KOLÁŘ: Může stát fungovat jako firma?

KOLÁŘ: Může stát fungovat jako firma?

Čas od času se objevují zvolání typu „stát musí být řízen jako firma“ nebo „stát by měl fungovat jako firma“. Již delší dobu tak hovoří například Andrej Babiš.

Znamená to, že stát má konečně začít fungovat efektivně nebo že má hospodařit s vyrovnaným rozpočtem? S jistotou můžeme říci, že nikoli. Zrovna z úst majitele společností, do kterých naléváme dotace horem dolem, a které lobbují za stále více státem zaručených privilegií, by takové volání po efektivitě či vyrovnaném hospodaření znělo poněkud směšně. Efektivita a vůbec smysl firmy klesá tím více, čím blíže má ke státu.

Klíčová odlišnost mezi státem a firmou je v tom, že stát, třebaže demokratický, používá k prosazování různých zájmů donucení, zatímco u firmy, pokud není státem zvýhodněna a pokud funguje právní systém, probíhá veškerá interakce mezi ní a okolím na čistě dobrovolné bázi. Stát je opakem firmy a jejich sblížením nevznikne nic přínosného, ba naopak.

Firma musí nabízet služby nebo výrobky, za které jsou lidé ochotni zaplatit. Z toho pramení její přínos. Naproti tomu stát nebo státem privilegovaná firma jen bere a nemusí nabízet žádnou protihodnotu. A právě zde se zřejmě ukrývá hlavní motivace určitých skupin ke slučování role státu a firmy a k překrucování významu pojmů. Nedivme se tedy, že platíme za škodlivá biopaliva, když tankujeme na čerpací stanici. Platíme za nesmyslnou fotovoltaiku, když odebíráme elektřinu. Platíme samozvané morální elitě z Kavčích hor, pokud vlastníme televizor. Platíme otřesným hudebníkům, když si jdeme koupit prázdné CD. Živíme kdejakou pochybnou existenci, když platíme daně.

Má-li stát fungovat jako firma, pak stojíme před zásadním problémem: Jak se zbavit svého podílu? Jak zajistit vypověditelnost služeb? Vždyť stát by byl firmou, jejíž služby nelze vypovědět jinak než emigrací (pokud bude umožněna).

„Deset milionů akcionářů firmy Česká republika“ znamená kompletní revizi volebních zákonů a volebního práva. Jsme schopni přiblížit proces výběru našich zástupců volbě vedení akciové společnosti, tedy včetně váhy volebního hlasu dle příspěvku do společné kasy? Pokud ne, jde jen o plané řeči.

Nakonec, i kdyby se alespoň výše nastíněné otázky podařilo nějak zodpovědět, vyřešit a dotáhnout téměř k dokonalosti, i kdyby se stát stal bezvadnou firmou, o to silnější je poslední argument, který je vlastně ze všech nejpodstatnější:

Proč má stát zajišťovat věci, které dokáže zajistit firma?

Jan Kolář je příznivcem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31