Jan Kasal: Suverenita v éře globalizace

Jan Kasal: Suverenita v éře globalizace

Téma suverenity v diskusi o prohlubování evropské integrace je jedno z nejfrekventovanějších. Příznivci prohlubování integrace v této debatě ani odpůrce nepotřebují, protože si zvládají odporovat sami navzájem a někdy i sami sobě v jedné osobě a v jednom textu. Někteří tvrdí, že i při prohlubování integrace zůstáváme suverénním státem. Jiní tvrdí, že o žádnou suverenitu přijít nemůžeme, protože zejména vlivem mocných globalizačních sil už dávnou žádnou suverenitu nemáme.

Poslední tvrzení vychází z nepochopení toho, co to suverenita je. Pro lepší porozumění použiji analogii, ve které budete suveréni stát reprezentovat právě vy, tak jak nyní sedíte za počítačem, a mocné síly globalizace budou reprezentovány mocnými silami gravitace. Vaše suverenita znamená např. možnost vyskočit z okna. V závislosti na tom, v jaké jste výšce, se při skoku vlivem gravitace buď zabijete, nebo taky ne. Ztráta suverenity pak znamená nemožnost vyskočit z okna, protože vám tam někdo namontoval mříž. Takto nevypadá ztráta suverenity až tak nerozumně, jenže ztráta suverenity může znamenat i to, že vás z okna někdo vyhodí, protože mu překážíte. Proto je důležité si uvědomit, že suverenita neznamená schopnost mít vše pod kontrolou od gravitace až po globalizaci, ale možnost jednat ve vlastním zájmu právě v situaci, kdy vše pod kontrolou nemáme a ani mít nemůžeme.

Někteří tvrdí, že v éře globalizace nemají malé státy už smysl, a rádi by využili EU k tomu, aby dostali globalizaci pod kontrolu a regulaci. To je stejně absurdní snaha, jako kdybychom chtěli kontrolovat a regulovat gravitaci. Realističtější je s globalizací se smířit a snažit se jí přizpůsobit stejně jako gravitaci. Malé státy na tom nejsou v éře globalizace špatně, protože globalizace je ve skutečnosti posiluje oproti velkým státům. To je dáno tím, že prosperita všech je stále více podmíněna mezinárodním obchodem. Roste tak vzájemná ekonomická závislost a dochází k ekonomizaci mezinárodní politiky oproti minulosti, kdy mnohem větší roli hrála hrubá síla. Konkurovat velkým státům v tom, kdo dokáže více vytěžit z globalizace, je mnohem snazší než konkurovat jim vojensky. Paradoxně tak chtějí někteří pohřbívat suverenitu malých států v době, kdy jsou pro ni nejlepší podmínky v celé dosavadní historii.

Jak bylo zmíněno již v úvodu tohoto článku, ne všichni v souvislosti s prohlubováním integrace otevřeně mluví o ztrátě suverenity. Někteří tvrdí, že celkově o suverenitu nepřicházíme, když výměnou za ztrátu možnosti rozhodovat svobodně o všech záležitostech ČR získáváme možnost spolurozhodovat o záležitostech celé EU. To je rozdíl oproti období Protektorátu Čechy a Morava, kdy jsme přišli o možnost rozhodovat o vlastních záležitostech ve prospěch Německé říše, ale zároveň jsme na oplátku nezískali vliv na její rozhodování. Abychom náležitě ocenili tuto vymoženost, která se označuje jako „sdílená suverenita“, je třeba připomenout, že podíl ČR na rozhodování v EU tvoří 2 % podle hlasovací síly přiřazené Lisabonskou smlouvou. To je také číslo, které přesně vystihuje rozdíl mezi „sdílenou suverenitou“ ČR v EU a Protektorátem Čechy a Morava.

Autor: Jan Kasal,
kandidát do EP

Vyšlo v Neviditelném psovi 14. května 2009

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31