Barbora Barcalová: Kdo zvítězil v boji proti korupci?

Barbora Barcalová: Kdo zvítězil v boji proti korupci?

Módní záležitostí posledních let je boj proti korupci, a kdo nebojuje proti korupci, jako by nebyl. Co bylo výsledkem tohoto falešného boje a kdo v něm zvítězil? Co to je korupce a kde se jí nejvíce daří? Známe příčiny korupce? 

Prizmatem nezpochybnitelné moudrosti, že po ovoci poznáte je, nelze než dospět k závěru, že boj proti korupci byl jeden z největších podvodů na voličích a občanech této země. Výsledkem práce „neziskových“ organizací a protikorupčních bojovníků je vláda oligarchy, a koncentrace moci u nevolených struktur, které se nenávratně zabetonovaly ve svých pozicích, kde čerpají řadu neoprávněných výhod. Kde se stala chyba?  

Nikdo ve skutečnosti neví, co je vlastně korupce. Každý nějak intuitivně tuší, co by korupce být mohla, ale žádnou zákonnou ani universální definici náš právní řád nezná. V tomto ohledu připomíná například nevěru, kterou si každý vykládá po svém a jak se mu právě hodí. Je paradoxní, že boj proti korupci probíhá již řadu let a samotný obsah pojmu korupce je velmi vágní. Těžko pak lze smysluplně a efektivně bojovat proti něčemu takto neuchopitelnému. To však bojovníkům naprosto vyhovuje, neboť ve skutečnosti jim o potírání korupce vůbec nejde. 

Chyba je již imanentně obsažena v samotném propagandistickém konceptu boje proti korupci. Neproběhla rovněž žádná relevantní analýza příčin korupce. Proč? Protože příčinou korupce je především existence korupčního potenciálu a korupčního prostředí. Nerovnost včetně nerovnosti šancí, neúměrné zdanění, nepřehledná přemíra regulace, dotace, asymetrická koncentrace moci a byrokracie, to vše jsou jedny z podstatných příčin a katalyzátorů korupce. Evropská unie a státní moc v naší zemi jsou vynikajícím prostředím a ke vzniku korupce nevyhnutelně směřují. Přiznání této skutečnosti však ukazuje na systémovou vadu, kterou je velmi složité odstranit, neboť bychom si museli připustit, že již velmi dlouhou dobu kráčíme špatným směrem. Zcela zjevně proto příčiny korupce nikdo nemá zájem řešit. 

Všichni se však shodnou, že boj proti korupci je správný, a aby bylo zřejmé, že se jedná skutečně o boj, převládl pocit, že takto negativní jev je třeba řešit pomocí trestního práva. Výsledkem je, že korupce existuje stejně nebo více než předtím, přičemž nikdo nepočítá externí náklady, které tímto vznikají. Současně vzhledem k nastavení veřejné žaloby v naší zemi, vzniklo další extrémně nebezpečné korupční prostředí přímo u represivních složek, neboť kdo a kdy bude za korupci stíhán a zda vůbec, je plně na jejich libovolném rozhodnutí.  

Boj proti korupci je tak zcela proti veřejnému zájmu, a první kdo v tomto boji padl byla svoboda a spravedlnost. Celý koncept byl zneužit, občané ztrácí stále více svobod, spravedlnost není jen slepá, ale zcela ochrnutá a zmrzačená. Zásadním však bylo mimořádně úspěšně odvedení pozornosti od samotných příčin korupce, které v atmosféře boje proti korupci sílí a rostou. 

Svobodní staví na trvalých hodnotách: svobodě, spravedlnosti a odpovědnosti. To jsou hodnoty, které falešný boj proti korupci zcela popírá a možná právě to bylo jeho pravým smyslem. Svobodní se nenechávají unášet lacinými populistickými trendy. Svobodní hledají efektivní cesty, jak eliminovat korupční prostředí a odstraňovat pravé příčiny korupce. Na začátek by možná úplně stačilo zrušit všechny dotace, včetně těch evropských.

Barbora Barcalová,
členka Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Republikáni v amerických volbách do Kongresu ztratili obě komory a v pořadu 360° na CNN Prima News se řešilo, co porážka Donalda Trumpa znamená pro Ukrajinu, Írán a Česko. Libor Vondráček v ní vidí lekci: Američané potrestali prezidenta za válku, kterou neměl začínat. Za největší problém Evropy ale dál považuje její vlastní zelenou politiku.

Moderátor Jakub Kokoška pozval k debatě ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé sobě), poslance Jana Papajanovského (STAN), místopředsedu TOP 09 Matěje Ondřeje Havla a předsedu Svobodných Libora Vondráčka, zvoleného za SPD. Zatímco opozice mluvila o zhrouceném kultu Donalda Trumpa a ministr Červený hájil úder na Írán jako nutnou cenu za bezpečnost, Vondráček nabídl třetí pohled. Ne obhajobu Trumpa, ale výklad jeho porážky.

Volili mírotvorce, dostali válku

Český politik se podle Vondráčka musí na americké volby dívat optikou českých zájmů, a tou je především konflikt kolem Hormuzského průlivu. Doufá, že výsledek bude pro Trumpa vzkazem. Lidé ho před dvěma lety volili jako muže, který bude války ukončovat. Trump dlouhodobě kritizoval politiku intervencí, která podle Vondráčka přinesla zpackaný odchod z Afghánistánu a návrat islamistických hnutí, proti nimž se v regionu původně bojovalo. Na této kritice postavil i kampaň.

Slib ukončit válku na Ukrajině do čtyřiadvaceti hodin podle Vondráčka nesplnil. „Na druhou stranu udělal pro to rozhodně nejvíc ze všech státníků, protože všichni ostatní nedělali vůbec nic, jenom vymýšleli nejrůznější balíčky sankcí, které tu válku nijak nepřibližovaly ke konci,“ řekl. Upozornil ale i na stinnou stránku: vítězství demokratů povzbudí íránský režim, který teď bude stupňovat podmínky příměří. Trumpova vyjednávací pozice je dnes podle něj horší, než by byla před měsícem.

Moderátor se ptal, zda by Česko mělo po amerických volbách změnit zahraniční politiku. Podle Vondráčka nemůže: musí dál hájit své zájmy, a v českém zájmu nebylo a není, aby konflikt pokračoval a Hormuz zůstal zablokovaný. Přímý byl i ve věci Íránu. „Nikdo není světový policajt,“ prohlásil. Fanouškem íránského režimu není a v Íránu by se narodit nechtěl, voliči ale podle něj intervenci vnímali jako zradu myšlenek, s nimiž Trump do voleb šel. „Jsem bytostně přesvědčený, že kdyby to neudělal, tak by volby neprohrál takovým způsobem. Možná by si i udržel většinu,“ řekl. Pro Česko je podle něj útěchou, že po takové lekci od Trumpa další podobný konflikt nečeká.

Spravedlivý mír určí Ukrajinci

K jednání zástupců Ruska a Ukrajiny v Bílém domě připomněl slova mluvčí ukrajinského prezidenta, že nejlepší čas na mír je teď, ideálně už dříve. Pokud má Evropa vyslat vlastního vyjednavače, neměl by podle Vondráčka sehrát roli, jakou kdysi sehrál Boris Johnson. Mír má být spravedlivý, o tom, co je spravedlivé, ale nemají rozhodovat Češi. Rozhodnout to musí ukrajinský lid. Ne všichni Ukrajinci, s nimiž mluví v Česku, podle něj vnímají, že Volodymyr Zelenskyj má po tolika letech od voleb legitimitu mluvit za ně.

Na otázku, proč premiér Andrej Babiš dosud nebyl v Oválné pracovně, odpověděl věcně. Babiš je premiérem necelý rok a Trumpův program je nabitý. Na jiných úrovních, od ministra zahraničí po Trumpovu inauguraci, hráli čeští politici z frakce Patriotů důstojnou roli. Česko podle něj reprezentuje podobné racionální hodnoty jako současná Amerika, ať jde o Green Deal, svobodu slova, nebo migraci.

Nezávislost není soběstačnost

Když Andrej Babiš mluvil o paralýze, Vondráček krotil emoce. Shutdown má v Americe jiný význam než české rozpočtové provizorium, protože federální instituce opravdu zavírají. Trump si ho ale zažil už v prvním mandátu, kdy většinu v Kongresu neměl. Voliči podle něj mají tendenci moc vyvažovat, a obě strany se nakonec vždy nějak dohodnou.

Nejostřeji se Vondráček ozval, když Jan Papajanovský vyzval k evropské soběstačnosti. „Pokud chceme být soběstační, tak přestaňme tady ideologicky ztěžovat výrobu takových automobilů, které vyrábět umíme. Přestaňme zavírat uhelné elektrárny, když uhlí máme na našem území,“ odpověděl. Baterie do elektromobilů i solární panely podle něj vyrábí Čína, takže jedna závislost by se jen vyměnila za druhou. Na námitku, že ropu Evropa netěží, odpověděl rozlišením, které se v debatě často ztrácí: ropu lze dovážet z mnoha částí světa, a nezávislost tedy neznamená soběstačnost.

Opravil i výklad celní války. Nezačal ji podle něj Donald Trump, ale Evropská unie, když schválila uhlíková cla. Trump na to reagoval. „Chybu chybou opravit nelze,“ dodal. Netvrdí tedy, že Trump postupoval správně, jen že první krok udělal Brusel.

Green Deal, nebo rozpad

V závěru debaty se Vondráček vrátil ke svému hlavnímu tématu. Po finanční krizi v letech 2007 a 2008 byly podle něj ekonomiky Spojených států a Evropské unie bez Británie zhruba vyrovnané. Lisabonská strategie dokonce slibovala, že Evropa Ameriku předběhne. Místo toho americké HDP podle Vondráčka rostlo zhruba o 35 procent rychleji, bez emisních povolenek, které vymyslel Brusel. Na Havlův příklad Škody, která podle něj dobře zvládá přechod k elektromobilům, odpověděl otázkou, kolik takových aut si lidé kupují sami a kolik díky dotacím.

Papajanovský namítl, že kvalita života nejsou jen statistiky HDP, ale i délka dožití či kvalita zdravotní péče. Vondráček souhlasil, že má mnoho rozměrů. Ekonomické trendy jsou ale podle něj prostě špatné. „Buďto se rozpadne Evropská unie, nebo se Evropská unie vykašle na Green Deal, anebo tady bude na úbytě svoboda slova a základní práva,“ shrnul. Ani v tom podle něj Evropa za Amerikou nevede: svoboda slova tam není potlačovaná tak jako tady.

Vondráček tak z amerických voleb vyvodil závěr pro obě strany Atlantiku. Trumpovi vzkázal, že voliči netolerují zradu mírového programu, Evropě, že ji neohrožují americká cla, ale její vlastní ideologie.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31