Kolik stojí rodinu veřejná doprava ve Zlínském kraji?

Kolik stojí rodinu veřejná doprava ve Zlínském kraji?

Sousede, kolik ročně utratíš za ježdění vlakem a autobusem? No, já moc nejezdím, takže moc ne…. Tak to se pleteš! V rodině jste 4, takže to vychází takto:

Každá čtyřčlenná rodina zaplatí tisíce korun ročně, aniž by o tom věděla. Vezměme si nyní modelově rodinu z tzv. Zlínského kraje, tedy pravděpodobně Valachy, moravské Slováky nebo Hanáky.

2018

V roce 2018 každá taková rodina zaplatila, aniž by to věděla, v průměru přes 9.100 korun. A k tomu ještě utratila za jízdenky téměř 2.900 korun. Dohromady tedy 12.000 korun.

S vlaky a autobusy se to má totiž takto. Zlínský kraj (zastupitelstvo) rozhoduje o tom, kolik kilometrů najezdí ročně regionální a lokální vlaky a autobusy. Vybere dopravce a těm za tyto kilometry zaplatí dohodnutou cenu. Dopravci samozřejmě vyberou také nějaké jízdné a to se od dohodnuté úhrady odečte. Výsledek je tzv. prokazatelná ztráta. Tu Zlínský kraj zaplatí (a je to tak ve všech krajích).

V roce 2018 kraj takto utratil za Tvou rodinu přes 4.900 korun. Protože je to ale na rozpočet kraje moc, vysaje na zajištění dopravy ještě peníze z rozpočtů obcí. A to přesně stovku na hlavu, tedy 400 korun na čtyřčlennou rodinu. A také si poníženě vyprosí pomoc od státu, tedy ministerstva dopravy na vlaky. Ministerstvo tak milosrdně posílá Tvých téměř 700 korun dopravcům na přepravu Tvé rodiny. No jo, jenže je to trochu nefér, poněvadž Východomoravákům on ten stát posílá málo na vláčky. To proto, že toho u nás vláčky ročně najezdí málo. Jinde najezdí více. A tak ještě přispíváš jiným rodinám v jiných krajích. Tvoje rodina takto podporuje jiné rodiny celkem více než 300 korunama ročně. Možná Ti udělá radost, že hejtman chce tu nespravedlnost ukončit tím, že objedná více vláčků. Můžeš se pak na ně třeba chodit dívat a mít radost, že už je to spravedlivé.

Peníze, sousede, nerostou na stromě a stát, kraj ani naše obec, jak jistě víš, nemají partu česačů, kteří by ty peníze ze stromů trhali. Všechno to, o čem jsem mluvil, jsou Tvé peníze, které zaplatíš na daních.

Jestli teď sčítáš a odečítáš, jistě sis všiml, že ten součet nevychází. Tvoje peníze totiž stát neutrácí jen tím, že by s nimi „pomáhal“ Zlínskému kraji. On sám totiž ještě Tvé peníze utrácí za rychlíky a také za ztráty dopravců, které vznikají tím, že poskytují slevy z jízdného.

Je mi líto, že jsem Tě teď zklamal. Slevy opravdu neznamenají, že ušetříš. Náklady na dopravu jsou pořád stejné. Nezáleží na tom, zda v autobuse sedí student, chlap v nejlepších letech nebo chlap v ještě lepších letech, čili v důchodu. Máš sice levnější jízdenku, ale stejně jsi to zaplatil.

Tedy, za rychlíky a za slevy Tvá rodina zaplatí ročně 2.800 korun.

Dohromady jsi zaplatil za rodinu 9.100 korun a ani nevíš jak. Ze slev se už také nemůžeš radovat. Nepomůže Ti ani ta poslední, kterou populisticky vyhlásil premiér. Průměrně sice zaplatíš méně peněz, když budeš kupovat pro rodinu jízdenku, ale o to víc zaplatíš, aniž bys to věděl. Přidej těch cca 2.900 korun za jízdenky a Tvá rodina je chudší o 12.000 korun.

2020, pokud hejtman neprosadí svůj grandiózní plán

Tak a teď se pojďme podívat, jak to bude dál, třeba v roce 2020.

Kraji končí smlouvy s dopravci a je bohužel nevyhnutelné, že vše podraží a Tvoje rodina zaplatí více. Tomu se nedá zabránit. Pokud bude jezdit pořád přibližně stejné množství vlaků a autobusů v kraji, pak zaplatíš za rodinu v roce 2020 celkem 13.300 korun. Jízdenky Tě budou stát pořád stejně, ale podraží ta „neviditelná“ platba – tam vysolíš 10.400 korun.

2020, pokud prosadí

Jenže náš hejtman má mnohem ambicióznější plány, jak s Tvými penězi naložit. Chce více vlaků a více autobusů! Pokud protlačí všechny své nápady, prohneš se. V roce 2020 bys pak za rodinu zaplatil celkem 15.300 korun! 12.100 bez toho, aniž by se Tě někdo ptal a pak ještě přes 3.200 korun na jízdenkách.

Neboj! Jízdenky nepodraží! Jenom budeš prostě více jezdit vlaky a autobusy. Že to nemáš v plánu? Nevadí. Hejtman říká, že jezdit budeš a tak ty peníze i počítá. Kdyby se kompletně úplně zmýlil a těmi vlaky a autobusy by nikdo včetně Tebe nejezdil, přestože budou lépe zorganizované, stejně to Tvá rodina zaplatí. Nezaplatíš sice o 300 korun více za jízdenky, ale dopravcům vznikne vyšší prokazatelná ztráta a tu prostě zaplatíš.

Nepříjemné je, že za tyto peníze, které si kraj od Tebe vzal, by měl dělat další věci, které jsou potřeba. A má málo! I kdyby se podařilo hejtmanovi do vlaků a autobusů nalákat více lidí, i tak mu natolik narostou výdaje, že bude muset šetřit jinde. A tak například plánuje, že ročně utratí o 50 miliónů méně za ostatní „dopravní záležitosti“. No a to jsou v podstatě jen údržba a opravy silnic. 50 miliónů prostě půjde poznat. Takže si k těm nákladům do roku 2020 ještě připočítej to, že bys měl začít šetřit na brzkou výměnu tlumičů na svém rodinném autě. Jo, člověče, a ještě na pár tlustých slušných svetrů pro děcka do školy, protože bude o 80 miliónů ročně méně na opravy krajských baráků, třeba gymplů a průmyslovek, takže potáhne přes stará okna. A pokud přijde nějaká ta hospodářská krizička, pak si radši našetři na nějakou čtyřkolku, protože sníh fakt zadarmo nikdo neprohrne a kraj na to taky nemusí mít.

Opakování, matka moudrosti, sousede, takže zde rakapitulace těch částek, o kterých jsem mluvil. Vše přepočtené na čtyřčlennou rodinu:

doprava výdaje rodina

(poznámka: v článku neřešíme náklady na MHD)

 

Rozhovor se sousedem pro vás zaznamenali krajští zastupitelé za Svobodné:

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

Helena Lasztoviczová portrait2

Helena Lasztoviczová

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31