David Bartas: Slovensko na euro doplatí

David Bartas: Slovensko na euro doplatí

Slovensko na svoje členství v eurozóně pořádně doplatí a to doslova. Když bude Řecko žádat škrtání dluhů, budou vklady Slovenska, stejně jako dalších zemí eurozóny, první na ráně. Česká republika, která Řecku poskytla peníze přes Mezinárodní měnový fond (MMF) by měla zpátky tuto částku dostat. Řecko celkem dluží MMF „jen“ 24 miliard eur, zatímco zemím eurozóny přes tzv. euroval 142 miliard eur. Splácení dluhů MMF má vždy přednost.

Slovákům kvůli podílení se na záchraně Řecka přes EFSF (European Financial Stability Facility, jinak nazýváno euroval) padla vláda, protože to Richard Sulík a jeho strana SaS nepodpořili, přestože premiérka Iveta Radičová s tímto hlasováním spojila důvěru své vlády, ve které byla SaS členem. Nakonec euroval Radičová prohlasovala později opozičním SMERem Roberta Fica, výměnou za předčasné volby.

Byl to tehdy ze strany Ivety Radičové neskutečný fanatismus, který předvedla. Shodila si vlastní vládu a na Slovensku asi na dlouho poslední pravicovou. Zničila tím i vlastní politickou stranu a nabídla moc Robertu Ficovi. A co za to získala? Vděk evropských elit, které na ni tlačily, že Slovensko musí stejně jako zbytek eurozóny pomoci Řecku. Myslím, že by z ní byla výborná eurokomisařka, protože dostatečně prokázala hlavní kvalitu, kterou eurokomisař musí mít. Tou je oddanost ideologii stále těsnější evropské integrace a ani o krok zpět, ať to stojí, co to stojí.

Přitom argumenty Richarda Sulíka tehdy byly zcela jasné a oprávněné. Proč by Slovensko mělo doplácet na mnohem bohatší Řeky, kteří se v té době těšili například dvounásobným důchodům. Navíc bylo dopředu jasné, že dluhy nebudou nikdy splaceny. V případě Slovenska je to 1,5 miliardy eur, a to už je na tuto zemi slušná suma, se kterou by se jistě dalo naložit lépe, než je strčit do nenávratné černé díry řeckého hospodaření.

To ale nemusí být všechno. Píše se teprve rok 2015. Jsme teď v mezidobí relativního klidu. Státy si díky krokům ECB od srpna 2012 mohou půjčovat za nízké úroky a vesele navyšují své zadlužení. Třeba taková Itálie dokázala mezi lety 2012 a 2014 navýšit své zadlužení ze 120 % HDP na 132,6 % HDP. Co až udeří příští krize a do problémů se dostanou další státy jako právě Itálie, Portugalsko, Španělsko, nebo dokonce Francie?

Nebude jiné cesty, než zase část těchto dluhů odepsat. Chudáci Slováci na to vždy doplatí. V rámci eurozóny již funguje Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Nikdo se už Slováků ani nebude ptát, jestli souhlasí se záchranou té či oné země. K tomu už se zavázali při podpisu ESM. A tak se velmi pravděpodobně může stát, že chudé Slovensko bude v budoucnu na mnohem bohatší státy platit další miliardy, které opět skončí v nenávratnu.

V České republice můžeme být vděční za to, že máme svou korunu. Nevstupujme ani v budoucnu do tak nesmyslného a nefunkčního projektu, kterým je euro.

David Bartas,
člen ReV Svobodných a asistent Petra Macha

PS: Jsem rád, že partnerskou stranou Svobodných na Slovensku je právě Sloboda a solidarita (SaS) s předsedou Richardem Sulíkem, který navštívil i náš listopadový sněm. 

Vyšlo na blog.iDnes.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31