Dočekal: Proč jsou drahé stavebniny? A proč se bude zdražovat vše?

Dočekal: Proč jsou drahé stavebniny? A proč se bude zdražovat vše?

Odpověď není úplně jednoduchá, ale jsem přesvědčený o tom, že se na současném stavu podepsaly následující faktory.

1/ Enormní nárůst zadlužení evropských zemí. Prakticky žádná země platící eurem nedodržuje Pakt stability a to včetně velkých hráčů jako je např. Francie. Deficitní rozpočty se financují tištěním ničím nekrytých peněz. Ne, že bych se chtěl rovnou vracet ke zlatému standardu, ale něco na tom bylo. Jsem poněkud starší ročník a ještě si pamatuji nápis na penězích: „Bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy Státní banky Československé“. Zjednodušeně řečeno, když je těch peněz v oběhu moc, tak někde to nakonec musí „vybublat na povrch“. Teď to jsou stavebniny, s tím souvisí cena nemovitostí, zdražují se auta, díky nesmyslnému „Green Dealu“ se očekává razantní nárůst cen energií a tepla, následovat bude prakticky jakákoliv další komodita. Inflace se vypočítává z tzv. spotřebního koše, kde jsou náklady na bydlení, potraviny atd. Tam se zdražování zatím moc neprojevuje, proto se čísla drží relativně při zemi. Ale to je jen otázkou času. V nejhorším případě se může stát, že se dožijeme hyperinflace a budeme platit milionovými bankovkami. V podstatě z toho plyne poučka: kdo má dluhy nebo hypotéku, tak je vítěz.

2/ Globalizace a přesun výroby mimo Evropu. Skutečný ekonomický přínos není v tom, že si mezi sebou vzájemně vyměňujeme služby, stříháme si hlavy a děláme trvalou, ale v tom, že něco vytváříme a vyvážíme do zbytku světa. Všechny ukazatele založené na HDP v tomto smyslu zkreslují a nebojím se říci, že přímo lžou. Tím, že se veškerá výroba přesouvá do Asie nebohatneme. Naopak, podporujeme transfer peněz z Evropy pryč. Stáváme se závislými na zdrojích surovin mimo EU, na přepravních kapacitách, na politickém vedení zahraničních mocností.

3/ Likvidace průmyslu má své kořeny v nekompetentním neomarxistickém vedení EU, které se drží hesla: „My vám tu růžovou budoucnost nadiktujeme ať chcete nebo ne“. Pokud se podíváte na životopisy jednotlivých eurokomisařů, tak mezi nimi není ani ekonom, ani nikdo s technickým vzděláním. Zato téměř všichni za sebou mají „levičáckou minulost“. Jako červená nit se táhne všemi nařízeními a směrnicemi EU snaha regulovat život v jednotlivých zemích, snaha čím dál více omezovat jejich suverenitu a rozhodovat o zdrojích a dalším směřování. A jak to souvisí se zdražováním? Třeba těch stavebnin? Tak si schválně zkuste postavit novou cementárnu, ocelárnu nebo betonárku na zelené louce. Zkuste si otevřít nový kamenolom, štěrkovnu nebo fabriku na zpracování plastů. Narazíte na tisíce razítek, petice místních obyvatel, na emisní povolenky a na stovky dalších překážek. Každý rozumný investor si takový krok hodně dobře rozmyslí a nakonec tu fabriku postaví třeba v Indii. Důsledek? Smozřejmě – odliv peněz mimo členské státy EU. To vše se zdůvodňuje nesmyslným bojem za snížení emisí, což by vydalo na samostatný blog.

A pak stačí, aby se pár podobných drobností dalo dohromady a divíme se, kolik stojí jedna jediná cihla (teda pokud jí seženete).

Jan Dočekal, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31