KREMLÍK: Bulhary zbídačuje zelená elektřina

KREMLÍK: Bulhary zbídačuje zelená elektřina

Když islamisté vypalují předměstí Paříže, napíše se mlhavě, že jde o „mladé Francouze“. Když zelená elektřina zaviní v Bulharsku nepokoje, napíše se mlhavě, že lid protestuje proti „zdražování elektřiny“. Je to sice báječně politicky korektní, jen leckdy ze zpráv vůbec nepochopíte, o co jde.

Články jako „Bulharská vláda padla pod tíhou protestů proti vysokým cenám elektřiny“ či „V Bulharsku vypukly protesty proti cenám za energii od ČEZ“ neobsahují ani jedinou zmínku o zelené elektřině! Přitom vypátrat příčinu zdražování není nijak složité. Šéf bulharského energetického regulačního úřadu Angel Semerdžiev opakovaně zdůraznil, že zvýšení cen energií, které přišlo v červenci 2012 a které na lidi nejvíce dolehlo během následující zimy, bylo zaviněno příplatkem na obnovitelné zdroje.

Zelená elektřina ale postihla i ČR. Proč tedy do ulic vyšli Bulhaři, a Češi ne? Podle Eurostatu je Bulharsko nejchudší stát EU. Eurasia Group uvádí, že Bulhaři za energie utratí běžně asi čtvrtinu platu. Průměrný měsíční plat je 387 eur a průměrná penze asi 150 eur. Když jedete takhle na doraz, je každé procento zdražení znát. Takže když v lednu přišly lidem účty za elektřinu na 100 eur, nedivte se, že vyrazili do ulic.

Bulharsku se vymstil vstup do Evropské unie. V roce 2007, když podepisovali přístupovou smlouvu, museli se zavázat, že do roku 2010 budou mít 11 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Později evropská směrnice 2009/28 Bulharsku předepsala, že do roku 2020 musí mít z obnovitelných zdrojů 16 procent elektřiny.

Záhy bylo jasné, že hrozí vzestup cen energií, jaký nikdo nepamatuje. A tak 1. července 2012 vláda rázně zasáhla. Podpora větrníků byla snížena o 20 procent, podpora solárních panelů o 50 procent. A solárníkům napařili o 50 procent vyšší poplatky za využívání přenosových sítí. To by mělo klimatickým podnikatelům zabavit 10 až 40 procent zisků. Ceny elektřiny pro občana by se tak snížily. Investoři samozřejmě spustili povyk, že oni koneckonců situaci nezavinili, jen jí využili. Šéf Evropské banky pro obnovu a rozvoj pan Suma Chakrabarti písemně pokáral bulharského premiéra Bojka Borisova, že nemůže klimatické lobby účtovat poplatky retroaktivně, tj. že jim nemůže zabavit, co si už naloupili.

Proč tedy občané demonstrují v ulicích, když vláda proti zelené lobby už radikálně zakročila? Protože navzdory opatřením regulačního úřadu od 1. července 2012 ceny energií stejně o něco stouply. O třináct procent. Rozjetý zelený vlak nelze zastavit ze dne na den.

Podivné neinformační nezpravodajství o bulharských nepokojích naznačuje, jak asi bude demontáž zkrachovalé klimatické ideologie probíhat. Pěkně potichu. A vinu hodí na nějakého obětního beránka, třeba ČEZ.

Český energetický gigant se na tamní trh dostal v roce 2005, kdy došlo k privatizaci tamní energetiky. Bulharská levice samozřejmě nechce přiznat, že viníkem zdražování je klimatická politika prosazovaná socialistickou „internacionálou“ (PES). Lepší je hodit to na buržousty, no ne? Navíc šikovná záminka volat po znárodnění. Rozzuřený dav – jak už to bývá – se vrhne na prvního obětního beránka, kterého mu předhodí. A skutečný viník se zatím směje za vrbou.

Viníkem nepokojů ve skutečnosti není ČEZ ani bulharská vláda, ale klimatická politika vnucená z Bruselu. Ale moment. Kdopak eurokomisařům nabulíkoval, že emise ze spalování fosilních paliv povedou k děsivému oteplování… pokud EU urychleně nepřejde na obnovitelné zdroje? Kdopak to byl? No ovšem. Klimatický panel OSN (IPCC), tristní hrdina aféry Climategate.

Co to znamená pro Českou republiku? Snad jen tolik, že ten „hrozný“ Klaus, co ho někteří lidé nemohou vystát, na odchodu z Hradu, ještě než za sebou zhasne, může pokývat hlavou a říci: Vidíte, vidíte, já vám to říkal.

Autor je vzděláním historik a provozuje portál Klimaskeptik.cz

LN, 5.3.2013

Vítězslav Kremlík je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31