Letošního 8. listopadu se v USA budou konat prezidentské volby. Na výběr jsou čtyři kandidáti: Demokratická strana nominovala Hillary Clintonovou, republikáni nominovali Donalda Trumpa, libertariánská strana Gary Johnsona a američtí zelení Jill Steinovou.
Koho určitě nechci
Jak bych volil, pokud bych měl v USA volební právo? Dva kandidáty bych škrnul skoro bez přemýšlení. Vím, že bych určitě nevolil Hillary Clintonovou. Důvodů je mnoho, pro začátek stačí zmínit důraz na přerozdělování a posilování Obamou zaváděného socialismu. Jill Steinová pro mne představuje méně skrývaný socialismus. Zavádění "práv" ("rights"), které jsou ve skutečnosti nároky. Tedy jejich uplatňování musí nedobrovolně zaplatit někdo jiný. Stačí se podívat na její web.
Donald nebo Gary?
Zbývá Donald Trump a Gary Johnson. Donald Trump na můj vkus strašně přehání (a jeho web mi nepřipadá moc přehledný). Líbí se mi odvolávání se na americkou tradici svobody a na druhý dodatek, ale děsí mne jeho konkrétní návrhy. I podle mne neexistuje svrchovaný stát, pokud nemá v rukou své hranice. Ale hned stavět plot? To asi ne. Také nejsem fanouškem některých drog (ovšem nikotin i alkohol konzumuji). Ale opravdu bych to nechtěl zakazovat lidem, do jejichž života nemám co mluvit. Takže Donald Trump mne děsí. Nevím, jaký by byl, necítím z něj jasné principiální názory.
Program Garyho Johnsona je mi mnohem bližší. Ne, že bych neměl výhrady, ale ty výhrady jsou mnohem menší, než u Donalda Trumpa. Vlastně jsou spíš kosmetické. Gary Johnson navíc už ukázal, že podobný program umí prosazovat. V době, kdy byl guvernérem státu Nové Mexiko.
Není to zahozený hlas?
Je tedy jasné, koho bych chtěl volit. Jenomže v prezidentských volbách může vyhrát jen jeden. V "celonárodním" průzkumu ale jasně vede Hillary Clintonová. Za ní je Donald Trump a teprve potom Gary Johnson s ani ne 10% podporou. Není to jako v našich volbách do Poslanecké sněmovny, kdy hlasem pro malou stranu lze ovlivnit budoucnost mnohem snáz.
Je ale více důvodů proč volit kandidáta, který nemá velkou naději na bezprostřední vítězství. Jeho výsledek zdůrazní program, který zastupuje. Příští kandidáti budou muset počítat s jeho voliči a i ten, kdo v souboji zvítězí, bude muset aspoň zvážit, zda nezkusí těmto voličům vyhovět. Aspoň pokud od nich chce zkusit získat hlasy v příštích volbách. A ten, kdo letos vyhraje, se bude moci za čtyři roky ucházet o druhý mandát.
Americký volební systém je založen na volitelích za jednotlivé státy USA. Kandidáti tedy usilují o vítězství v jednotlivých státech, čímž získávají volitele pro konečnou volbu prezidenta. Aby to nebylo tak jednoduché, různé státy mají pro výběr volitelů různá pravidla. Ale co je hlavní – vítězství má zajištěný jen ten, kdo získá alespoň 270 hlasů volitelů (tedy více než polovinu). Pokud se to nepodaří nikomu, vybere prezidenta Sněmovna reprezentantů.
Dva důvody pro Gary Johnsona
První důvod je snad jasný. Pokud bych žil v USA, chtěl bych, aby se stal prezidentem. Pokud bych ho nevolil a on se jím nestal, asi bych si to vyčítal. Já osobně musím volit z přesvědčení. Jinak bych měl pocit, že sám sebe podvádím.
A ten druhý snad už také. V průzkumech vede Hillary Clintonová. Donald Trump je kandidátem Republikánské strany a Gary Johnson je jistě mnohým republikánům také blízký. Nejen proto, že jeho program reprezentuje tradiční americkou svobodu. Ale také kvůli publicitě, kterou svobodě v USA dlouhodobě zajišťoval Ron Paul.
Jenomže Hillary je kontroverzní i pro mnohé tradiční voliče Demokratické strany. Ti by si snad raději usekli ruku, než aby volili Trumpa. Ale Johnsona by někteří volit mohli. A Hillary Clintonová by nemusela získat potřebných 270 hlasů volitelů. Sněmovna reprezentantů má většinu z Republikánské strany a tak snad Hillary Clintonovou nezvolí.
Pokud bych žil v USA, mohl bych 8. listopadu jít k volbám s klidným svědomím. Hlasoval bych podle svého přesvědčení a nemusel bych si vyčítat, že jsem hlas "zahodil". I když Gary Johnson nejspíš potřebných 270 hlasů volitelů nezíská.
21. srpna 2016
Karel Zvára
místopředseda Svobodných
