BEDNÁŘ: Proč máme v září parlament

BEDNÁŘ: Proč máme v září parlament

Poslanecká sněmovna parlamentu zasedne v úterý 20. září, aby mimo jiné v 60. bodě svého programu rozhodla o návrhu Evropské rady změnit Smlouvu o fungování Evropské unie. Je to velmi řídký, takřka výjimečný případ, kdy to, co se děje s Evropskou unií, záleží právě tak na České republice jako na každém jiném členském státu EU. Nyní platná Lisabonská smlouva takové případy omezila na minimum.

O jaké změně smlouvy o EU má parlament rozhodnout  Předkládaný návrh, jímž se má tento týden zabývat parlamentní sněmovna a později senát (tentokrát ale sněmovna nemůže senát přehlasovat), zřizuje Evropský mechanismus stability (EMS), ve srozumitelné řeči peněžní fond eurozóny, tedy sedmnácti států EU platících eurem, jenž má od r. 2013 dotovat a úvěrovat, tedy financovat bankrotem ohrožené předlužené členské státy eurozóny.

České republiky se celá věc týká ve dvojím ohledu.

Za prvé:

Co se již delší čas odehrává v zemích eura, je postupně se rozvíjející, rozsáhlá finančně-ekonomická krize, způsobená zavedením společné měny v rozdílných ekonomikách a kulturně-politických demokratických systémech. Navrhovaný Evropský mechanismus stability má zajistit polévání tohoto zásadního problému penězi daňových poplatníků, nikoli jeho skutečné řešení. Závažný hospodářský pokles eurozóny se tím může jen krátkodobě oddálit.

Takové krátkozraké rozhodnutí se nás velmi týká, neboť Českou republiku, ekonomicky silně závislou na postupně bankrotující eurozóně, bezprostředně ohrožuje. Česká republika se nadto ve smlouvě o přistoupení do Evropské unie dost neprozřetelně zavázala k přijetí eura. O takovém kroku podle Lisabonské smlouvy (čl. 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU) rozhodne Evropská rada kvalifikovanou většinou, tedy i bez našeho souhlasu nebo žádosti, neboli o nás bez nás. V tomto pravděpodobném případě, se automaticky začleníme do uvedeného peněžního fondu eurozóny, tedy neboli Evropského mechanismu stability, o jehož existenci má tento týden rozhodnout Sněmovna a poté se stejnou váhou Senát Parlamentu České republiky. Naše dost dobře možné budoucí členství v Evropském mechanismu stability by znamenalo automatickou povinnost přímého kapitálového vkladu a záruk v celkové výši 250 miliard korun.

Za druhé:

Česká republika by nynější parlamentní rozhodování o nanejvýš problematickém zavedení záchranného peněžního fondu eurozóny (EMS) každopádně mohla a měla účinně a prozíravě využít k tomu, aby pro ni již přestala platit povinnost přijmout euro, daná smlouvou o přístoupení ČR do EU. Pokud si státy eurozóny vážně přejí zřídit fond pro trvalé finanční zalévání předlužených států penězi daňových poplatníků států, jež hospodaří lépe, mělo by to být věcí jejich svobodného a suverénního rozhodnutí. Česká republika by ale svůj souhlas s jejich nápadem měla podmínit souhlasem Evropské unie se zavedením trvalé výjimky pro Českou republiku z dosud platné povinnosti přijmout euro jako svou měnu. Svoboda rozhodovat o své měně je za každé situace vždy a zásadně lepší, než její opak. Právě ten by ale nastal přijetím eura.

Náš parlament, jenž ve většině hlasování rozhoduje o směrnicích, nařízeních nebo návrzích Evropské unie, na jejichž podobu nemáme žádný, v lepším případě jen nepatrný vliv, se v takových případech dosud zpravidla choval jako pasivní schvalovací úřad. Ne jako parlament svobodného státu, kde poslanci a senátoři skutečně zastupují své voliče, a ne bruselskou vrchnost. To by se tento měsíc mohlo a mělo změnit.

Prof. Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31