BŘICHÁČEK: Další bruselský špek: boj proti plýtvání potravinami

BŘICHÁČEK: Další bruselský špek: boj proti plýtvání potravinami

Mám pocit, že instituce EU už nemohou se svými výplody překvapit naprosto nikoho, ať by byly sebeabsurdnější. Dávno jsme si zvykli jako na samozřejmost, že z jejich útrob vychází kousky, nad kterými zůstává rozum stát! Jednou se zakáže výroba klasických žárovek, jindy se rozhodne, že pojišťovny musí uplatňovat stejné pojistné pro muže a ženy, rýsují se superambiciózní plány na podíl výroby energie z tzv. obnovitelných zdrojů, které polykají astronomické částky a pole kvůli nim září řepkou, solárními panely a ježí se větrníky,  nastolují se témata jako podpora chůze jako dopravního prostředku ve městech, zlepšení postupů demontáže lodí, ochrana „evropské“ zrzavé veverky před „americkou“ šedou, atd.

Poslední dobou jako by pod unijním čarodějnickým kotlem někdo mohutně přitápěl. Nejnovější produkty jsou skutečně mimořádně intelektuálně jiskrné. Z Bruselu vypadl návrh směrnice o zavedení kvót na zastoupení žen ve vedení velkých obchodních společností, dále nápad, aby členské státy „zajistily, že všichni mladí lidé do 25 let obdrží do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže“ (tzv. „záruky pro mladé“), blízko odsouhlasení je návrh na přitvrzení protikuřácké legislativy zahrnující odstrašující krabičky na cigarety (s 65% varovné plochy) nebo zákaz cigaret s příchutí, v červnu byly také přijaty závěry Rady na téma „Podpora úlohy žen jakožto osob podílejících se na rozhodování ve sdělovacích prostředcích“.

Aby toho nebylo málo, Unie si vytýčila nové téma – boj proti plýtvání potravinami. V EU podle Evropské komise údajně každý rok přijde nazmar 89 milionů tun potravin. Eurokomisař pro životní prostředí dnes utrousil, že je to „morálně a ekonomicky neudržitelné“ a že „s celým systémem je něco špatně…“ Komise proto s velkou slávou zahájila konzultace o způsobech, jak toto plýtvání omezit a jak efektivněji využívat potravinové zdroje. K diskusi jsou dávána opatření jako vytvoření vodítek udržitelného jídelníčku, vytvoření a rozšiřování informací o nadbytečných nákupech, o lepším skladování potravin, o lepší přípravě potravin apod. Viz:http://ec.europa.eu/environment/consultations/food_en.htm

Tato konzultace není prvním unijním počinem v této agendě. Evropský parlament vloni přijal rezoluci o zastavení plýtvání potravinami: strategie pro zlepšení účinnosti potravinového řetězce v EU – dostupná zde. V rezoluci se uvádí mj., že EP „je znepokojen skutečností, že podstatné množství potravin se denně vyhazuje, ačkoli jsou zcela poživatelné, a tím, že plýtvání potravinami je příčinou environmentálních i etických problémů a výdajů v ekonomické i sociální oblasti, což představuje výzvy v rámci vnitřního trhu jak pro podniky, tak pro spotřebitele…“ a vyzval k „učinění konkrétních opatření pro omezení plýtvání potravinami na polovinu do roku 2025 a současně pro předcházení produkci potravinového odpadu.“

Soudruzi sociální-inženýři v Bruselu zkrátka zase našli další „téma“. Tentokrát chtějí zastrčit svoje nosy hluboko do našich ledniček a spíží a udělat nám v nich vítr. Copak to jde, nechat lidi, aby si rozhodovali o tom, kolik jídla a jaké si za vydělané peníze koupí? Je potřeba jim stanovit zdravý a skromný jídelníček, aby věděli, co jíst a pít. Je potřeba je převychovat a udělat z nich nové uvědomělé lidi. A co rovnou obnovit přídělový systém a staré dobré potravinové lístky? Když už se na křídlech mocného Evropského svazu vracíme do starých dobrých časů, tak ať to máme se vším všudy…

Další důkaz toho, že dnešní vývoj v EU je pozoruhodně někde na půli cesty mezi Orwellem a Jakešem, zároveň k pláči i smíchu, ke zlosti i mávnutí rukou. Jedna velká tragikomedie na pokračování…

Tomáš Břicháček je členem Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31