Karel Zvára: Kdybych žil v USA, volil bych Johnsona

Karel Zvára: Kdybych žil v USA, volil bych Johnsona

Letošního 8. listopadu se v USA budou konat prezidentské volby. Na výběr jsou čtyři kandidáti: Demokratická strana nominovala Hillary Clintonovou, republikáni nominovali Donalda Trumpa, libertariánská strana Gary Johnsona a američtí zelení Jill Steinovou.

Koho určitě nechci

Jak bych volil, pokud bych měl v USA volební právo? Dva kandidáty bych škrnul skoro bez přemýšlení. Vím, že bych určitě nevolil Hillary Clintonovou. Důvodů je mnoho, pro začátek stačí zmínit důraz na přerozdělování a posilování Obamou zaváděného socialismu. Jill Steinová pro mne představuje méně skrývaný socialismus. Zavádění "práv" ("rights"), které jsou ve skutečnosti nároky. Tedy jejich uplatňování musí nedobrovolně zaplatit někdo jiný. Stačí se podívat na její web.

Donald nebo Gary?

Zbývá Donald Trump a Gary Johnson. Donald Trump na můj vkus strašně přehání (a jeho web mi nepřipadá moc přehledný). Líbí se mi odvolávání se na americkou tradici svobody a na druhý dodatek, ale děsí mne jeho konkrétní návrhy. I podle mne neexistuje svrchovaný stát, pokud nemá v rukou své hranice. Ale hned stavět plot? To asi ne. Také nejsem fanouškem některých drog (ovšem nikotin i alkohol konzumuji). Ale opravdu bych to nechtěl zakazovat lidem, do jejichž života nemám co mluvit. Takže Donald Trump mne děsí. Nevím, jaký by byl, necítím z něj jasné principiální názory.

Program Garyho Johnsona je mi mnohem bližší. Ne, že bych neměl výhrady, ale ty výhrady jsou mnohem menší, než u Donalda Trumpa. Vlastně jsou spíš kosmetické. Gary Johnson navíc už ukázal, že podobný program umí prosazovat. V době, kdy byl guvernérem státu Nové Mexiko.

Není to zahozený hlas?

Je tedy jasné, koho bych chtěl volit. Jenomže v prezidentských volbách může vyhrát jen jeden. V "celonárodním" průzkumu ale jasně vede Hillary Clintonová. Za ní je Donald Trump a teprve potom Gary Johnson s ani ne 10% podporou. Není to jako v našich volbách do Poslanecké sněmovny, kdy hlasem pro malou stranu lze ovlivnit budoucnost mnohem snáz.

Je ale více důvodů proč volit kandidáta, který nemá velkou naději na bezprostřední vítězství. Jeho výsledek zdůrazní program, který zastupuje. Příští kandidáti budou muset počítat s jeho voliči a i ten, kdo v souboji zvítězí, bude muset aspoň zvážit, zda nezkusí těmto voličům vyhovět. Aspoň pokud od nich chce zkusit získat hlasy v příštích volbách. A ten, kdo letos vyhraje, se bude moci za čtyři roky ucházet o druhý mandát.

Americký volební systém je založen na volitelích za jednotlivé státy USA. Kandidáti tedy usilují o vítězství v jednotlivých státech, čímž získávají volitele pro konečnou volbu prezidenta. Aby to nebylo tak jednoduché, různé státy mají pro výběr volitelů různá pravidla. Ale co je hlavní – vítězství má zajištěný jen ten, kdo získá alespoň 270 hlasů volitelů (tedy více než polovinu). Pokud se to nepodaří nikomu, vybere prezidenta Sněmovna reprezentantů.

Dva důvody pro Gary Johnsona

První důvod je snad jasný. Pokud bych žil v USA, chtěl bych, aby se stal prezidentem. Pokud bych ho nevolil a on se jím nestal, asi bych si to vyčítal. Já osobně musím volit z přesvědčení. Jinak bych měl pocit, že sám sebe podvádím.

A ten druhý snad už také. V průzkumech vede Hillary Clintonová. Donald Trump je kandidátem Republikánské strany a Gary Johnson je jistě mnohým republikánům také blízký. Nejen proto, že jeho program reprezentuje tradiční americkou svobodu. Ale také kvůli publicitě, kterou svobodě v USA dlouhodobě zajišťoval Ron Paul.

Jenomže Hillary je kontroverzní i pro mnohé tradiční voliče Demokratické strany. Ti by si snad raději usekli ruku, než aby volili Trumpa. Ale Johnsona by někteří volit mohli. A Hillary Clintonová by nemusela získat potřebných 270 hlasů volitelů. Sněmovna reprezentantů má většinu z Republikánské strany a tak snad Hillary Clintonovou nezvolí.

Pokud bych žil v USA, mohl bych 8. listopadu jít k volbám s klidným svědomím. Hlasoval bych podle svého přesvědčení a nemusel bych si vyčítat, že jsem hlas "zahodil". I když Gary Johnson nejspíš potřebných 270 hlasů volitelů nezíská.

 

21. srpna 2016

Karel Zvára
místopředseda Svobodných

Článek vyšel na jeho webu

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.​

Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.​

Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.​

Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.​

Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.​

Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.​

Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31