Jiří Procházka: Je správné odpustit nemocnicím dluhy?

Jiří Procházka: Je správné odpustit nemocnicím dluhy?

Na webu zlin.idnes.cz  (MF Dnes) byl zveřejněn článek "Zlínský kraj odpustí nemocnicím dluhy…". V závěru článku byla anketa, jestli s tím čtenáři souhlasí. A překvapivě 20% souhlasí a 80% ne. Zdá se, že čtenáři jsou k penězům daňových poplatníků zodpovědnější než volení zástupci v krajské radě. Samozřejmě to patřičně komentují i opoziční zastupitelé.

Je jasné, že hospodaření nemocnic (kromě uherskohradišťské) není v pořádku. Jen objem dlouhodobých a krátkodobých závazků je ve zlínské nemocnici ke konci roku 2015 819 mil. Kč, v kroměřížské 200 mil. Kč a vsetínské 143 mil. Kč. Z těchto částek se bude odpouštět nesplacený dluh z půjček kraje. Ve stejném pořadí to činí 140 mil. Kč, 33 mil. Kč a 13 mil. Kč. To je v intervalu od 15 do 10% závazků. Takže i po odpuštění splátek dluhů zůstává jednotlivým nemocnicím ke splacení dalších 85 až 90% závazků. A to je dost.

Zkusme se na příčiny tohoto stavu podívat v širší souvislosti. V podstatě lze říci, že tento stav způsobily tyto faktory: neodborné zasahování do řízení ze strany krajského úřadu a rady kraje, úhradové vyhlášky v letech 2008 až 2013 (spolu s dominancí VZP jako plátce za péči) a chyby managementu nemocnic (představenstev a.s.).  A to přesně v tomto pořadí!

Chyby ze strany kraje: neexistence koncepce rozvoje a vzájemného postavení nemocnic, neexistence krajské vize, časté personální změny. Například jen ve zlínské nemocnici se za období 2006 až 2015 vystřídalo v tříčlenném představenstvu celkem 18(!) osob. Lze říci, že za 10 let se představenstvo změnilo 6x, z toho jen 2x na základě výběrového řízení. Opravdu není v silách managementu za průměrných 17 měsíců obsáhnout a začít řídit takový ekonomický kolos. Navíc, když dozorčí rada není složena z odborníků, ale z politiků.

Úhradové vyhlášky vydává ministerstvo zdravotnictví a stalo se, že po roce 2008, kdy kraje ovládla ČSSD a ministerstvo ODS, byly tyto vyhlášky dosti nepříznivé pro nemocnice ve vlastnictví kraje. Ke zlomu došlo v roce 2013 za úřednické vlády pana Rusnoka, kdy jeho ministr tuto asymetričnost v úhradové vyhlášce no rok 2014 odstranil.  Od tohoto roku se datuje i významné zlepšení ekonomické situace našich nemocnic, zejména krajské ve Zlíně. Tady mají opoziční zastupitelé pravdu. Za zlepšením ekonomiky nemocnic v kraji nestojí management, ale ministr zdravotnictví úřednické vlády! S trochou nadsázky lze říci, že za to vděčíme politické straně SPO-Zemanovci.

Stále ale převládá dominance VZP v úhradách za poskytnutou péči, což dosti významně svazuje ruce ve vyjednávání managementům nemocnic.

Na samostatný článek, resp. přednášku je působení jednotlivých managementů, jejich správná a nesprávná rozhodnutí v čase, včetně nedodržování jimi navržených úsporných opatření a to spolu s dozorčími radami nemocnic. Nezapomínejme přitom na skutečnost, že významnou měrou za zadlužeností zlínské nemocnice stojí její snaha získat a udržet centra specializované a superspecializované péče, která do roku 2009 neměla (onkologické, kardiologické, iktové a nově i traumatologické). Na druhou stranu tato centra přinesla nemocnici přes 400 mil. Kč na dotacích.

Jaké stanovisko mám k iniciativě pana hejtmana a rady? Z hlediska nemocnic jde o řešení, které administrativně vylepší jejich ekonomickou bilanci. Považuji to za spíše rozumný krok, učiněný ovšem v kritické situaci, která je důsledkem naprosto nerozumného socialistického řízení zdravotnictví. Svobodní a jejich krajští zastupitelé budou takovým problémům předcházet. Například trváním na otevřených výběrových řízeních na členy vrcholového managementu nemocnic s minimální dobou působení ve funkci po celé volební období. Obsazením dozorčích rad ne politiky, ale odborníky. Ponecháním prvků konkurence mezi jednotlivými nemocnicemi. A hlavně existencí vize v zajišťování zdravotní péče v kraji, která je obsažena ve volebním programu koalice Svobodných a Soukromníků.

Ing. Jiří Procházka, MBA
místopředseda Svobodných ve Zlínském kraji a kandidát do krajského zastupitelstva ve volbách 2016 za koalici Svobodní a Soukromníci

www.spolecne2016.cz

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31