EET a peníze: Zákazníci budou muset denně utratit u každého živnostníka o 2-4 tisíce Kč víc než dnes!

EET a peníze: Zákazníci budou muset denně utratit u každého živnostníka o 2-4 tisíce Kč víc než dnes!

Ministerstvo financí plánuje vybrat prostřednictvím elektronické evidence tržeb (EET) ročně celkem 12 miliard korun na daních navíc (konkrétně 5,5 miliardy na DPH, 2 miliardy na dani z příjmu právnických osob a 5 miliard na dani z příjmu fyzických osob; uvedlo to v důvodové zprávě k návrhu zákona).

Pohledem účetního

Bc. Martin Tyšer z účetní společnosti Na stejné lodi vypracoval přehledné tabulky, co Babišův plán získat 12 miliard navíc díky EET bude znamenat pro jednotlivé živnostníky a firmy z pohledu, o kolik se jim musejí navýšit tržby. Tabulky si prohlédněte zde.
„Dopadlo to podle očekávání – u malých živnostníků to nic nepřinese (40 tisíc ani náhodou!), u velkých je potřeba, aby byl nárůst tržeb opravdu velký. Jediný efekt to snad bude mít u těch, co se vyhýbají plátcovství DPH, otázkou ale je, kolik je takových doopravdy…“

Zákazníci budou muset víc utrácet

Živnostnice Petra Fenclová z Domažlic si nechala spočítat od účetního, co to bude konkrétně znamenat pro její podnikání, a říká: „Moje průměrná denní tržba je něco přes dva tisíce korun. V mém konkrétním případě tedy budou muset zákazníci utratit o 2 100 Kč více každý pracovní den bez svátků. Ministr financí svým způsobem převádí úspěch EET na zákazníky, protože pokud oni nebudou více využívat místních obchodníků a restaurací, nikdy se ten záměr a rozpočet nesplní.“

Co se ale bude dít, když to paní Fenclová (nebo kterýkoliv jiný živnostník) nesplní?
„To fakt netuším… V zákoně je psáno, cituji, pokud nebude odváděná tržba v daném místě a danou dobu odpovídat průměru, provede FÚ kontrolu v doprovodu celní správy. Z této věty mi jasně vyplývá obava o šmírování. Jak FÚ pozná, že daný subjekt je restaurace a prodává obědová meníčka, nebo jestli třeba neslouží jako bar? Pan ministr tvrdí, že bez EET nebude na důchody, školství, zdravotnictví, ale když se neprokáže vyšší výběr díky EET, znamená to, že zkolabuje stát? Svým způsobem tedy připouští, že my malí živnostníci jsme pro fungování státu velice důležití, ale na druhou stranu o nás už rok tvrdí, že jsme zloději!?“

Co tedy přesně čeká paní Fenclovou?
„Abych se vůbec uživila, musím už dnes jezdit na různé trhy, kde prodávám svoje zboží na stánku. Takže si budu muset pořídit hned dvě zařízení – do kamenného obchodu a na stánek. To znamená investici 50 tisíc! A následuje samotný provoz. Už dnes na trzích běžně kolabuje internetová síť, když je v jednu chvíli přihlášeno příliš mnoho tzv. chytrých telefonů. A teď – jak mám právě v takové situaci provádět elektronickou evidenci tržeb? Navíc, mobilní internet nefunguje úplně všude. A v neposlední řadě, co když se mi to zařízení porouchá? Buď si musím pořídit náhradní za dalších 25 tisíc, nebo budu v případě poruchy na finančním úřadě vysvětlovat, proč neeviduji tržby on-line… Podle mne je prostě ten návrh zavedení EET pro nás malé živnostníky naprosto likvidační!“

EET je moc drahá a naprosto zbytečná

„EET je zbytečná! Stát má nástroje k efektivnímu výběru daní, jen je nevyužívá. EET je hlavně drahá – náklady státu a podnikatelů budou neadekvátní možnému přínosu. Vybudování a zavedení má stát 3,5 miliardy a dalších 3,9 miliard bude ročně stát její provoz,“ upozornil mj. Radomil Bábek z Asociace podnikatelů a manažerů na Ekonomické konferenci v úterý 20. října (na níž vystoupil i Petr Mach).

Zajímavou prezentaci p. Bábka o EET si prohlédněte zde.

Přesto podle něj existují tři důvody, pro které prý má a musí být zavedena:

1. EET pomůže velkým firmám likvidovat konkurenci malých podnikatelů a živnostníků.
2. EET zajistí politikům a vysokým úředníkům kontrolu a moc nad částí společnosti, která jejich vlivu zatím uniká.
3. EET je obrovská obchodní příležitost, kde se budou rozdělovat miliardy, a ty už asi mají předem určené příjemce.

Více i přečtěte zde.

Živnostníci zkrachují a skončí na úřadech práce

Obává se toho ekonom a europoslanec Petr Mach:
„Mnoho drobných živnostníků prostě zkrachuje a místo vyšších odvodů daní skončí na úřadech práce. V Chorvatsku, které Babišovi slouží jako vzor, stoupla nezaměstnanost po zavedení elektronických pokladen o dva procentní body na rekordních 17 procent. Když se to stejné stane u nás, vzroste počet nezaměstnaných o 50 tisíc. Přitom, jak říká ministerstvo v důvodové zprávě: Eventuální sociální náklady veřejných rozpočtů, v případě existenčního dopadu na část malých podnikatelů, neuvažujeme,“ upozornil P. Mach ve svém článku Obžaloba elektronické evidence tržeb.

Dodatečný daňový výnos (pokud vůbec bude) se podle něj akorát rozplyne v sociálních výdajích a nákladech na byrokracii a státní rozpočet nezbohatne ani o korunu! A rovnou navrhuje řešení:
„Existuje jednodušší způsob jak získat miliardy do státního rozpočtu: Místo buzerace drobných živnostníků zrušení daňového zvýhodnění biopaliv. To by ale vláda nesměla být ovládaná oligarchou v gigantickém střetu zájmů.“

Po zavedení elektronické evidence tržeb v už zmíněném Babišově vzoru Chorvatsku se výnosy DPH nijak nezvýšily, 32 tisíc živnostníků zavřelo krám a nezaměstnanost prudce vzrostla. Další čísla viz Pravda o fiasku EET v Chorvatsku.

Svobodní: Je to jen likvidace živnostníků a malých podniků!

Svobodní považují zavedení EET za velice nebezpečný nástroj k likvidaci živnostníků a malých podnikatelů. Především proti tomu (a mnoha dalším nesmyslným zátěžím soukromníků) budeme demonstrovat Za svobodné soukromé podnikání – v Praze 28. října ve 14:00 hod. na Václavském nám. pod koněm. Pojďte s námi!

Ilustr. foto: Dollar Photo Club

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31