FELENDA: Nedůsledná eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová

FELENDA: Nedůsledná eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová

Dne 14.11.2012 prohlásila eurokomisařka Redingová, že „Dnes nastal historický den pro ženy. Po dekádách prázdných slibů a neúspěšných samoregulačních pokusů mají ženy pouze 14% zastoupení ve vedení společností“. Dále zdůvodnila, proč předkládá novou legislativu nařizující, že od roku 2020 musí být v každé společnosti, jejíž akcie jsou veřejně obchodovatelné, alespoň 40% zastoupení žen v „nevýkonném“ vedení.

Domnívám se, že paní eurokomisařka je ve svém postupu zcela nedůsledná. Myslím si, že její „zastání“ si zaslouží nejen ženy, ale i jiné skupiny, u kterých se může stát, že mohou být ve vedení společností zastoupeny méně, než v běžné populaci, případně, než by se slušelo. Akcionáři mohou totiž být při výběru vedení svých firem – do kterých investovali svoje vlastní peníze – nespravedliví i vůči jiným skupinám obyvatel. Jsou to zejména blonďáci, lidé modroocí, homosexuálové, lidé s krevní skupinou 0, lidé vyšší než 190 cm a indiáni (dále pak například lidé obézní, lidé nosící brýle, milovníci opery, golfisté, pravoslavní věřící, milovníci psů, majitelé pilotních průkazů, lidé mající 3 děti apod.), kteří oprávněně potřebují zastání v legislativě. Dále by se samozřejmě toto nařízení mělo vztahovat nejen na velké a státní společnosti, ale na všechny podnikatele bez rozdílu. Uvedenou legislativu by tedy měla paní eurokomisařka přepracovat a zajistit i dalším osobám spravedlnost.

Legislativa by se měla vztahovat na povinnost všech zaměstnavatelů v celé EU bez rozdílu velikosti mít ve stavu zaměstnanců určité procento žen, blonďáků, modrookých, homosexuálů, lidí s krevní skupinou 0, lidí vyšších než 190 cm a indiánů. Pochopitelně bude nutné vytvořit v každé členské zemi EU centrální a lokální úřady, zaměstnat úředníky, zaplatit jim počítače a kanceláře a další vybavení, aby pak plnění těchto povinností mohli řádně kontrolovat a sankcionovat. I na tyto úřady by se samozřejmě měla vztahovat povinnost o zaměstnávání uvedeného „procenta zaměstnanců“

Připadají Vám tyto odstavce také absurdní?? Jak životní optimista stále doufám, že „někdo“ se proti nesmyslům z Bruselu postaví a vysvětlí našim nevoleným a neodvolatelným (a tedy nikomu neodpovědným) eurokomisařům, že jakékoli regulace tohoto typu nikam nepovedou, jenom zatíží podnikatele, sníží jejich kapacitu investovat, přinášet nové výrobky a služby na trh a tedy i jejich možnost růst, zaměstnávat více lidí, platit rozumné daně a dále investovat. Jsem velkým příznivcem žen (myslím si dokonce, že to je ta lepší polovina lidstva), ale tento typ EU – legislativy je opravdu cestou do pekel!

Martin Felenda je příznivcem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31