BEDNÁŘ: Evropská unie je Východ

BEDNÁŘ: Evropská unie je Východ

Jak v debatě o českém odmítnutí připojit se k fiskální smlouvě EU, jež zavádí fiskální unijní dohled nad zúčastněnými státy, tak i v celé dosavadní veřejné polemice o Evropské unii se opakuje jedno výrazné klišé. Je jím tvrzení, že Evropská unie znamená Západ, zatímco nesoulad a nesouhlas s ní nás automaticky zařazuje na Východ. Takový názor je houževnatá pověra, kterou lze snadno vyvrátit.

Typ evropské integrace, jenž se uskutečňuje od padesátých let do dnešních dnů, a není zdaleka jediným možným, vyvěrá ze základů, jejichž západní povaha je značně sporná. Základem tohoto myšlenkového proudu evropské integrace je totiž novodobá francouzsko-belgicko-německá tradice domněle osvíceného centrálního řízení společností a států, jež nevyrůstá ze zásady demokratické svobody a odpovědnosti. Jde o přesně ten typ prokazatelně úpadkového evropanství, který hlavně na Prusku a později jím vytvořeném Německu od 18. století tolik obdivovali ruští absolutističtí vládci a úspěšně se jej snažili do Ruska přenést. V evropském politickém kontextu je to ale tradice východního, protože se svobodou, pluralitou a demokracií neslučitelného druhu. Evropská je proto, že Evropa není jen kolébkou demokratické civilizace, nýbrž i mnoha demokracii protichůdných způsobů vlády. Evropa je na rozdíl od USA tradiční a dost často pořádně nebezpečná politická laboratoř. Tedy i semeništěm nedemokratických experimentů, jejichž dopady nezřídka ohrožují neevropské končiny.

Něco takového se děje právě nyní. Evropská krize svými finančně-ekonomickými důsledky zjevně ohrožuje například Spojené státy americké. Nemá ale příliš smysl řešit důsledky, pokud se nesoustředíme na jejich společnou příčinu. A tou je východní, byť evropská povaha Evropské unie jako takové. Její celkový ideologicko-politický, eticky problematický základ a převažující způsob rozhodování.

Evropská unie soustavně svazuje život Evropanů přívalem regulačních předpisů téměř všeho pod sluncem, každého lidského pohybu, jednání, rozhodování. O Evropské unii nyní již zcela očividně rozhoduje Německo, tedy nejsilnější členský stát. Jen někdy dostane slovo i Francie jako druhý v pořadí. Evropská unie je tak krytím nynější faktické německé nadvlády nad Evropou. Takový způsob vlády je vzhledem k pluralitní podstatě Evropy demokracií vyloženě nedemokratický, tedy evropsky východní, nikoli západní. Je vládou práva silnějšího nad slabšími. Je opakem zasloužené převahy silnějšího argumentu nad slabším. Je opakem zásady: Padni komu padni, právě tak jako klíčového demokratického pravidla: Já pán, ty pán. A k tomu přistupuje, jak se naposled ukázalo na maďarském případě, finanční vydírání.: Nezměníte-li ústavu, nezískáte unijní peníze. To vůbec není okrajový jev, ale krystalický výraz nedemokratické východní podstaty Evropské unie jako takové.

Při vstupu do evropských společenství a Evropské unie převládala u zájemců o členství očekávání, jež neodpovídala skutečné východní povaze tohoto integračního projektu, který od počátku výslovně směřoval k politické federaci. Skutečný význam tohoto zcela klíčového sousloví se osudově podcenil. Zvýchodnění Evropy v něm nebylo na první pohled patrné. Pluralita, svoboda a rovnoprávnost evropských demokratických a ekonomických kultur ve skutečnosti není výchozím principem, smyslem a perspektivou Evropské unie, ale přesně naopak pro ni velmi nežádoucím jevem a překážkou domnělého evropského pokroku, jíž je proto třeba odstranit.

Občané členských států se tímto závažným problémem dosud většinou nezabývali, nepokládali jej za reálný a důležitý, neboť v zásadě uvěřili svým reprezentacím, že EU je v první řadě cestou k prosperitě a blahobytu. V době konjunktury to bylo pochopitelné. Evropské unii se ale nakonec, tedy dnes, pod německým vedením úspěšně podařilo dotlačit Evropu na pokraj katastrofy.

Proto je i mylné a neinformované, klást na stejnou významovou úroveň nynější český nesouhlas s unijní fiskální smlouvou a neúspěch úsilí zřídit na českém území spojeneckou radarovou základnu USA (Druhé „ne“ Marshallovu plánu, MfD). První krok je totiž odmítnutím „Východu.“ Ale odklon americké Obamovy politiky od projektu radaru na našem území, za kterým česká vládní reprezentace přes ruskou, německou, rakouskou, odtud i domácí a do značné míry unijní podrážděnost jednoznačně stála, byl zjevným ústupkem Východu, a to nejen tomu ruskému…

 

Prof. Miloslav Bednář je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31