A nyní bych chtěl přesměrovat váš zrak jiným směrem, než udávají současná média. Jste připraveni? Zapněte si bezpečnostní pásy a cucejte bonbóny.
Polostátní firma je asi ten nejhorší hybrid podnikání, jaký si dokážeme představit. Jde o to, že o část se zbytečně přetahuje stát a část soukromý sektor. Znáte takovou? My ano. Víte, komu patří 51% podíl ČSA? Ano, Českému Aeroholdingu a de facto Ministerstvu financí. Nemusím napovídat, kdo je ministrem financí.
Současná vláda a ministerstvo financí se zarputile drží své největší státní „trafiky“ a nehodlá ji pustit. Český Aeroholding má na starosti státní majetek v oblasti letectví. Dceřinými společnostmi jsou Letiště Praha, letecká společnost České aerolinie, Czech Airlines Technics, poskytující služby v oblasti technické údržby letadel, Czech Airlines Handling, zajišťující pozemní odbavení letadel a cestujících, CSA Services, nabízející především personální služby, a Holidays Czech Airlines, nabízející volnou kapacitu v rámci pronájmu letadel s posádkou. [1]
Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.
Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.
Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.
Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.
Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.
Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.
„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.