Hrubý: Nalijme si čistého vína – Češi na členství v EU každý rok doplácí mnoho miliard!

Hrubý: Nalijme si čistého vína – Češi na členství v EU každý rok doplácí mnoho miliard!

V souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu ve veřejném prostoru stále více zaznívá, že členství v Evropské Unii se České republice vyplatí. Je tomu však skutečně tak? Podle všeho nikoliv…

Může za to ohromná byrokratické zátěž, která na občany členských států EU dopadá. Podle údajů samotné Evropské komise činí nepřímé náklady byrokratické zátěže 4 % hrubého domácího produktu (HDP), v případě České republiky je to tedy jen za uplynulý rok přibližně 200 miliard Kč!

Pro člověka, který se profesně nezabývá makroekonomií, je obtížné si pod tak velkým číslem představit něco hmatatelného. Když se však částka přepočítá na konkrétní statky, je vidět, že nepřímé náklady členství v EU jsou skutečně enormní (tedy „jakože fakt velký“, jak by řekl seriálový fotbalový bohém Julius Lavický). Posuďte sami…

Za 200 mld. Kč by bylo možné:

  • objednat si 5714285714 točených piv kvalitnější značky, což je přibližně dvojnásobek roční spotřeby veškerého piva v celé ČR
  • postavit téměř 460 Farem Čapí hnízdo
  • uspořádat v Praze dlouho diskutované Olympijské hry
  • postavit přibližně 1315 km dálnic, což je více, než činí celková délka současné dálniční sítě v ČR
  • postavit ve Zlínském kraji 25 „nejmodernějších nemocnic na světě“ podle megalomanského projektu hejtmana Čunka
  • postavit hyperloop z Prahy do Košic
  • koupit téměř desetinu ze všech dosud vytěžených Bitcoinů
  • koupit více než 23 tisíc sportovních letadel Cirrus SR 20 z volebního klipu koalice Svobodní, Liberland a Radostné Česko

Ve veřejném sektoru by pak bylo možné za tyto prostředky:

  • nahradit kompletní roční výnos daně z příjmu fyzických osob
  • splatit přibližně 11 % současného celkového veřejného dluhu ČR
  • dalších 7 let hradit starobní důchody s možností úplně zrušit sociální pojištění
  • dalších 35 let hradit slevy na jízdné pro studenty a důchodce zavedené Babišovou vládou bez důvěry Parlamentu
  • dalších 37 let hradit všem školákům na prvním stupni ZŠ obědy zdarma…

Výše uvedené náklady jsou v reálné ekonomice rozděleny mezi veřejný i soukromý sektor a jen těžko lze říci, v jakém poměru. Co lze však říci s naprosto jistotou je, že na členství v EU Češi ve skutečnosti každoročně doplácí. Jinými slovy, nalijme si čistého vína – členství v současné podobě EU České republice neprospívá a nedává smysl v něm dále pokračovat.

Extrémně důležitý pro prosperitu České republiky je volný obchod s evropskými státy. Ten lze ovšem zajistit i bez nesmyslných regulací a byrokratických výmyslů unijních struktur, skrz členství v Evropském sdružení volného obchodu (EFTA).

Státy EFTA přejímají do svého právního řádu odhadem pouze 10-20 % směrnic a nařízení EU. O každém jednotlivém legislativním aktu přitom tvrdě vyjednávají, samozřejmě s možností jeho transpozici do vlastního práva jednostranně odmítnout. Navíc mohou na rozdíl od členských států EU svobodně sami za sebe vyjednávat smlouvy o volném obchodu se třetími zeměmi.

Evropská Unie by se měla zásadně změnit a posunout se k modelu volné spolupráce států, praktikovaném v EFTA. Podpora tohoto názoru je naštěstí napříč EU stále silnější. Pokud se ovšem takovou změnu prosadit v příštím volebním období Evropského parlamentu nepovede, zbyde pro Českou republiku jediná možnost – odejít z EU „bez placení“ a následně vstoupit právě do EFTA. Ušetřené miliardy za nepřímé náklady mnohonásobně vynahradí všechny unijní dotace!

 

Dominik Hrubý

člen stany Sbobodní

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

 

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31