BEDNÁŘ: Pravicový filozof o Kalouskově propagandě

BEDNÁŘ: Pravicový filozof o Kalouskově propagandě

Nejdříve bych se dotkl tématu Svobodní a předčasné volby. Dosud jste v parlamentních volbách úspěšní nebyli. Nyní se nabízí oslovit nespokojené či už bývalé voliče ODS. Jak by podle vás měli Svobodní o jejich přízeň nejlépe usilovat?

Máme těžkou pozici, protože naši zakladatelé včetně mne odešli velmi znechuceni z ODS a dostali od ní punc odpadlíka. Pak se rozeběhla kampaň, dokonce že se nám prý bude říkat SS, protože jsme extrémisti kvůli tomu, že chceme vystoupit z EU. Je pravda, že chceme z unie vystoupit, ale nepovažujeme to za extremismus. Ve veřejnosti se to bohužel zakořenilo a ten punc je pořád dost pevný i kvůli mediální bariéře. Nechci být paranoidní, ale mám třeba hodnověrnou zprávu, že se o nás nemohlo před časem psát na serveru Lidovky.cz, neboť to prý jakýsi šéfredaktor výslovně zakázal. Myslím, že to není zdaleka ojedinělý jev.

Po zásadním debaklu ODS a její vlády se nyní otevírá velký prostor na pravici. Lidé, kteří většinou volili ODS, se ohlížejí po někom seriózním, a je naší povinností ten prostor co nejvíce zaplnit. Náš program, na kterém jsem se podílel, považuji za hodnověrně pravicový a zjevně obstojí v jakékoli diskusi. Takové diskuse se ale nekonají, protože se zdá výhodnější nás ignorovat, blokovat a pomlouvat.

Řada lidí, která už nechce ODS volit, má zároveň ve velké přízni Václava Klause. Nemyslíte, že je může opakované vymezení se Svobodných vůči Klausovi od vaší strany odradit?

Naše vymezení vůči Václavu Klausovi není vůbec projevem nepřátelství. Pouze když jde o to, zda se máme připojovat k různým, do značné míry pochybným, rychlokvašným slepencům, tak říkáme, že mezi námi jsou rozdíly, ale Václava Klause si vážíme. V zásadě ho uznáváme jako hlavní postavu při vzniku pravicové demokratické politiky po revoluci v roce 1989. Nejsme jeho nepřátelé. Lišíme se pouze v některých bodech.

Klaus chce třeba měnit Evropskou unii zevnitř, my jsme došli k závěru, že to není možné. Jsme pro referenda po švýcarském vzoru, což myslím Václav Klaus také není. To je vše. Jeho kritiku EU přijímáme, ale měla by podle nás být důslednější. Není tu žádný zásadní rozpor. Jde o neporozumění, které se možná záměrně šíří, že jsme v nějaké zásadní opozici proti Klausovi. Vůbec ne.

Pokud jde o předčasné volby a vás osobně. Kandidujete v Praze. Víte už, jak pojmete kampaň? Moc času na ni není…

Jde nám v prvé řadě o kontaktní kampaň. Využijeme samozřejmě televizních spotů a dalších věcí, ale kontakt s voliči je pro nás hlavní.

Podívejme se na další témata. Miroslav Kalousek nedávno řekl, že Karel Schwarzenberg je jediný nezpochybnitelný lídr pravice. S tím asi souhlasit nebudete…

Karel Schwarzenberg je do jisté míry skutečně pravicový, ale pouze do jisté míry. Vadí nám jeho naprosto nekritický postoj k německé politice, politice Evropské unie a rovněž politice Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Jejich zásady jsou naprosto kontraproduktivní a ve svém jádru antidemokratické, on je bohužel zastává, což se ukázalo jako skandální ve veřejné debatě s Milošem Zemanem.

Považuji jeho stanovisko za extremistické a zařadil je na levičácký okraj.  Jak nacismus, tak komunismus jsou levicové výstřelky evropské politiky. Na Schwarzenbergovi nám zejména vadí zmíněný převažně  nekritický postoj k EU, to je pro demokratického, pravicového a konzervativního politika nepřijatelné.

Dá se vyjmenovat, v čem konkrétně se TOP 09 během svého vládního působení zachovala čistě pravicově?

Pokud se něco takového stalo, bylo to velice málo bodů. Kalousek daně zvyšoval bez ohledu na skutečné možnosti a zájem o nastartování ekonomiky. Je vidět, že vzděláním opravdu ekonomem není, je spíše stále diletantským amatérem. Tím velice kompromitoval pravicovou politiku Nečasovy vlády, na kterou měl velký vliv.

Politika se přikláněla stále více nalevo, přestože Petr Nečas statečně dvakrát odmítl návrhy EU, ohledně Bankovní unie a Fiskálního paktu. Proti tomu se Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek postavili velmi ostře, takže se de facto dostali na stranu socialismu.

Jak pohlížíte na vyostřené pojetí předvolební kampaně TOP 09, která fakticky lidem říká: Vyberte si buď diktátora Zemana, anebo svobodu a demokracii…?

Tohle je bohužel takový schwarzenbersko-kalouskovský propagandistický nesmysl. V jeho duchu šíří v německém prostoru Karel Schwarzenberg údajné informace, že dnešní situace v ČR se blíží k nacismu a že jde o nástup diktatury. To je přinejmenším velký omyl.

Máme tu holý fakt, že Miloš Zeman byl jako prezident poprvé zvolen přímou volbou. To znamená, že se dávno měla změnit Ústava na více prezidentský systém. Zeman bude vliv naprosto oprávněně uplatňovat. Drží se přitom litery i ducha Ústavy. Pokud se někdo odvolává na zvyklosti, tak šlo o zvyklosti z doby, kdy přímá volba neexistovala. Byl to čirý populismus, co stálo u zrodu přímé volby.

Jestliže máme přímou volbu, Ústava se měla dávno změnit. A vůbec to neznamená, že musí kvůli tomu být nedemokratická. Myslím si, že Miloš Zeman přes všechny stránky, které bych mohl kritizovat, se snaží vykonávat svůj úřad v duchu Ústavy.

Jak pohlížíte na dosavadní kroky prezidenta Miloše Zemana? Můžete říct třeba dvě věci, dva jeho kroky, s nimiž jste zcela souhlasil a naopak?

Mám jako on výhrady k zákonu o církevních restitucích. My stojíme za názorem, že jde o neústavní zvýhodňování jedné skupiny při restitucích před druhou. V té kritice s ním souhlasím. Nemám ani nic proti tomu, když říká, že nebude podepisovat jmenování profesorů. Pokud se domnívá, že amnestie by neměly být, tak na to má svaté právo. Tady si však nejsem jist, protože i justice se může zmýlit nebo vynést problematický rozsudek i ve svobodném a demokratickém režimu, což snad ještě jsme, přestože vliv nedemokratické EU je a pro demokracii v našem státě je hrozivý.

Naopak velký problém jsem měl s vyvěšením vlajky EU na Hradě, to byla neuvěřitelná komedie. Proti tomu jsme oprávněně a dost nahlas demonstrovali. Na sídle českých králů a symbolickém místě svrchované české státnosti vyvěsit jakýkoli jiný prapor než prapor České republiky je zavrženíhodné.

Na adresu Miloše Zemana také z některých táborů zaznívá kritika, že nás chce dostat na Východ. Pokud rozumím jeho názorům, tak mluví spíše o tom, abychom se snažili dostat na východní trhy, které nepostihla krize. Co o tom soudíte?

Trošku mě zarazilo jmenování Vladimíra Remka jako velvyslance do Moskvy. Jako hrdina Sovětského svazu tam může mít renomé, ale mám určité pochybnosti. Že by nás ale Zeman chtěl zásadně přiklonit na ruskou stranu? To by v první řadě musel prosazovat vystoupení z NATO. A to snad prezident neplánuje.

Proti snaze pomoci českému byznysu dostat se na východní trhy, které nepostila krize, nelze nic namítat. Je fakt, že negativní finančně-ekonomický vliv na Evropu a Českou republiku nemá jen EU, krize je rozsáhlejší. Pokud půjde o oboustranně ekonomicky výhodnou spolupráci s východními zeměmi, nic proti tomu nemám. Na druhou stranu soudím, že by se nemělo zapomínat ani na otázku lidských práv.

Když se vás zeptám jako filosofa. V čem je pro Českou republiku lepší či výhodnější její orientace i ukotvení na Západě?

Názor, že Spojené státy jsou v zásadě agresor, to vypovídá o vyrovnání se s komunistickou minulostí. Jde o typický komunistický a nacistický názor na Ameriku, která, i přes všechny své omyly, je zárukou existence demokratické civilizace na světě. Snaží se tak působit i celosvětově, což je velmi přirozené. Myslím si, že jejich snaha v tom je, i přes občasnou naivitu, zcela upřímná a pochází z jejich státní ideje. Tedy být majákem demokracie, svobod a práv občana, a pokud možno podporovat demokratické síly kdekoli na světě.

Proto se Spojené státy rozhodly podpořit hnutí, kterému se říká Arabské jaro. Přiznejme si, že to hnutí rozhýbala vrstva lidí, která měla informační přístup k západním demokraciím, a proto začala usilovat o to, aby se demokracie zavedla i v jejich zemích.

Můžeme diskutovat o tom, že prostředky, které k tomu Amerika používá, nepatřily k těm nejadekvátnějším, ale musím tady Ameriku jednoznačně hájit. Demokratická civilizace, tedy svoboda jednotlivce, by na světě již dávno neexistovala, nebýt Spojených států amerických.

Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31