Karel Zvára: Noční vlci? Žádný problém

Karel Zvára: Noční vlci? Žádný problém

Nemyslel jsem si, že budu k plánované cestě Nočních vlků psát článek, zvlášť když už to udělal Tomáš Pajonk. Dnes ráno jsem se však dočetl, že Ministerstvo vnitra údajně navrhuje jejich zařazení na seznam nežádoucích osob, aby mohli být vyhoštěni.

Ztotožňuji se s názory Tomáše Pajonka a k jeho pohledu nemám co dodat. Tímto článkem se však chci opřít do Ministerstva vnitra, pokud je pravda, že chce pomocí účelového zařazení na seznam nežádoucích osob zabránit motorkářům průjezdem částí Evropy oslavit výročí konce druhé světové války.

Nežádoucí osobu definují §§ 154 a 155 Zákona o pobytu cizinců. § 154 definuje nežádoucí osobu takto: "Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy." Ptám se tedy – jak mohou tito motorkáři ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem veřejný pořádek, veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy – více než jiní motorkáři, kteří naším územím běžně projíždějí? Třeba takoví Hells Angels byli v Praze před pěti lety. Podívejme se přitom na jejich historii konfliktů se zákony.

K zařazení na seznam nežádoucích osob může podle zákona dojít třemi způsoby:

  1. na základě vlastních poznatků Policie ČR, požadavku správního úřadu, tajné služby nebo závazků z mezinárodní smlouvy nebo
  2. na základě pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění nebo o správním vyhoštění nebo
  3. v případě, že cizinec měl odjet a ČR s ním měla zbytečné výdaje (stručně převyprávěno).

Zdá se tedy, že v uvedeném případě dává smysl jen první varianta. Pátý odstavec § 154 přitom pro tento případ stanoví: "Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince."

Věřím tedy, že pokud šlo o návrh správního úřadu (byť policii nadřízeného Ministerstva vnitra) či tajné služby, využije policie svoji pravomoc a bude po žadateli požadovat prokázání přiměřenosti požadavku. Samotné podezření na "propagandistický a provokační charakter" (jak je psáno v odkazovaném článku) za ohrožení nepovažuji. Koneckonců, nejlepší propagaci této jízdě dělají její odpůrci. Pokud by na Noční vlky nepoukazovali, jistě by projeli téměř bez povšimnutí.

Nejsem fandou pana Putina ani Nočních vlků. Nejsem ani motorkářem. Jen se obávám, aby nezačalo docházet ke zneužívání správních a bezpečnostních pravomocí k politickým účelům. Policie je zde pro ochranu života a majetku, ne pro prosazování politických cílů, ať jsou deklarované sebekrásněji. Jakmile totiž bude Rubikon zneužívání státních složek pro politické účely překročen, bude cesta zpět ještě obtížnější než dnes. Nejde totiž nejspíš o první případ. Narážím na některé dřívější kauzy, třeba na tu, která shodila vládu a nakonec se smrskla na darovanou kabelku s nezaplacenou darovací daní.

Pokud chtějí nejsilnější strany ČR vymezit proti komukoliv, nechť tak učiní v Parlamentu a ne prostřednictvím správních úřadů. Správní úřady by měly občanům sloužit, ne je "vychovávat" či "chránit před špatnými názory".

Karel Zvára
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31