BEDNÁŘ: Usámův konec, Německo a dvě perly z Čech

BEDNÁŘ: Usámův konec, Německo a dvě perly z Čech

Vojenské dopadení a zabití nejznámějšího teroristy světa Američany vyvolalo a dosud vyvolává všemožné komentování. Na obecně známou dramatickou událost číslo jedna má téměř každý nějaký názor, jenž se zřídka obejde bez vypjatých emocí. Ty zpravidla vypovídají mnohem víc o autorech, než o události samé. Každý se v nich projevuje, jaký ve skutečnosti je, hlavně co do svých „pudů a popudů,“ jak by řekl Palacký. Což řetězově vyvolává reakci dalších pudů a popudů. Tak se vynořuje dost výmluvná mapa pudů světa. A ukazuje, jak na tom která společnost, národ a stát ve skutečnosti jsou co do své duše. Jak ve své většině, tak v krajních polohách.

Ve Spojených státech amerických převládla pochopitelná radost nad koncem masového vraha Američanů, a nejen jich. Německá kancléřka Angela Merkelová si ale podobnou veřejnou reakci od svých tradičně protiamericky zakomplexovaných krajanů pěkně odnesla, a stala se tak ve své zemi extremistkou. Dovolila si totiž prohlásit, že je ráda, že zabití bin Ládina bylo úspěšné. Místopředsedkyně německého parlamentu za zelené Katrin Göring-Eckardtová ji vzápětí rázně okřikla za nedostatek křesťanství. K ní se pudově přidal pro změnu kancléřčin spolustraník z CDU poslanec Siegfried Kauder. Předsedkyni své strany a vlády odsoudil za nepřijatelný, neboť pomstychtivý způsob myšlení, což prý je středověké. Svou morální nadřazenost nad kancléřkou pak vytesal do podoby humanisticko-právní perly: OSN by prý měla „vytvořit závazné zákony,“ jež by určily „co se může dělat, a co ne.“ Rovněž kanléřčin ministr zahraničí Westerwelle si pospíšil, aby se od vyjádření vládní šéfové zřetelně distancoval.

Německý nápor vášně pro spravedlnost korunoval profesor mezinárodního práva Kolínské univerzity Klaus Kress.V rozhovoru pro týdeník Der Spiegel důrazně žádal, aby „se spravedlnosti nedosahovalo okamžitou popravou, ale trestem, jenž se vyměří na konci soudního procesu.“ Ba co víc. Německý profesor mezinárodního práva se nerozpakoval vyslovit pochybnost, zda Usáma vůbec byl ve svých posledních chvílích kohokoliv nepřítelem: „Není nikterak jasné, že v době svého zabití bin Ládin velel organizaci, jež vedla ozbrojený konflikt buď v Pákistánu, anebo z něj.“ Redakce Spiegelu profesorovi očividně drží palce. Vyhlásila totiž, že by právo mohlo být na americké straně pouze tehdy, jestliže by prezident Obama Usámu posadil na lavici obžalovaných nějakého mezinárodního soudu. Na německé redaktory v pátek reagovala redakce amerického deníku The Wall Street Journal takto: „K tomu jen můžeme říci, že je škoda, že německá elitní morální komanda nebyla v Abbottabádu někdy do neděle, aby provedla toto odvážné zatčení.“

V České republice má německá vlna prousámovského antiamerikanismu ozvěnu spíše intelektuálsky okrajovou, v našich podmínkách spíše extrémistickou. Za pozornost stojí alespoň dvě duchovní perly. O první se zasloužil mediálně hýčkaný neomarxistický učenec Pavel Barša.V pořadu České televize na Čt 24 tento profesor politologie nejprve prohlásil, že morální převahu nad Usámou by Amerika získala jen soudním procesem s ním. To, co se stalo, je prý kovbojská spravedlnost (tedy asi barbarská). K tomu Barša hořce zalitoval, že se prezident Barack Obama vlastně chová jako jeho předchůdce George W. Bush.

Co k tomu dodat? Snad jen to, že čeho bylo zabití Usámy součástí, je válka, byť netradiční. Ta zatím neskončila. A procesy s válečnými zločinci se přirozeně konají až po válce. Předtím se, jak bývá zvykem, bojuje. To znamená, že k popravám válečných zločinců dochází v boji. Jednu takovou popravu válečného zločince během války v uvedeném televizním pořadu připomenul psychiatr Cyril Höschl. Takto ji sice nenazval, ale samotný čin přirovnal k zabití Usámy bin Ládina. Zmínil totiž popravu německého válečného zločince Reinharda Heydricha československým odbojem v r. 1942 v Praze.

Extrémní charakter psychiatrova vyjádření spočívá v tvrzení, že jak Heydrich, tak bin Ládin prý byly jen jakési symbolické postavy. Takže vlastně žádné velké, důležité ryby. Chatrná znalost dějin ale psychiatra Höschla nemůže z jeho výsledného klamání veřejnosti omluvit. Heydrich byl ve skutečnosti původcem systematického vyvražďování české elity, autorem plánu na postupné vyhlazení českého národa, autorem a hlavním realizátorem systémově vypracovaného plánu na vyhlazení evropských Židů a vrcholně schopným řídícím činitelem německého policejního a zpravodajského aparátu. Jeho úspěšná poprava uprostřed války zasadila nacistickému Německu těžký úder na jednom z nedůležitějších míst.

S Usámou tomu bylo podobně. Byl to on, kdo rozhodl o vražedném útoku na USA z 11. září 2001 a mnoha dalších vraždách. Byl vrcholnou autoritou, a mnohdy řídícím činitelem teroristické války militantních islamistů proti západní demokratické civilizaci, tedy masovým válečným vrahem, podobně jako Heydrich.

Německý obecně rozšířený antiamerikanismus a jemu podobný český intelektuální extremismus, reagující na americkou válečnou popravu Usámy bin Ládina, mají jednoho společného jmenovatele. Je jím nezvladatelné puzení ke zpupné hlouposti.

Ve zkrácené verzi vyšlo v Lidových novinách. Prof. Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31