„Chci zlepšit prostředí pro živnostníky,“ říká kandidát do Senátu František Pecka

„Chci zlepšit prostředí pro živnostníky,“ říká kandidát do Senátu František Pecka

František Pecka kandiduje za Svobodné do Senátu v Praze 9.

Proč kandidujete do Senátu? Co je vaším hlavním cílem, na co se chcete zaměřit?

Podíváme-li se na rozložení sil na naší politické scéně, zjistíme, že je prakticky celá ovládaná levicí všeho druhu. Tento poměr sil je potřeba v nadcházejících senátních volbách alespoň částečně změnit.

Občané si volí svého zástupce do Senátu, aby tam hájil jejich zájmy. Do Senátu tedy kandiduji proto, abych hájil zájmy lidí, kteří ctí nedotknutelnost soukromého vlastnictví, věří v blahodárnost štíhlého státu s nízkými daněmi a hájí osobní odpovědnost a svobodu jednotlivce. Mým hlavním cílem je zlepšení prostředí pro živnostníky a drobné podnikatele a zachování národní měny, tedy české koruny.

Jaké oblasti se hodláte věnovat – v jakém výboru chcete pracovat?

Většinu svého produktivního života se živím sám a vím, jak to mají živnostníci a drobní podnikatelé těžké. Pracují mnoho hodin denně, po nocích, o sobotách a nedělích, nezřídka bez dovolené, na úkor svého zdraví a svých rodin. Po státu nic nechtějí, jen aby je nechal na pokoji, aby je nechal být. A stát, místo toho aby byl rád, že se někdo umí postarat sám o sebe, a ti schopnější dokonce umí někoho dalšího zaměstnat, tak je schopen těmto lidem házet klacky pod nohy svými regulacemi a dokonce je nazývat parazity. V Senátu bych se rád věnoval právě tomuto tématu, tedy postupnému zlepšování podnikatelského prostředí, nejlépe asi ve výboru hospodářském.

Jaký je největší problém ve vašem senátním obvodu?

Senátní obvod ve kterém kandiduji nemá podle mne nějaký konkrétní, specifický problém. Problémy jsou zde spíše obecného charakteru, tedy čím dál zřetelnější vměšování státu do života lidí včetně omezování jejich osobní svobody, nebo problémy lokální. Tu se občané brání výstavbě třídírny odpadů, jinde zase komerční výstavbě nových bytů v blízkosti jejich bydliště.

A jak to chcete řešit z pozice senátora?

Jako senátor mohu vyjadřovat své názory, promítat zájmy svého obvodu do celostátní legislativy, ale místní problémy musí řešit komunální politici. Senátor nesmí zasahovat do kompetencí místních samospráv.

Potřebujeme vůbec Senát? Není v tak malé zemi, jako je ČR, poněkud nadbytečný?

Existence Senátu jako horní komory Parlamentu ČR je zakotvena v Ústavě. Dokud nebude změněna Ústava, Senát je a bude právoplatnou ústavní institucí, která s Poslaneckou sněmovnou vykonává zákonodárnou moc. Senát má být zároveň prostorem pro politickou rozpravu, což je v politice nejúčinnější nástroj. V případě, že dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, Senát přijímá zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a stává se tak onou pověstnou ústavní pojistkou. O nadbytečnosti Senátu tedy nemůže být v tuto chvíli řeč.

Navíc – Svobodní prosazují lidové veto – pokud by se povedlo ho zakotvit, nebyla by to dostatečná „pojistka“ proti špatnému rozhodnutí třeba i poslanců?

Lidové veto, tedy referendum o přijatém rozhodnutí politiků, je jistě správným krokem k omezení moci politiků. Lidovým vetem však nevyřešíme již zmiňovaný stav, kdy bude rozpuštěna Poslanecká sněmovna a Senát zůstane jedinou ústavní pojistkou.

Pokud budete zvolen, budete se věnovat pouze práci senátora, nebo si zachováte některé pracovní, podnikatelské aj. aktivity?

Celá řada současných poslanců i senátorů paralelně zastává další posty ve veřejném či soukromém sektoru. Nemyslím si, že je to správné. Aby mohl senátor zodpovědně hlasovat pro nebo proti přijetí určitého zákona, musí věnovat mnoho času jeho nastudování. Vzhledem k množství přijímaných zákonů je to práce na více než plný úvazek.

Více o Františku Peckovi zde

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31