezi kulturami a k zmínění nevraživosti mezi náboženskými tábory. Byla katolík a přesto nasazovala život pro židy. Však si ji také v Izraeli dodnes připomínají.

KOMUNISTÉ DALI PŘEDNOST STRANÍKŮM

Hrdinství Ireny Sendlerové vyvolává obdiv i po půl století. Člověk automaticky očekává, že po válce takoví lidé budou zahrnováni poctami, čestnými doktoráty a nuceni veřejně pronášet proslovy při významných výročích tak často, že jim to až bude protivné.

To se ale nestalo. Polský komunistický režim tuto ženu po válce neocenil, protože byla součástí západního, nikoli komunistického odboje. Něco vám to připomíná? Inu, ani naši západní letci se za boj proti nacistům po válce doma žádného vděku nedočkali.

Politická ideologická kritéria dostala přednost před oceněním poctivé lidské odvahy a zásluh. Vyznamenávat nekomunisty tehdy bylo politicky nekorektní.

ALARMISTÉ DALI TAKÉ PŘEDNOST STRANÍKŮM

Zdálo se, že se Irena Sendlerová ocenění dočká alespoň na sklonku života. V roce 2007 byla ve věku 97 let navržena na Nobelovu cenu míru. Ale nakonec ji nedostala. Přednost dostal víte kdo? Al Gore a Pachauriův mezivládní panel OSN pro klimatické změny.

Situace se tedy opakuje. Všímáte si toho? Opět politická kritéria dostala přednost před oceněním poctivé lidské odvahy.

Političtí ideologové dostali metál za šíření stranické propagandy. OSN a EU potřebuje klimatický alarmismus jako záminku k prosazování svého politického programu centralizace, ovládnutí energetiky a k sběratelství (sběr nových pravomocí).

Je to asi jako by Nobelovu cenu míru dostala redakce Rudého práva.

Je to tím smutnější, že to byla její poslední šance. Tato trestuhodná věc se už nedá v pravém smyslu napravit. Sendlerová zemřela na zápal plic v květnu 2008.

NOBELOVA CENA ZA DISKREDITACI ALARMISMU

Opravdu je tu někdo, kdo si myslí, že Gore a Pachauri si tuto cenu zasluhovali více než Irena Sendlerová?

Al Gore a IPCC dostali Nobelovu cenu míru údajně za zásluhy o „šíření většího povědomí o lidmi způsobených klimatických změnách a za úsilí o podniknutí kroků, které jsou nutné, abychom takovým změnám mohli čelit.“

Tiskové oznámení ceny: http://nobelprize.org/nobel_prizes/peace/laureates/2007/press.html

Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Nikdo toho neudělal pro diskreditaci alarmismu jako Al Gore a IPCC. Takže laureáti by si zasloužili spíše cenu od klimaskeptiků – cenu za podkopávání klimatického hnutí. Vzniká otázka, zda Pachauri a Gore ve skutečnosti nejsou tajní agenti ropné firmy Exxon?

Pojďme se na tyto výtečníky podívat z pohledu environmentalistů. Pomohl opravdu Al a jeho Melody Boys věci boje s klimatickými změnami? Nebo spíše uškodili?

Al Gorův film „Nepohodlná pravda“ (nomen omen) byl soudem uznán za nepravdivý. Obsahuje devět nepravd. Než se tento film promítne ve škole studentům, učitel je dle soudního rozhodnutí povinen studenty nejprve varovat, že filmu nelze věřit. Slušná antireklama, co myslíte? Tudíž soudím, že Al Gore svým filmem udělal klimatickému hnutí medvědí službu. Osobně bych milerád promítal Al Gorův film – jen pro to potěšení, abych mohl pokaždé film zapauzovat a říci studentům „dle verdiktu soudu toto není pravda“.

Viz: Ivan Brezina. Kurz sebeobrany proti klimatickému lháři. Neviditelný pes 1.listopadu 2007

A zprávy IPCC? Ty připomínají Ezopovu bajku o chlapci a vlku. Pasáčku ovcí bylo smutno, tak začal volat „pomoc vlk“ a lidé přiběhli na pastvinu, aby ho zachránili. Vlk tam nebyl, chlapec si to jen vymyslel. A byl rád, že není tak sám. Protože to tak skvěle fungovalo, udělal to ještě několikrát. Jenže jednoho dne opravdu přišel vlk. Chlapec se pomoci nedovolal. Už mu nikdo nevěřil.

Sám bývalý šéf IPCC Watson řekl: „Všechny odhalené chyby mají znaménko plus, všechny přehánějí závažnost klimatických změn a nadhodnocují její dopady. To je znepokojivé. IPCC by se měla ptát, jak k tomu mohlo dojít.”

S táním Himalájů se sekli o tři sta let – protože převzali novinářskou kachnu bez ověření (Glaciergate).
Podklady pro grafy globálních teplot byly léta utajovány a pak zmizely (Dog Ate Global Warming).
Bez důkazů nás strašili poklesem produkce potravin v Africe na polovinu (Africagate) a úbytkem Amazonského pralesa o 40% kvůli oteplování (Amazongate) – a pak nebyli schopni říci, kde to tvrzení vzali.
Ve zprávách chybí klíčové grafy sluneční aktivity (Judithgate).
IPCC je poznamenána nesčetnými neetickými konflikty zájmů (Pachauri, Mann, Nakicenovic, Lean, Jones, podivné vyšetřování Climategate stylem „vyšetřím se sám“).
Třetinu zdrojů tvoří nevědecká literatura jako články z novin (Citizen Audit).
Grafy (hokejkový graf) jsou účelově upravovány, aby se dospělo k předem vybranému závěru.
Atd.

I kdyby nakrásně existovalo antropogenní katastrofální oteplování, nelze se divit, že tomu dnes moc lidí nevěří. Cožpak lze věřit tělesu, které tolikrát říkalo nepravdy? Když vás někdo devětkrát podvede, uvěříte mu snad po desáté? Za nárůst klimaskepticismu nemohou naftaři a popírači. Za to může IPCC.

Viz: V.Kremlik Pouťový dům hrůzy OSN

Tito lidé k „šíření povědomí“ a k „úsilí o podniknutí kroků“ přispěli negativně. Nechápu tedy environmentalisty a klimatology, kteří Gora a IPCC obhajují. Jen díky jejich sérii faux-pas se Kongres největší mocnosti světa nyní staví naprosto zamítavě vůči jakýmkoli snahám o regulaci skleníkových plynů.

Jeden z republikánských kandidátů na amerického presidenta, Tim Pawlenty, bývalý guvernér státu Minnessotta, říká: „Každý, kdo kandiduje a kdo za sebou má nějakou veřejnou funkci, má na účtu nějaké ty blbé chyby (clunkers)… Co se týče klimatických změn, respektive cap-n-trade, já to otevřeně přiznávám – podívejte, byla to chyba, podporoval jsem to a bylo to ode mne hloupé (it was stupid)… Ale každý z nás, kdo se o presidentskou kandidaturu uchází… někdy v minulosti cap-n-trade podporoval.“ (viz)

CO DÁL?

Náprava není snadná. Irena Sendlerová už nemůže dostat Nobelovu cenu třeba za rok 2012, protože ceny se neudílejí posmrtně. Snad by ale bylo možné zpětně odebrat cenu Al Gorovi a IPCC, tak jako lze odebrat podvodem nabytý akademický titul (viz Plzeňská práva). Nobelův výbor byl podveden – v době udílení se domníval, že texty IPCC a Al Gora jsou spolehlivým zdrojem osvěty. Je to jako kdyby někdo dostal Nobelovu cenu míru za chemii a pak se zjistilo, že objev, za který byl oceněn, někomu ukradl. Také by se asi slušelo mu cenu odebrat, ne?

Pokud souhlasíte, že tito si Nobelovu cenu míru nezaslouží, můžete podepsat petici: http://www.stripgore.com/

=================

Více na www.klimaskeptik.cz

Diskutovat můžete na http://www.klimaskeptik.cz/diskuse/

Vítězslav Kremlík je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček v Událostech, komentářích ČT24 2. prosince 2025

Slovensko, EU a pád českých mezd: Libor Vondráček v Událostech komentářích

3. 12. 2025

Bude Filip Turek MINISTR? Vondráček odhaluje pravdu o prezidentových podmínkách

2. 12. 2025

Novým místopředsedou Svobodných se stal ing. Ondřej Vašíček

2. 12. 2025

Konec uhlí v ČR? Svobodní varují před blackouty, Zelení blouzní o obnovitelných zdrojích

29. 11. 2025

Lavička: Rodinné právo je věcí národních států, ne EU

28. 11. 2025

Šichtařová v Prima CNN: Státní rozpočet 2026 je fikce, reálný schodek až 381 miliard

27. 11. 2025

Libor Vondráček v pořadu Pro a Proti

27. 11. 2025

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.