1) Sdílel jste svého času obavy ze znovu sjednoceného Německa? (viz teze německá Evropa vs. Evropské Německo). Je Váš původní pohled dnes jiný?
Po sjednocení Německa jsem obavy z něj nesdílel. Věřil jsem v pevné kořeny Německa v demokratických civilizačních prvcích.V první polovině devadesátých let jsem ale byl pod tlakem neúprosných klíčových skutečností dost nerad přinucen svůj optimistický názor podstatně změnit. Německo se po sjednocení zjevně vrátilo ke starým neblahým, krátkozrace materialistickým kolejím svých velmocenských dějin v současných evropských a světových souřadnicích a jejich možnostech.V jejich rámci Německo např.vytvořilo de facto německou Evropu prostřednictvím rozhodujícího postavení v Evropské unii.
2) Jakou roli dnes sjednocené Německo hraje v evropské/světové politice?
Evropsky dominantní Německo má za fakticky nejdůležitějšího spojence Rusko, nikoli USA v rámci NATO.To jasně prokázalo hlavně německé jednání na summitu NATO v Bukurešti v dubnu 2008. Německo a jeho spojenci v EU zde umožnili následný ruský vpád do Gruzie. Dalším příkladem byl německý odpor k výstavbě amerického protiraketového radaru v ČR. Povaha a razance německých velmocenských ambicí se zřetelně protiamerickým nábojem vzbuzují oprávněnou nedůvěru.Toto napětí a jeho silokřivky určují postavení Německa jak v Evropě, tak ve světě. Role značně německé Evropy v NATO zpochybňuje jeho evropský pilíř. Nedůvěryhodnost přesahu německé politiky do globálních poměrů se projevila v poměrně nedávném americkém znemožnění (čínským prostřednictvím) německo – japonského úsilí o stálé členství v Radě bezpečnosti OSN.
3) Německo je klíčovým obchodním České republiky? Platí to i pro oblast politické spolupráce?
Ekonomika není politika. Politické vztahy s Německem je přes ekonomickou nerovnováhu třeba důsledně stavět na zásadě rovnosti, tedy masarykovském já pán, ty pán. Americká přítomnost v Evropě je potenciální zárukou svobody států strategicky klíčového území mezi Německem a Ruskem, a to ve značné míře i podle toho, zda a jak se budou tyto státy nezbaběle rozhodovat a svobodně jednat.
Prof. Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných. Převzato z říjnového čísla Mezinárodní politiky 10/2010. Otázky kladl Robert Schuster.
