Podnikatel je lump, živnostník zloděj a zaměstnanec je líný blbec, v parlamentu sedí pitomci, vláda je spolek hlupáků. Dnes a denně se potkávám s podobnými názory, a to nejenom v internetových diskuzích. Opravdu je to tak černobílé nebo si takto zjednodušuje svět kolem sebe pár omezených hlupáků líných přemýšlet či naopak pár chytráků snažících se manipulovat voliči? Kdo jsou tito lidé, kteří vnášejí takto odstředivé síly do společnosti, komu a čemu má posloužit nenávist mezi lidmi? A je tomu skutečně tak jak říká titulek?
Nedávno jsem na svém blogu psal v souvislosti s daní pro bohaté o tom, jak si někdo drze dovolil selektovat občany této země do skupin podle hranice svého příjmu. Mimochodem zajímalo by mne kdo je u nás považován za chudého a kde je hranice? Na své cestě po Indii jsem viděl skutečně chudé lidi, a také jsem se tam potkal s opravdu bohatými lidmi. Dělení na podnikatele, živnostníky a zaměstnance mi připadá stejně stupidní.
Jsem přesvědčen, že lumpové, zloději a líní blbci se najdou velice snadno ve všech třech jmenovaných skupinách a podobné výroky mají pouze nahánět voliče, neschopné samostatného uvažování, jako tupé ovce napravo či nalevo podle potřeb konkrétní partaje a jejího programu. Dokonce jsem někde četl, že se stát a podnikatelé spikli proti lidem. Co je to za blba, který dokáže něco takového publikovat, kdo je podle něj stát a kdo podnikatel a lid? Také podnikatel na základě programu odborů a zvýšení daní od státu může tvrdit, že se stát a lid spiknul proti němu. Stát by naopak při nižším výběru daní mohl mít dojem, že lid a podnikatelé se spikli proti státu. Také by to mohlo skončit tím, že tady bude žít deset milionů schizofreniků přesvědčených, že celý svět je jedno velké spiknutí.
Teoriím marxismu leninismu o vykořisťujících a vykořisťovaných věří dnes snad už jen hrstka pomýlených stalinistů. Podnikatel pro naplnění svých plánů vytváří pracovní místa a pro realizaci potřebuje spolupracovníky (zaměstnance), které musí na volném pracovním trhu odměnit odpovídajícím způsobem. Zaměstnanec potřebuje podnikatele, aby mohl získat pracovní místo, pokud si je jako živnostník sám nevytvoří. Všichni společně se rozhodli svobodně ke spolupráci. Podnikatel má právo se svým spolupracovníkem, za předem dohodnutých podmínek spolupráci ukončit. Stejně tak zaměstnanec, má možnost za stejných podmínek změnit svého zaměstnavatele. Nechápu důvod, vyjma vlastností jako je závist, namyšlenost apod., pro které by bylo pro jednu či druhou stranu výhodné vzájemné poškozování a nenávist. Je slušnost svému zaměstnavateli poděkovat za mzdu stejně tak jako je slušnost poděkovat svému zaměstnanci za odvedenou práci. Jsem rád, že mám známé šikovné řemeslníky, kteří mi vždy pomohou, stejně jako oni jsou rádi za spolehlivého zákazníka.
Nechci žít v zemi, kde se jen šíří zloba a nenávist, kde všichni na všechno nadávají, kde je každý předem považován za lumpa, zloděje či hlupáka. V zemi kde se, pro mne zcela nepochopitelně, s hospodářskou krizí bojuje demonstracemi a hrozí stávkou, kde se místo podpory podnikání a vzniku nových pracovních míst zvedají daně. Kde se politici, na místo tvrdé práce, odposlouchávají, špiclují, uráží a vedou spolu osobní spory na tak zoufale nízké úrovni.
Ve sportu, v práci i v běžném životě platí, že tým, který spolupracuje, vždy dosahuje mnohonásobně lepších výsledků než ti, kteří svou energii vynakládají na vzájemné boje.
Krizi a problémy za nás nevyřeší v Bruselu, tam je naopak spíše vytvoří, ani je nevyřeší naši politici, tomu už tady stejně nikdo nevěří. Své problémy si musíme řešit sami a jiné řešení než tvrdě makat to nebude. A když už budeme tvrdě makat, dávejme velmi dobrý pozor, kdo si bude na naše výsledky dělat nároky a proč. Byrokraté na celém světě nikdy nic nevytvoří, ale už se nemohou dočkat, až budou o našich penězích rozhodovat a kolik si pro sebe ukrojí. Spoléhejme se více na sebe než na stát, ten je a bude vždy nenažranej a pod záminkou solidarity z nás všech bude tahat peníze. Nevěřte „vůdcům z lidu“, kteří nosí na rukou hodinky za statisíce, kupují si vily u moře, oblékají své děti u Diora, a vypráví Vám o třídním boji. Ve skutečnosti na Vás, kromě volebního období, zvysoka kašlou a jediné co je zajímá je vlastní nacpané panděro.
Jiří Hemerle je člen Svobodných
