Jan Skalický: Euronesmysly na pokračování

Jan Skalický: Euronesmysly na pokračování

Asi před rokem jsme upozornili v kampani naše voliče na nezměrné množství nesmyslných a buzeračních direktiv pocházejících z dílny Evropské unie, slepě implementovaných do našeho právního řádu.  Bohužel, záplava těchto euronesmyslů neustává.  V dubnu bude v důsledku známé „žárovkové“ EU normy (EC) No 245/2009 ukončen prodej vysokotlakých výbojek. Zákaz se týká kompletního portfolia vysokotlakých rtuťových výbojek (HPL – Mercury), směsových výbojek ML a vysokotlakých sodíkových výbojek SON-H.  Laikovi tato označení moc neřeknou, ale jde o ty výbojky, co stále ještě svítí v lampách pouličního osvětlení v řadě měst a obcí a jsou rovněž používány v průmyslových a zemědělských podnicích. Významnou výhodou svítidel, která používají tyto výbojky je jednoduchost, absence jakékoliv elektroniky a s tím spojená nízká cena a jejich dlouhodobý bezporuchový provoz.

EU jako důvod zákazu uvádí nízkou energetickou účinnost těchto světelných zdrojů. Výbojky HPL a ML mají dle nomenklatury EU energetický štítek nejvýše B, to rozhodně není špatné, a navíc takové označení nese řada jiných „nezakazovaných“ světelných zdrojů.  Z našeho pohledu by mělo být výlučně na rozhodnutí obce či podnikatele, jaké světelné zdroje použije a kdy a za jakých okolností přistoupí k velmi nákladné rekonstrukci, respektive výměně svítidel. 

Celou kauzu navíc staví úplně na hlavu zákaz výbojek SON-H, které byly vyvinuty jako přímá náhrada výbojek HPL s cílem dosažení úspor elektrické energie a vyšší účinnosti. Tyto výbojky mají EU energetický štítek A nebo A+ a přesto jsou předmětem zákazu. To již není o euronesmyslech, ale zde musíme spíše hovořit o systémové korupci, s cílem přinutit spotřebitele nakoupit v důsledku zákazu zcela nová svítidla, přestože jim stávající plně vyhovují.  Výměna svítidel je velmi drahá záležitost. Není třeba připomínat, že velká část nákladů na tuto výměnu půjde v rámci měst a obcí z veřejných zdrojů.  Za dané situace nezbývá, než upozornit všechny provozovatele svítidel, aby si prověřili, pro jaké výbojky jsou určena a v případě, že používají výbojky HPL, ML nebo SON-H, aby se dostatečně předzásobili na celou dobu životnosti svítidel, kterou u nich ještě předpokládají.   

Jan Skalický,
člen Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.

Summit NATO a prezident Pavel

Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.

Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.

Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl

Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.

Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.

Pragmatická vize bezpečnosti

Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.

Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31