BEDNÁŘ: Svobodní jsou šancí pro zklamané pravicové voliče

BEDNÁŘ: Svobodní jsou šancí pro zklamané pravicové voliče

Pravicový filozof Miloslav Bednář, který je místopředsedou liberálně-konzervativní Strany svobodných občanů si myslí, že by pád vlády a předčasné volby mohly znamenat šanci pro katarzi a obrodu pravice a pro autenticky pravicové neparlamentní strany. Na druhou stranu se ale obává, že by to mohlo být nebezpečné v době ekonomické a politické nestability.

„Podle posledních zpráv si nemyslím, že vláda padne. Možná se spíš rozpadnou Věci veřejné. Hypotetická možnost tu ale zůstává. Na jednu stranu by pád vlády a předčasné volby mohly napomoci skutečné, autentické pravici, protože vládní strany, které samy sebe deklarují jako pravicové, ODS a TOP 09, se bohužel hodně kompromitují levicovými opatřeními, jako je třeba zvyšování daní. Že by nějak na sobě šetřily, to se také nedá říci. Nevšiml jsem si, že by zrušily nějaké zbytečné úřady, kterých je zde také spousta. Lidé také kritizují, že mafiánské struktury zasahují do politiky a obohacují se na náš úkor z našich daní. Jsou to takové parazitní sítě. Janoušek je pouze špičkou ledovce,“ řekl ParlamentnímListům.cz Bednář.

Benářsi myslí, že znechucenost lidí z údajné pravice v podání TOP 09 a ODS by mohla přivést voliče autenticky pravicovým stranám a mohly by mít šanci dostat se do sněmovny.

„Jako místopředseda Strany svobodných občanů, mohu říct, že jsme již konsolidovaná, vytříbená a programově jednoznačná strana se zabudovanými mechanismy, které zabraňují i pro budoucnost pronikání mafiánských a netransparentních struktur. Máme průhledná pravidla fungování. Preference nám stoupají.  Naposledy to bylo 3,6 procenta. Takže šance na obnovu pravice by to být mohla. Je to ale celosvětový problém, že nominální pravice se kompromituje socialistickou politikou. I ODS u nás dává najevo, že je třeba se přizpůsobit levicovému proudu, třeba Evropské unii, šíleným nápadům na politickou unii, tedy jeden stát, a to se bohužel týká i Petra Nečase a ukazuje to na jeho zásadní nepochopení pravicovosti v politice,“ míní Bednář.

„Z hlediska obrody pravice by pád vlády byl dobrou zprávou. Vláda se kompromituje levicovými kroky a vztahem k Evropské unii především díky politice, kterou provádí pan Schwarzenberg. Ta naprosto nekritická eurofilní politika, kdy co řekne Brusel a Berlín, je podle TOP 09 posvátné. To je v rozporu s pojetím demokracie v Evropě a našimi národními zájmy. Na druhou stranu, kdyby vláda padla, tak levicová mezihra by mohla naši zemi hodně poškodit právě tak, protože rozpad EU je v zásadě na spadnutí. Až bude krachovat Itálie a Španělsko, na to žádné umělé fondy nestačí. V této situaci mít ještě socialistickou vládu, to bychom spadli na dno hodnocení ratingových agentur. To by byla katastrofická politika. Lépe by bylo možná počkat do termínu řádných voleb. Na druhou stranu ve srovnání s jinými zeměmi na tom nejsme tak špatně,“ míní Bednář.

Bednář také říká, že ačkoli by nás socialistické mezidobí hodně poškodilo, možná k pádu na „pusu“ a katarzi bude muset nakonec dojít, aby si lidé zažili na vlastní kůži ty nehorší levicové recepty, které udusí ekonomiku. Situace je nyní podle něj ale nebezpečná: oslabené NATO za prezidenta Obamy, ruské velmocenské zájmy. „Situace v Evropě se ještě může hodně zhoršit tím, že je velká pravděpodobnost, že v tomto roce dojde k válce s Íránem. Na stranu Izraele se přidají Spojené státy a tím i do značné míry NATO, ve kterém jsme. To hodně zamíchá politickými kartami. Různé velmocenské snahy nejen z Ruska se stupňují. Bude to tedy velmi nebezpečná situace, kdy prudký hospodářský pokles způsobený socialisty by pomohl napomoci vzniku téměř chaosu, jenž by nahrál těm zájmům velmocí, které jsou v rozporu se zájmy České republiky,“ varuje Bednář.    

Bednář připouští, že česká společnost je historicky více rovnostářská a levicovější, což je dáno historickými zkušenostmi. Ty se ale nyní mění.

„Řecký efekt zapůsobil v minulých volbách. Za čas zapůsobí znovu, protože hospodářská krize se znovu obnoví. Ona byla pouze uměle oddálena finančními zásahy centrální banky, ale přílivem peněz a vykupováním těch jinak neprodejných dluhopisů se hospodářství těch zemí nezlepší. To je naprostý nesmysl, kterému věří například paní Merkelová naprosto fanaticky a nekriticky. Možnost obnovy pravice je i zde reálná. Nějaký čas to bude trvat, jak dlouho, to nevím. Čas pracuje v zásadě pro pravici a za delší dobu už bude na straně pravice větší část veřejného mínění,“ uzavřel filozof.

Profesor Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných. Vyšlo na serveru parlamentnilisty.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Spor mezi vládou a Pražským hradem o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se dostal do středu debaty v Událostech, komentářích ČT24 ze dne 8. dubna. Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec zvolený za SPD, přišel s jasnou ústavní argumentací: zahraniční politika je v kompetenci vlády, a výkon prezidentových pravomocí v této oblasti podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Vondráček se zároveň distancoval od rétorického sklouzávání debaty k osobním sporům a trvale vracel diskusi k věcné otázce: kdo dokáže Českou republiku na summitu Aliance hájit nejlépe?

Ústava hovoří jasně: kontrasignace je podmínkou

Vondráček hned v úvodu debaty odmítl zjednodušující interpretaci, že by ministr zahraničí mohl sám a jednostranně bránit prezidentovi v cestě na summit. Zároveň ale přesně identifikoval, kde leží skutečná ústavní páka vlády: „Kompetence prezidenta podle odstavce 1 a 2 článku 63 – včetně zastupování státu navenek – vyžadují kontrasignaci předsedy vlády. Za rozhodnutí nese odpovědnost vláda.“ Prezident tedy nemůže autonomně rozhodovat o tom, kde a jak Českou republiku zastupuje, pokud k tomu nemá souhlas premiéra.

Tato argumentace je tím přesvědčivější, že Vondráček ji podpořil důslednou logikou: pokud prezident trvá na tom, že sloveso „zastupuje“ v článku 63 zakládá jeho právo jet na summit, musí stejně pečlivě číst i odstavec 3 téhož článku. „On si nemůže libovolně jezdit někam a něco vyprávět – viděli jsme, jak se to nepovedlo, když mluvil o letadlech,“ připomněl Vondráček případ, kdy prezidentovo vyjadřování k dodávkám vojenské techniky Ukrajině způsobilo diplomatické komplikace. Výkon zastupitelské role bez vědomí vlády prostě neodpovídá duchu parlamentní republiky.

Summit NATO: profesionalita nad prestiží

Klíčovým Vondráčkovým argumentem nebyla touha prezidenta potrestat, ale věcný zájem na co nejsilnější české pozici v Ankaře. Summit bude primárně o plnění závazků přijatých v Haagu – a o obhajobě výdajů na obranu. „Jsem přesvědčen, že nejlépe to dokáží v tandemu premiér a ministr zahraničí,“ řekl Vondráček. Nová vláda má navíc lepší vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa než předchozí kabinet – a právě tento kapitál je podle Vondráčka třeba využít při vyjednávání v rámci Aliance.

Odkaz na summit NATO v roce 2022, kdy Miloš Zeman také necestoval do Madridu, Vondráček nezavrhl, ale upřesnil jeho smysl: tehdy šlo o zdravotní stav prezidenta a o jeho soulad s vládní linií. Dnešní situace je jiná – jde o nastolení jasného principu do budoucna, kdo a v jakém postavení hájí českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Osobní spory? Problém je na straně prezidenta

Na opakované otázky moderátora, zda celý spor není jen vendetou za nejmenování Filipa Turka, Vondráček reagoval věcně a bez uhýbání: „Není to trest, je to úplně logická věc a je to v zájmu České republiky.“ Zároveň ale pojmenoval, kde kolotoč sporů podle něj skutečně začal: u prezidentovy volby konfrontačního tónu vůči Filipu Turkovi. „Pokud Petr Pavel používá silná slova na úkor Turka, nemůže očekávat, že okolo něj budou všichni chodit po špičkách. Buďto si měl vybrat jiný tón – nebo nemůže útočit a přitom chtít, aby ostatní neřekli ani ne.“

Vondráček se přitom sám vyhnul jakémukoli osobnímu útoku na prezidenta. Zatímco opoziční host Marek Výborný z KDU-ČSL opakovaně kritizoval „frackovité“ chování vicepremiéra Macinky a mluvil o „politice na úrovni mateřské školky“, Vondráček zůstával v argumentační rovině. Poukázal na to, že inflace je v lednu a únoru nejnižší za posledních zhruba deset let – a tím nenápadně vrátil část debaty k výsledkům vládní práce.

Návrh zákona: pojistka pro budoucnost, ne msta

Závěr debaty otevřel téma Vondráčkova návrhu, který by prezidentovi odebral pravomoc pověřovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Vondráček svůj záměr obhájil s přehledem a klidem: „Tato věc se netýká Petra Pavla – týká se prezidenta jako instituce.“ Přiznal, že kdyby se podobně choval Miloš Zeman – tedy pokud by nejmenoval ministra za použití dehonestacích výrazů a dotáhl věc do ústavně sporné fáze – „kontrolka by mu zablikala stejně.“

Klíčovým důvodem pro návrh je podle Vondráčka strukturální problém demokratické odpovědnosti: prezident ve druhém mandátu nepodléhá tlaku voličů a parlament na něj nemá prakticky použitelnou páku v podobě ústavní žaloby. „Abych předcházel té situaci, kdy tady jednou bude prezident ve druhém volebním období s velmi malou odpovědností vůči voličům – tak je správné tuto pojistku zavést teď.“ Vondráček tak opět ukázal, že jeho legislativní aktivity vycházejí z principiálního a dopředu orientovaného myšlení, nikoliv z taktického boje dne.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31