Karel Zvára: Cenzura internetu je hazardem se svobodou

Karel Zvára: Cenzura internetu je hazardem se svobodou

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ve středu 13. dubna ve třetím čtení schválila novelizovaný zákon o hazardních hrách. Zákon teď tedy půjde do Senátu. Nechci se pouštět do úvah o tom, zda by vůbec vztahy mezi lidmi měl stát nějak omezovat. V tomto článku mi jde o nově zaváděnou povinnost poskytovatelů připojení k internetu: zamezit uživatelům v přístupu ke stránkám, které se ministerstvo financí rozhodne blokovat. Uvažoval jsem o tom, proč takový neúčinný nesmysl ministerstvo prosazuje. Došel jsem k závěru a o něm je tento článek.

Co zaznělo v rozpravě

Většina poslaneckých připomínek se týkala způsobu blokování. Toho, že pro zařazení na seznam blokovaných stránek bude stačit správní rozhodnutí a nikoliv rozhodnutí soudu, třeba i ve formě předběžného opatření. Jen málo poslanců se dostalo až k úvaze, že by se tato možnost dala zneužít.

Je škoda, že se poslanci chytili do vlastní pasti procesních záležitostí a vůbec nezjišťovali, zda a jak je to technicky proveditelné a jaké to může mít následky. Podle mě velmi vážné. Posuďte sami.

Proč je to nesmysl

Internet už dávno nestojí na otevřené nešifrované komunikaci. Pošta se posílá šifrovaným spojením, i přenos internetových stránek bývá šifrovaný. Šifruje se čím dál víc, zvlášť když lze šifrovací certifikáty získat i bezplatně (viz projekt Let's Encrypt).

Jak tedy může poskytovatel připojení splnit svoji povinnost blokovat připojení k určeným stránkám? Existují vlastně dvě základní možnosti. Může buď ovlivnit systém DNS (překlad z názvu webové stránky na IP adresu) nebo může blokovat IP adresu, na které jsou blokované stránky dostupné.

Falšování odpovědí DNS

Pokud uživatel používá nešifrované DNS (dnes je to běžné), může odchytit požadavek a odpovědět "za cílový DNS server". Prostě může uživatelskému počítači říci, že nějaký web www.blokovanastranka.domena prostě neexistuje, i když ve skutečnosti existuje. Je to ošklivý způsob, ale dnes by asi i někde dobře fungoval, a to i u domén zabezpečených pomocí DNSSEC (u nesprávně nastavených systémů, kterých je zřejmě hodně). Předpokladem však zůstává, že poskytovatel připojení (ISP) ten dotaz "vidí". Pokud bude koncový uživatel připojen pomocí virtuální privátní sítě (VPN) někam, kam česká legislativa nedosáhne, název si přeloží správně.

Navíc zde je nový standard RFC 7766, který zavede běžné šifrování i u dotazů na DNS. Poskytovatel tak nebude mít ani možnost rozpoznat dotaz na blokovanou stránku a tedy ani nebude umět podvrhnout falešnou odpověď. Podpisy nebudou souhlasit. To je blízká budoucnost.

I když se poskytovatel připojení bude snažit sebevíc, účinně podvrhnoutí falešné odpovědi nezajistí a nemůže tak v mnoha případech splnit svoji zákonnou povinnost.

Blokování IP adres

Druhou možností je blokovat komunikaci s adresami, ve kterých jsou weby na černé listině ministerstva financí. Na každé takové internetové adrese (IP adrese) však může být velké množství webů. Zablokováním IP adresy by poskytovatel připojení znemožnil připojení i k dalším službám dostupným na stejné IP adrese. Riskoval by tak, že uživateli způsobí škodu, za kterou bude odpovědný. Podobně jako v předchozím případě však nepostihne případy, kdy k přenosu dochází prostřednictvím virtuální privátní sítě. Opět tak v některých případech nesplní svoji zákonnou povinnost.

Neporadí si s virtuálními privátními sítěmi

S nimi se potýkají i další cenzurní systémy, i největší Velký čínský firewall. Může jít o IPsec tunely, o běžné podnikové VPN (PPTPOpenVPNnebo třeba n2n) nebo o známý TOR. Možností je mnoho a nové rychle vznikají. Žádné správní řízení nemá sebemenší šanci vyrovnat se internetu. Ani Číňané to neumějí.

Zákon tedy zavádí pro poskytovatele připojení k internetu povinnost, kterou NEMOHOU splnit bez dalšího drastického omezení služeb včetně zrušení možnosti šifrování komunikace. Tedy bez de facto převedení celého odvětví do rukou státu.

Kam to může vést?

Stále předpokládám, že ti, kteří zákon připravovali, nejsou idioti. Tedy, že si nechali zpracovat studie, poradili se s odborníky a vědí, jak se věci mají. Proč tedy navrhli a prosadili nesmysl, který je na jednu stranu bezzubý, ovšem na druhou stranu otevírá pandořinu skříňku státní cenzury interetu a v neposlední řadě umožní postihnutí kteréhokoliv poskytovatele internetových služeb, který nesplní svoji zákonnou povinnost, protože – jak jsem uvedl výše – ji ani splnit nemůže.

Může to vést ke snadné likvidaci soukromých poskytovatelů internetových služeb a jejich nahrazení nějakou státní organizací – monopolním poskytovatelem, který nebude mít konkurenci a tedy si bude moci dovolit služby jakkoliv omezit. I nejsvobodnější médium se tak může dostat pod kontrolu státu a občany České republiky může čekat návrat do totality.

Apeluji na senátory, kteří nepovažují slovo "svoboda" za sprosté, aby zákon vrátili Poslanecké sněmovně. Jeho podpora je totiž hlasem pro znovuzavedení cenzury a pro další přiblížení státního zřízení ČR totalitě.

Pokud by k tomu přeci jen došlo a dnešní internet by se dostal pod státní kontrolu, je jen otázkou (krátkého) času, kdy jej nahradí alternativní sítě používající internetovou technologii. Bude Ministerstvo financí hledat nepovolené komunikační prostředky stejně jako komunisté a před nimi němečtí okupanti?

Závěrem chci poděkovat odborníkům, kteří mi pomohli se zpracováním článku. Neuvádím jejich jména – pro ně samotné i jejich chlebodárce (firmy poskytující připojení k internetu) totiž bude mnohem bezpečnější, když zůstanou v anonymitě. Obavy běžných lidí veřejně se projevit považuji za závažné varování. Totalita se totiž může vrátit.

Karel Zvára,
místopředseda Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31