HEMERLE: Podnikatel je lump a zaměstnanec je líný blbec?

HEMERLE: Podnikatel je lump a zaměstnanec je líný blbec?

Podnikatel je lump, živnostník zloděj a zaměstnanec je líný blbec, v parlamentu sedí pitomci, vláda je spolek hlupáků. Dnes a denně se potkávám s podobnými názory, a to nejenom v internetových diskuzích. Opravdu je to tak černobílé nebo si takto zjednodušuje svět kolem sebe pár omezených hlupáků líných přemýšlet či naopak pár chytráků snažících se manipulovat voliči? Kdo jsou tito lidé, kteří vnášejí takto odstředivé síly do společnosti, komu a čemu má posloužit nenávist mezi lidmi? A je tomu skutečně tak jak říká titulek?

Nedávno jsem na svém blogu psal v souvislosti s daní pro bohaté o tom, jak si někdo drze dovolil selektovat občany této země do skupin podle hranice svého příjmu. Mimochodem zajímalo by mne kdo je u nás považován za chudého a kde je hranice? Na své cestě po Indii jsem viděl skutečně chudé lidi, a také jsem se tam potkal s opravdu bohatými lidmi. Dělení na podnikatele, živnostníky a zaměstnance mi připadá stejně stupidní.

Jsem přesvědčen, že lumpové, zloději a líní blbci se najdou velice snadno ve všech třech jmenovaných skupinách a podobné výroky mají pouze nahánět voliče, neschopné samostatného uvažování, jako tupé ovce napravo či nalevo podle potřeb konkrétní partaje a jejího programu. Dokonce jsem někde četl, že se stát a podnikatelé spikli proti lidem. Co je to za blba, který dokáže něco takového publikovat, kdo je podle něj stát a kdo podnikatel a lid? Také podnikatel na základě programu odborů a zvýšení daní od státu může tvrdit, že se stát a lid spiknul proti němu. Stát by naopak při nižším výběru daní mohl mít dojem, že lid a podnikatelé se spikli proti státu. Také by to mohlo skončit tím, že tady bude žít deset milionů schizofreniků přesvědčených, že celý svět je jedno velké spiknutí.

Teoriím marxismu leninismu o vykořisťujících a vykořisťovaných věří dnes snad už jen hrstka pomýlených stalinistů. Podnikatel pro naplnění svých plánů vytváří pracovní místa a pro realizaci potřebuje spolupracovníky (zaměstnance), které musí na volném pracovním trhu odměnit odpovídajícím způsobem. Zaměstnanec potřebuje podnikatele, aby mohl získat pracovní místo, pokud si je jako živnostník sám nevytvoří. Všichni společně se rozhodli svobodně ke spolupráci. Podnikatel má právo se svým spolupracovníkem, za předem dohodnutých podmínek spolupráci ukončit. Stejně tak zaměstnanec, má možnost za stejných podmínek změnit svého zaměstnavatele. Nechápu důvod, vyjma vlastností jako je závist, namyšlenost apod., pro které by bylo pro jednu či druhou stranu výhodné vzájemné poškozování a nenávist. Je slušnost svému zaměstnavateli poděkovat za mzdu stejně tak jako je slušnost poděkovat svému zaměstnanci za odvedenou práci. Jsem rád, že mám známé šikovné řemeslníky, kteří mi vždy pomohou, stejně jako oni jsou rádi za spolehlivého zákazníka.

Nechci žít v zemi, kde se jen šíří zloba a nenávist, kde všichni na všechno nadávají, kde je každý předem považován za lumpa, zloděje či hlupáka. V zemi kde se, pro mne zcela nepochopitelně, s hospodářskou krizí bojuje demonstracemi a hrozí stávkou, kde se místo podpory podnikání a vzniku nových pracovních míst zvedají daně. Kde se politici, na místo tvrdé práce, odposlouchávají, špiclují, uráží a vedou spolu osobní spory na tak zoufale nízké úrovni.

Ve sportu, v práci i v běžném životě platí, že tým, který spolupracuje, vždy dosahuje mnohonásobně lepších výsledků než ti, kteří svou energii vynakládají na vzájemné boje.

Krizi a problémy za nás nevyřeší v Bruselu, tam je naopak spíše vytvoří, ani je nevyřeší naši politici, tomu už tady stejně nikdo nevěří. Své problémy si musíme řešit sami a jiné řešení než tvrdě makat to nebude. A když už budeme tvrdě makat, dávejme velmi dobrý pozor, kdo si bude na naše výsledky dělat nároky a proč. Byrokraté na celém světě nikdy nic nevytvoří, ale už se nemohou dočkat, až budou o našich penězích rozhodovat a kolik si pro sebe ukrojí. Spoléhejme se více na sebe než na stát, ten je a bude vždy nenažranej a pod záminkou solidarity z nás všech bude tahat peníze. Nevěřte „vůdcům z lidu“, kteří nosí na rukou hodinky za statisíce, kupují si vily u moře, oblékají své děti u Diora, a vypráví Vám o třídním boji. Ve skutečnosti na Vás, kromě volebního období, zvysoka kašlou a jediné co je zajímá je vlastní nacpané panděro.

Jiří Hemerle je člen Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31