Jiří Payne: Pro bývalé členy ODS možná zavedeme karanténu (rozhovor pro E15, 14.1.2009)

Jiří Payne: Pro bývalé členy ODS možná zavedeme karanténu (rozhovor pro E15, 14.1.2009)

Nové politické strany před blížícími se eurovolbami rychle přibývají. Společným rysem mnoha nových uskupení je snaha získat voliče napravo od středu. Nejvíce pozornosti dokázala zatím připoutat Strana svobodných občanů, v jejímž pozadí je čitelný vliv prezidenta Václava Klause. ,,Rozhodně nechceme vrážet ODS nůž do zad. O přetahování poslanců nemůže být vůbec řeč," říká Jiří Payne, jeden ze zakladatelů nové strany a poradce prezidenta Klause.

* E15: Jak ODS reaguje na vznik strany, kterou zakládáte s výkonným ředitelem Centra pro politiku a ekonomiku Petrem Machem?

V podstatě žádné reakce nemáme. Jen někteří ministři řekli, že to neberou moc vážně. V těchto dnech se ale nějaké komentáře určitě objeví.

* E15: Co je hlavním důvodem založení nové strany?

Je zřejmé, že ČSSD nedělá žádné fatální chyby. Kdyby říkala nějaké nehoráznosti, tak na tom bude okamžitě profitovat konkurenční levicová strana. ODS si naopak velmi zvykla, že žádnou konkurenci nemá. Voliči KDU-ČSL jsou uzavřená skupina, a ostatní pravicově smýšlející občané proto musejí volit ODS. Ta si myslí, že může navrhovat, co chce, a že o tom nemusí ani pořádně diskutovat. Současná situace se liší od devadesátých let, kdy tady byly i jiné pravicové strany a ODS se musela chovat jinak.

* E15: To znamená, že chcete ODS vlastně pomoci?

Určitě bude dobré, když vzniká konkurenční strana, byť se její program bude s ODS částečně překrývat.

* E15: Menší strany ale zpravidla vždy zanikly. Nemáte obavy, že skončíte stejně?

Aby to nakonec nebylo obráceně, tedy že to bude ODS, která se stane malou stranou. Ale vážně. Myslím si, že Strana svobodných občanů má dobře položený základ. Koneckonců ODS jsem také zakládal, takže si pamatuji, jak jsme to tehdy vymýšleli. Když se podívám na současnou ODS, vidím, kde jsme mlčky převzali struktury Občanského fóra nebo v čem jsou špatné stranické stanovy. Toho jsme se vyvarovali.

* E15: Zatímco levice se konsoliduje, pravice zažívá krizi. Nevnášíte na pravé spektrum ještě více zmatku a nejistoty?

Kdyby byla naděje, že ODS vyhraje příští parlamentní volby se čtyřicetiprocentním ziskem a že bude vládnout sama, bylo by chybou zakládat novou stranu. Takového optimistu ale neznám ani v ODS. My se rozhodně nechceme stavět nepřátelsky k ODS. Volby mohou dopadnout tak, že ČSSD sice vyhraje volby, ale ODS spolu s námi bude mít třeba 102 hlasů ve sněmovně. Sociální demokraté by pak jako první sestavovali vládu, což by se jim ale nepovedlo. Takže druhý pokus by byl na ODS a na nás. To znamená, že riskujeme jen ztrátu toho prvního pokusu. Toto riziko můžeme vyvážit tím, že oslovíme voliče, kteří loni na podzim nepřišli k volbám. Nabídneme jim nové myšlenky a hlavně skutečně pravicovou filozofii.

* E15: Co tedy chcete nabídnout?

Myslím, že do stanov se nám podařilo dostat opravdu moderní prvky. Studoval jsem v USA politický vývoj zhruba za posledních dvanáct let. Volební účast je tam v poslední době historicky rekordní. Není to dáno tím, že by se Američané začali najednou zajímat o politiku. Je to způsobeno systémem otevřených primárek. A právě tím jsme se nechali inspirovat. Voliče chceme přitáhnout tak, že politika nebude uzavřenou záležitostí stranického sekretariátu, ale že se na výběru kandidátů bude přímo podílet veřejnost.

* E15: Vraťme se ještě k ODS. Stranu svobodných občanů podporují někteří poslanci, kteří byli před časem v klubu ODS nebo tam jsou dodnes. Nevrážíte této straně nůž do zad?

Pokud jde o přetahování osobností nebo chcete-li členů ODS, tak to je úplně obráceně. My o ně nestojíme, není to náš program. Spíš bych řekl, že je to nutné zlo, k němuž asi bohužel dojde. Dokonce jsme napůl v žertu uvažovali o zavedení jakési karantény, tedy že po odchodu z ODS by musel takový člověk nějakou dobu počkat, než bychom ho přijali.

* E15: Proč máte takové obavy z občanských demokratů, sám jste byl ještě donedávna jedním z nich?

Bojíme se toho, aby se zkušenosti a zvyklosti z ODS nevnesly do nové strany. Raději bychom dali přednost lidem, kteří v žádné politické straně až doposud nebyli. A jestli ODS ztratila tím, že já odcházím? To si musí posoudit sami. Jsem šestým rokem mimo politiku a působím jen v Praze 2. Za tu dobu mi žádnou funkci nenabídli.

* E15: Co znamenají ony zkušenosti a zvyklosti, z nichž máte obavy?

ODS převzala od Občanského fóra systém, ve kterém je územní struktura nadřazená konkurenci. Jinak řečeno, řada lidí zastává důležité funkce jen proto, že je například z toho a toho regionu. V politické straně by ale naopak konkurence měla být tím naprosto ústředním principem. Na komunistickém režimu nám také vadilo, že zemi řídili průměrní lidé, protože těm opravdu nejlepším to umožněno nebylo. Myslím si, že ani ODS nevyužívá ten skutečný potenciál, který má.

* E15: Jak dlouho se o nové straně uvažuje? Připomenu, že koncem roku 2006, kdy vznikla současná vládní koalice, prezident Václav Klaus prohlásil, že bude potřeba založit nějakou novou stranu.

O tom, jak vylepšit život v ODS, diskutujeme trvale od jejího vzniku. Podstatné pro založení nové strany je, aby si vykolíkovala politicko-filozofický prostor, kde chce působit a podle kterého bude rozhodovat. Určitě nesouhlasím s tím, že volební program je smlouva s voličem. To je jen ukázka toho, jak bychom řešili některé problémy z hlediska naší politické filozofie. A právě ta – na rozdíl od programu – je pro voliče zárukou, že strana bude obhajovat jeho zájmy. Pro nás bylo podstatné, že ODS se na svém posledním kongresu rozhodla posunout více ke středu, protože tím vyklidila určitý filozofický prostor. O vzniku nové strany uvažujeme už dva roky, chyběl ale právě tento prostor.

* E15: Zkusme od filozofie přejít ke konkrétním tématům. Jak se Strana svobodných občanů dívá na umístění americké radarové základny v Česku?

Je nesporné, že to budeme podporovat. Já se hrdě hlásím k tomu, že jsem o tom Američany tři roky přesvědčoval. Jako jaderný fyzik jsem spočítal, že právě v Česku by měl být radar a raketová základna přibližně jeden tisíc kilometrů od něj. Tehdy jsem to navrhoval proti oficiální politice bývalého prezidenta Billa Clintona, který prohlásil, že protiraketová obrana se bude týkat výhradně Spojených států a nikoho jiného.

* E15: Podnikatelé volají po přijetí eura. Vy chcete k této otázce uspořádat referendum. Proč?

Přijetí eura musí být výsledkem kompromisu, abychom umožnili větší zisky podnikatelům a zároveň nepoškodili občany. Musíme nalézt vhodný okamžik. Kromě toho koruna teď v důsledku ekonomické krize oslabila, což je dobrý signál pro export. Kdybychom měli euro, nic takového by se nestalo.

* E15: Na seznamu lidí, kteří vaši stranu podporují, je i senátorka Liana Janáčková. Ta na sebe upozornila hlavně tím, že kupovala Romům jednosměrné letenky do Kanady. Chcete tím říct, že s jejími aktivitami souhlasíte?

My jsme nikoho neoslovovali ani nevybírali, kdo chtěl, tak se přihlásil. Letenky pro Romy rozhodně odmítáme, hlásíme se k principu svobody a lidských práv.

* E15: Jak je to s vlivem prezidenta Klause? Podporují vás oba jeho synové, Petr Mach je bývalým ,,hradním" poradcem, vy radíte prezidentovi v současnosti.

Nikdo z nás nemůže mluvit za prezidenta. Zatím od něj žádná podpora nezazněla. Jestli se na nás dívá příznivě nebo nepříznivě, se teprve ukáže. Ve Straně svobodných občanů ale rozhodně netahá za nějaké pomyslné drátky, vymysleli jsme to sami. Nevíme tedy, jestli jsme udělali všechno tak, aby se to prezidentovi líbilo, a nebyl to ani náš cíl. Zkrátka a dobře, jako otec zakladatel nefungoval Václav Klaus v této straně ani vteřinu. Na druhé straně musím přiznat, že doufáme v nějaké jeho příznivé stanovisko.

* E15: Budete vy osobně kandidovat za Stranu svobodných občanů v eurovolbách? Jak budete sestavovat kandidátku?

Kandidátku bychom chtěli sestavit právě na principu otevřených primárek. Strana navrhne několik desítek kandidátů. Občané, kteří se budou chtít na primárkách podílet – už máme na 500 zájemců – se zaregistrují na našich webových stránkách jako příznivci. To proto, aby nemohli hlasovat dvakrát. Pak od nás dostanou e-mail se seznamem kandidátů a budou hlasovat. To znamená, že nikoliv strana, ale veřejnost sestaví pořadí na kandidátce. A jestli budu kandidovat? Pokud to bude ku prospěchu věci, tak se o to pokusím.

* E15: Odhadnete výsledek eurovoleb?

Myslím si, že je tady deset procent hlasů, kterým nabízíme smysluplný program. Takový výsledek bych považoval za dobrý začátek, jakkoliv se lepšímu číslu vůbec nebráním.


Jiří Payne (53)

Vystudoval jadernou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Po volbách v roce 1990 se stal poslancem České národní rady. Patřil mezi zakladatele Meziparlamentního klubu demokratické pravice. Podílel se na rozdělení Občanského fóra a je jedním ze zakladatelů ODS. Poslancem byl znovu zvolen ve volbách v roce 1992, 1996 a 1998. V současnosti je poradcem prezidenta Václava Klause.

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31