Dočekal: Proč jsou drahé stavebniny? A proč se bude zdražovat vše?

Dočekal: Proč jsou drahé stavebniny? A proč se bude zdražovat vše?

Odpověď není úplně jednoduchá, ale jsem přesvědčený o tom, že se na současném stavu podepsaly následující faktory.

1/ Enormní nárůst zadlužení evropských zemí. Prakticky žádná země platící eurem nedodržuje Pakt stability a to včetně velkých hráčů jako je např. Francie. Deficitní rozpočty se financují tištěním ničím nekrytých peněz. Ne, že bych se chtěl rovnou vracet ke zlatému standardu, ale něco na tom bylo. Jsem poněkud starší ročník a ještě si pamatuji nápis na penězích: „Bankovky jsou kryté zlatem a ostatními aktivy Státní banky Československé“. Zjednodušeně řečeno, když je těch peněz v oběhu moc, tak někde to nakonec musí „vybublat na povrch“. Teď to jsou stavebniny, s tím souvisí cena nemovitostí, zdražují se auta, díky nesmyslnému „Green Dealu“ se očekává razantní nárůst cen energií a tepla, následovat bude prakticky jakákoliv další komodita. Inflace se vypočítává z tzv. spotřebního koše, kde jsou náklady na bydlení, potraviny atd. Tam se zdražování zatím moc neprojevuje, proto se čísla drží relativně při zemi. Ale to je jen otázkou času. V nejhorším případě se může stát, že se dožijeme hyperinflace a budeme platit milionovými bankovkami. V podstatě z toho plyne poučka: kdo má dluhy nebo hypotéku, tak je vítěz.

2/ Globalizace a přesun výroby mimo Evropu. Skutečný ekonomický přínos není v tom, že si mezi sebou vzájemně vyměňujeme služby, stříháme si hlavy a děláme trvalou, ale v tom, že něco vytváříme a vyvážíme do zbytku světa. Všechny ukazatele založené na HDP v tomto smyslu zkreslují a nebojím se říci, že přímo lžou. Tím, že se veškerá výroba přesouvá do Asie nebohatneme. Naopak, podporujeme transfer peněz z Evropy pryč. Stáváme se závislými na zdrojích surovin mimo EU, na přepravních kapacitách, na politickém vedení zahraničních mocností.

3/ Likvidace průmyslu má své kořeny v nekompetentním neomarxistickém vedení EU, které se drží hesla: „My vám tu růžovou budoucnost nadiktujeme ať chcete nebo ne“. Pokud se podíváte na životopisy jednotlivých eurokomisařů, tak mezi nimi není ani ekonom, ani nikdo s technickým vzděláním. Zato téměř všichni za sebou mají „levičáckou minulost“. Jako červená nit se táhne všemi nařízeními a směrnicemi EU snaha regulovat život v jednotlivých zemích, snaha čím dál více omezovat jejich suverenitu a rozhodovat o zdrojích a dalším směřování. A jak to souvisí se zdražováním? Třeba těch stavebnin? Tak si schválně zkuste postavit novou cementárnu, ocelárnu nebo betonárku na zelené louce. Zkuste si otevřít nový kamenolom, štěrkovnu nebo fabriku na zpracování plastů. Narazíte na tisíce razítek, petice místních obyvatel, na emisní povolenky a na stovky dalších překážek. Každý rozumný investor si takový krok hodně dobře rozmyslí a nakonec tu fabriku postaví třeba v Indii. Důsledek? Smozřejmě – odliv peněz mimo členské státy EU. To vše se zdůvodňuje nesmyslným bojem za snížení emisí, což by vydalo na samostatný blog.

A pak stačí, aby se pár podobných drobností dalo dohromady a divíme se, kolik stojí jedna jediná cihla (teda pokud jí seženete).

Jan Dočekal, místopředseda strany

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31