BEDNÁŘ: Trestní odpovědnost politických stran

BEDNÁŘ: Trestní odpovědnost politických stran

V souvislosti se senátní kandidaturou MUDr. Jaroslava Mitlenera vznikla na webu Svobodných debata ohledně kandidátova návrhu iniciovat potrestání České strany sociálně demokratické za dlouhodobou podporu nyní vazebně stíhaného bývalého hejtmana Středočeského kraje a místopředsedy ČSSD MUDr. Davida Ratha. Vyjadřovaný nesouhlas se stanoviskem dr. Mitlenera byl veden obavou, že by trestní stíhání politické strany bylo uplatněním principu kolektivní viny.

V dané věci jde o téma, jež se týká zákona o trestní odpovědnosti právnických osob č. 418/ 2011 Sb. z 27. října 2011, jenž vstoupil v platnost 1. ledna 2012. Daný typ zákona byl původně běžný pro anglo-americkou právní kulturu (ve Velké Británii od r. 1842), ale nyní se s takovými zákony můžeme setkat i v kontinentálním prostoru Evropy.

Kritika zákona poukazuje na jeho dopad na nezainteresované subjekty, a zde se vyskytuje názor, že je vlastně variantou uplatnění principu  kolektivní odpovědnosti., resp. viny, např. u drobných akcionářů či zániku pracovního poměru zaměstnanců takovým zákonem postižené firmy. Obdobně argumentoval i prezident republiky, když zákon v r. 2011 odmítl podepsat. Zákon podle něj popírá vazbu mezi pachatelem a trestem a je alibismem v případě neschopnosti odhalit pachatele trestného činu. Je tak v rozporu s uznáním individuální schopností, a tak odpovědností občanů.

Prezidentovy kritické výtky mají opodstatnění. Rozhodující pro daný problém nepochybně bude způsob uplatňování, resp. výkladu zákona soudem v jednotlivých případech. A právě zde by se možná trestní odpovědnost ČSSD za činnost Davida Ratha mohla stát precedentem. V případě podání takového trestního oznámení a následné žaloby by klíčovou roli měla sehrát vyšetřováním zjištěná a soudem uznaná fakta.

Vzhledem k u nás velmi závažnému problému zákonnosti způsobu získávání peněz pro politické strany a pravděpodobnému zapojení významných stranických struktur do takové činnosti by například mohlo jít o následující trestné činy: legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, nadržování a účast na organizované trestné skupině.

V případě soudního prokázání viny politické strany by v úvahu mohly připadat tresty zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty a zákaz činnosti.

Politický život České republiky se do značné míry odehrává v prostředí politických stran. To ale nemůže znamenat, že politické strany existují mimo trestní postižitelnost zákonem. Nyní se všeobecně uznává, že Komunistická strana Československa byla zločineckou organizací. Stalo se tak i proto, že se postavila nad zákon, a dokonce své nedotknutelné diktátorské postavení po čase začlenila jako článek ústavy.

Individuální občanská svoboda a s ní spjatá odpovědnost jsou smyslem existence a základem ústavně demokratického státu. Možnost přeměny politických stran do uskupení prolnutého trestnou činností není v ústavně demokratických podmínkách vyloučena, a proto by měla být zákonným způsobem postižitelná. Jedině soud může posoudit hranici, kdy se činnost individuálně trestně odpovědných osob ve svém souhrnu a souběhu, ne-li podle výchozího záměru, stane trestnou činností právnické osoby, v daném případě politické strany.

Miloslav Bednář, místopředseda Strany svobodných občanů.  

 

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31