HANNAN: Gary Johnson, libertariánský kandidát na prezidenta USA

HANNAN: Gary Johnson, libertariánský kandidát na prezidenta USA

Čtete překlad článku Dana Hannana Meet Gary Johnson, the most libertarian candidate ever to seek the US presidency

Unavuje mě poslouchat neustále o údajném nedostatku talentu v Republikánské straně. Co třeba Marco Rubio, Paul Ryan, Herman Cain, Tim Pawlenty, Ron Paul, Mitch McConnell, Jim DeMint, Chris Christie nebo Scott Walker?

Tady je navíc někdo, o kom jste možná ještě neslyšeli, někdo naprosto nepodplatitelný, někdo, kdo je zcela jistě ten nejvíce protivládní kandidát v historii, který se uchází o republikánskou nominaci: Gary Johnson, dvojnásobný guvernér Nového Mexika.

Filozofie Garyho Johnsona může být jednoduše shrnuta. Myslí si, že vláda je daleko větší, než má být. Chce vyrovnat federální rozpočet — ne až za 20 let, ale okamžitě — a ukázal na potřebné škrty ve výdajích (zde Dan Hannan zřejmě zapomněl dodat „jako Petr Mach“, pozn. překl.). Rozumí tomu, že avanturistická zahraniční politika, kromě toho, že je drahá, zmenšuje lidem svobodu doma: že tedy je rozpor, řečeno frází Russela Kirka, mezi americkou republikou a americkým impériem. Proto byl proti útokům na Irák a Libyi a, přestože podporoval svržení Talibanu, oponoval rozvinutí a prodloužení americké mise v Afghánistánu.

Gary Johnson je libertarián v sociálních otázkách, chápe, že americká ústava mlčky spočívá na toleranci, soukromí a rovností před zákonem (viz klip nahoře). Byl výjimečným mezi republikány v tom, že
s vypětím sil odporoval všemožnému nahlodávání občanských svobod, které bylo provedeno pod maskou protiteroristické legislativy. “Válku proti drogám” vidí jako zneužití státní moci. Krátce řečeno věří v osobní svobodu, práva států federace a americkou ústavu.

Fajn, říkáte, tak je libertarián. Takové jsou tisíce studentů po světě, kteří čtou Ayn Randovou. Nikdo z těch, kteří mají takové názory nikdy nebude zvolen na žádné důležité místo.

A v tom byste se právě mýlili. Gary Johson byl zvolen přesně s tímto programem ve státě Nové Mexiko, kde podporu získávají demokratičtí i republikánští kandidáti na prezidenta, a bez okolků se pustil do uvedení svých názorů do praxe. Měl za to, že by mělo být co nejméně zákonů, a vetoval jich během svého období více než 49 ostatních guvernérů celkem. Snížil daně čtrnáctkrát a ani jednou je nezvýšil. Výsledek? Rozpočtový přebytek a hospodářský rozkvět. Během funkčního období Garyho Johnsona bylo
zrušeno 1200 státních pracovních míst, ale 20 tisíc pracovních míst vzniklo v soukromém sektoru. A tady je to nejlepší: s převahou byl znovuzvolen, přestože registrovaných demokratů v Novém Mexiku je dvakrát více než republikánů.

Křehkost americké ekonomiky je možná nejvážnější hrozbou pro světovou prosperitu. Bůh je mi svědkem, že Bílý dům potřebuje někoho, kdo dokáže vyrovnat účetnictví. Tak tedy, moji američtí přátelé, pokud hledáte prezidenta s bezcenným charismatem Blaira nebo Clintona, zůstaňte u toho současného. Ale pokud hledáte někoho, kdo prokázal, že umí osekat vládní výdaje, pak ecce homo.

Dan Hannan je britský europoslanec za Konzervativní stranu, přeložil Martin Pánek

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31