První přímá volba prezidenta se blíží. Rozhodování koho volit, není – jistě nejen pro mě – jednoduché. Jako člověk, co se hlásí k libertarianismu, si stěží mohu z nabídky kandidátů vybrat někoho, koho bych s radostí aktivně podporoval. Žel, žádný český Ron Paul se nenašel.
Kdyby se podařilo Ladislavu Jaklovi, kterého jsme ve Straně svobodných občanů nominovali na kandidáta, získat potřebných 50 000 popisů, volil bych jej. Ne že bych s ním 100% souhlasil, na můj vkus je přece jen více konzervativní než liberální. Přesto by to ale byl býval jediný kandidát, který dlouhodobě zastává mně blízké názory a který klade důraz na svobodu jednotlivce.
Mimochodem, všimli jste si, jak se všichni kandidáti zaštiťují nejrůznějšími hesly, jako je slušnost, čestnost, odpovědnost, solidarita? Ale slyšeli jste někoho z nich mluvit o svobodě? Snad jediná Jana Bobošíková tuto hodnotu zdůrazňuje. Jenže té nevěřím ani nos mezi očima.
Koho tedy volit? No, bylo to těžké rozhodování. V druhém kole budu volit pravděpodobně kohokoliv proti Janu Fischerovi. V prvním kole jsem se rozhodl Vladimíra Franze. Proč?
Rozhodl jsem se pro něj spíš srdcem než rozumem. Ano, je to mimoň, názory na důležité politicko-ekonomické otázky si většinou vytváří až poté, co se ho někdo zeptá. A je možné, že by v prezidentské funkci mohl udělat nějakou botu. Na druhou stranu se vyjádřil, že by si za poradce v ekonomických otázkách vybral ekonoma Pavla Kohouta. A ten jej také podporuje a je připraven mu pomáhat. Za to má u mě nemalé plus.
Vladimír Franz je mi jako jediný z kandidátu lidsky sympatický. Je autentický a věřím v jeho dobré úmysly. Vzhledem k jeho vzhledu a vůbec životnímu stylu si myslím, že je pro něj jako umělce stejně jako pro mě osobní svoboda velmi důležitá, má pochopení pro alternativu a jistou nekonformitu.
Jeho tetování pro mě není vůbec žádným mínusem, spíš naopak. Je takovým lakmusovým papírkem vnitřní vyrovnanosti. Většina lidí by si totiž nenechala potetovat obličej jako pan Franz už jen proto, aby nemusela vystoupit z šedého českého průměru. S potetovaným ksichtem totiž těžko budete nenápadní. Naopak, vždy budete budit rozruch, budete čelit předsudkům a budete to mít v běžném životě o něco těžší než bez tetování. Ne každý je toto břímě ochoten nést, mě nevyjímaje. V tomto ohledu je i samotné Franzovo tetování ukázkou, že se nebojí vystoupit z řady, pokud to považuje za správné.
Zkrátka a dobře, Vladimír Franz mi ze všech kandidátů vychází jako nejméně špatná volba. Spousta kolegů například ze Strany svobodných občanů říká, že raději než volit menší zlo, nebudou volit nikoho. S tím nesouhlasím. Ano, volit menší zlo je hloupost a sám jsem toto například při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 odsuzoval.
Nevolit menší zlo je ovšem podle mě správné jen tehdy, pokud existuje lepší varianta, ale my se ji bojíme z nějakého důvodu zvolit. Spousta příznivců Svobodných totiž říkalo, jak se Svobodnými souhlasí, ale nechtějí, aby jejich hlas „propadl“ a tak raději volili ODS či TOP 09, jen aby nevyhráli socialisti. Tito nebozí lidé ale zvolili právě socialisty, kteří zvyšují daně a omezují naši svobodu.
Myslím si, že pokud máme možnost svobodně volit, jakože to v naší historii nebylo většinou možné, je naší občanskou povinností volit i třeba mezi samými špatnými variantami. Vždy totiž bude jedna možnost z určitého úhlu pohledu o něco méně špatná než ty ostatní. Jde jen o to si najít to rozhodující kritérium.
Nesouhlasím také s nářky, že nepřímá volba prezidenta by byla bývala lepší. Neexistuje pádný důvod k tomu, aby Parlament volil hlavu státu. Žijeme v zastupitelské demokracii. Máme si tedy volit své zastupitele, mimo jiné i prezidenta. Přenesením této pravomoci a tedy i odpovědnosti na politiky jen vnášíme do zastupitelské demokracie další a zbytečnou úroveň zastoupení.
A v čem by vlastně byla bývala nepřímá prezidentská volba lepší? Bylo by bláhové si myslet, že by se našel nějaký lepší kandidát. Naopak – poslanci a senátoři by volili nejspíš jen z menšího okruhu kandidátů. A to těch, co by sami nominovali: Sobotky, Schwarzenberga a Dienstbiera. Maximálně by se panu Chrenkovi podařilo vylobbovat podporu pro pana Fischera. Opravdu by to byla důstojnější volba prezidenta?
Jakub Hájek je členem Svobodných