Jiří Procházka: Je správné odpustit nemocnicím dluhy?

Jiří Procházka: Je správné odpustit nemocnicím dluhy?

Na webu zlin.idnes.cz  (MF Dnes) byl zveřejněn článek "Zlínský kraj odpustí nemocnicím dluhy…". V závěru článku byla anketa, jestli s tím čtenáři souhlasí. A překvapivě 20% souhlasí a 80% ne. Zdá se, že čtenáři jsou k penězům daňových poplatníků zodpovědnější než volení zástupci v krajské radě. Samozřejmě to patřičně komentují i opoziční zastupitelé.

Je jasné, že hospodaření nemocnic (kromě uherskohradišťské) není v pořádku. Jen objem dlouhodobých a krátkodobých závazků je ve zlínské nemocnici ke konci roku 2015 819 mil. Kč, v kroměřížské 200 mil. Kč a vsetínské 143 mil. Kč. Z těchto částek se bude odpouštět nesplacený dluh z půjček kraje. Ve stejném pořadí to činí 140 mil. Kč, 33 mil. Kč a 13 mil. Kč. To je v intervalu od 15 do 10% závazků. Takže i po odpuštění splátek dluhů zůstává jednotlivým nemocnicím ke splacení dalších 85 až 90% závazků. A to je dost.

Zkusme se na příčiny tohoto stavu podívat v širší souvislosti. V podstatě lze říci, že tento stav způsobily tyto faktory: neodborné zasahování do řízení ze strany krajského úřadu a rady kraje, úhradové vyhlášky v letech 2008 až 2013 (spolu s dominancí VZP jako plátce za péči) a chyby managementu nemocnic (představenstev a.s.).  A to přesně v tomto pořadí!

Chyby ze strany kraje: neexistence koncepce rozvoje a vzájemného postavení nemocnic, neexistence krajské vize, časté personální změny. Například jen ve zlínské nemocnici se za období 2006 až 2015 vystřídalo v tříčlenném představenstvu celkem 18(!) osob. Lze říci, že za 10 let se představenstvo změnilo 6x, z toho jen 2x na základě výběrového řízení. Opravdu není v silách managementu za průměrných 17 měsíců obsáhnout a začít řídit takový ekonomický kolos. Navíc, když dozorčí rada není složena z odborníků, ale z politiků.

Úhradové vyhlášky vydává ministerstvo zdravotnictví a stalo se, že po roce 2008, kdy kraje ovládla ČSSD a ministerstvo ODS, byly tyto vyhlášky dosti nepříznivé pro nemocnice ve vlastnictví kraje. Ke zlomu došlo v roce 2013 za úřednické vlády pana Rusnoka, kdy jeho ministr tuto asymetričnost v úhradové vyhlášce no rok 2014 odstranil.  Od tohoto roku se datuje i významné zlepšení ekonomické situace našich nemocnic, zejména krajské ve Zlíně. Tady mají opoziční zastupitelé pravdu. Za zlepšením ekonomiky nemocnic v kraji nestojí management, ale ministr zdravotnictví úřednické vlády! S trochou nadsázky lze říci, že za to vděčíme politické straně SPO-Zemanovci.

Stále ale převládá dominance VZP v úhradách za poskytnutou péči, což dosti významně svazuje ruce ve vyjednávání managementům nemocnic.

Na samostatný článek, resp. přednášku je působení jednotlivých managementů, jejich správná a nesprávná rozhodnutí v čase, včetně nedodržování jimi navržených úsporných opatření a to spolu s dozorčími radami nemocnic. Nezapomínejme přitom na skutečnost, že významnou měrou za zadlužeností zlínské nemocnice stojí její snaha získat a udržet centra specializované a superspecializované péče, která do roku 2009 neměla (onkologické, kardiologické, iktové a nově i traumatologické). Na druhou stranu tato centra přinesla nemocnici přes 400 mil. Kč na dotacích.

Jaké stanovisko mám k iniciativě pana hejtmana a rady? Z hlediska nemocnic jde o řešení, které administrativně vylepší jejich ekonomickou bilanci. Považuji to za spíše rozumný krok, učiněný ovšem v kritické situaci, která je důsledkem naprosto nerozumného socialistického řízení zdravotnictví. Svobodní a jejich krajští zastupitelé budou takovým problémům předcházet. Například trváním na otevřených výběrových řízeních na členy vrcholového managementu nemocnic s minimální dobou působení ve funkci po celé volební období. Obsazením dozorčích rad ne politiky, ale odborníky. Ponecháním prvků konkurence mezi jednotlivými nemocnicemi. A hlavně existencí vize v zajišťování zdravotní péče v kraji, která je obsažena ve volebním programu koalice Svobodných a Soukromníků.

Ing. Jiří Procházka, MBA
místopředseda Svobodných ve Zlínském kraji a kandidát do krajského zastupitelstva ve volbách 2016 za koalici Svobodní a Soukromníci

www.spolecne2016.cz

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31