ČERVENKA: Radičová míří do Brusele, nebo někam jinam

ČERVENKA: Radičová míří do Brusele, nebo někam jinam

Chápete to někdo? Ambiciózní ženská, která již delší čas prahla po nějaké funkci jí konečně dosáhne a krátce potom udělá něco, na co měla ještě před rokem úplně jiný názor a navíc si může být jistá, že kvůli tomu přijde o vytouženou funkci. Tady přece něco setsakramentsky nehraje. Co to asi muselo být za tlak, který byl na tenhle slovenský důkaz toho, že ani ženy vrcholnou politiku nespasí, vyvinut!

Troufnu si tipnout, že podobný, jakému byl vystaven náš prezident v době rozhodování o tom, zda podepíše či nikoliv Lisabonskou smlouvu. Tedy svérázná eurounijní kombinace mafiánského vyhrožování, lobbystického vysvětlování a negarantovaných slibů. Pro ty, kdo zapomněli, připomeňme ostudnou delegaci eulamentu vedenou Hansem-Gertem  Pötteringem, ve které hrál velkou roli zelený revolucionář Daniel Cohn-Bendit, spekulování o možnosti odvolat Klause z postu prezidenta, rodící se plán lékařských mafiánů zbavit jej svéprávnosti, návštěvy všemožných diplomatů apelujících na to, aby podepsal a sliby, jak se vše příznivě projeví na postavení země a nějaká další smlouva nebo změna této(!) nebude již třeba. Na internetu jsem se dočetl i o fyzických hrozbách autonehodou apod.. Ne, určitě to neměla Iveta Radičová lehké. Na rozdíl od Václava Klause však kapitulovala až příliš rychle. Zároveň míra jejího aktivního zapojení v operaci převedení slovenských 7,7 miliard eur do eurovalu kontrastuje s aktivním vzdorem českého prezidenta.

Odvážím se tvrdit, že ve hře musí být ještě něco jiného, něco co smrdí kopupcí mocenskou či finanční. Radičové přece musí být jasné, že březnové volby pukne na celé čáře a nezabrání tomu ani proevropsky tendenční slovenská masmédia(neuměl jsem si to ani představit, ale ještě daleko tendenčnější, než ta naše!!!!!). Dá se totiž očekávat, že přijde o mnohé voliče, kteří jí dali hlas právě kvůli tomu, jak hájila slovenské zájmy proto zájmům Bruselu, Berlína a Paříže. Na výsledku její strany se také nepochybně negativně odrazí doba, ve které došlo k pádu její vlády – v začátku, tedy v čase, kdy se dělají nepopulární opatření i to, že schválení eurovalu i v tradičně nedůvěryhodných průzkumech odmítala minimálně polovina Slováků(jsem přesvědčen, že v referendu by jej odmítla drtivá většina).

Co tedy přimělo Radičovou začít s brekem opouštět svojí funkci? Nezbývá než si zkusit tipnout. Můj tip je slib lukrativnější pozice. Nejdříve ale musí loutka dohrát svou hru. Zajistit schválení, potrestat neposlušného Sulíka a marně se pokusit  o březnový comeback. Pak se asi dozvíme, co lze v hierarchii a dosahu EU koupit za necelých osm miliard eur.

Miroslav Červenka je místopředsedou Ústeckého krajského sdružení Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31