Barbora Barcalová: ANO se zhlédlo v 50. letech

Barbora Barcalová: ANO se zhlédlo v 50. letech

Na den kdy slaví svátek Klement jsme měli možnost se seznámit s další novinkou z dílny pokrokového minstra za vládní ANO, která směřuje k rozkladu právního státu a vrací nás zpět do doby 50. let ne-li do protektorátu. 

Trestní řád utrpěl v posledních letech řadu necitlivých zásahů, které za nezájmu naprosté většiny i veřejnosti, která tuto oblast prakticky nesleduje, vyústily ve výsledek, za který by se nemuseli stydět ani největší středověcí inkvizitoři. Práva obviněných naprosto vymizela a nad vším bdí státní zastupitelství nadané mocí téměř božskou nad osudy lidí, rodin a firem. Novelou trestního řádu chce nyní ministerstvo spravedlnosti nově, kromě samotného pachatele, připravovat o majetek i jeho blízké. V době, kdy v trestních věcech existuje dle odborných odhadů 20 až 30% justičních omylů, by měli zpozornět i ti, kteří se o justici a trestní právo nezajímají. 

Řada lidí setrvává v omylu, že trestní právo je něco co se jich netýká a ani nikdy týkat nebude. Možná se jim skutečně trestní stíhání vyhne, tedy pokud budou mít štěstí. Je však také možné, že zažijí setkání s trestní mašinerií a věřte, že se jedná o setkání třetího druhu. Člověk, proti němuž je vedeno trestní stíhání, již není lidskou bytostí, ale pouze subjektem trestního řízení, tedy pachatelem, který obvykle přichází o sociální zázemí, ale také o veškerý majetek již pouhým zahájením trestního stíhání. Takový člověk nejenže nemá možnost se dále živit svou prací, ale obvykle nemá ani prostředky na obhajobu. V tomto momentu jsou pak rodinní příslušníci a rodinné zázemí to jediné, co dané osobě zbývá. 

Ministerstvo nově touží po zavedení institutu, na jehož základě mají trpět za provinění člena rodiny jeho děti, rodiče nebo manželka. Silně to připomíná přístup okupační moci po atentátu na R. Heidricha, kdy bylo v rozhlase vyhlášeno nařízení „…kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu, přechovává anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě nebo o jejich pobytu neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou.” 

Vím, že trestní právo nikoho příliš nezajímá, a považuje je za příliš vzdálené jeho světu kde se pohybuje. Tento klam ostatně pregnantně vyjádřil již Martin Niemöller, který konstatoval: „Když přišli nacisté pro komunisty, mlčel jsem; nebyl jsem přece žádný komunista. Když zavírali sociální demokraty, mlčel jsem; nebyl jsem přece žádný sociální demokrat. Když přišli pro odboráře, neprotestoval jsem; nebyl jsem přeci žádný odborář. Když přišli pro mě, nebyl už tam nikdo, kdo by se mě zastal.“  

Jako obhájkyně znám konkrétní osudy řady obyčejných lidí, kterým trestní represe zničila život. Alarmující v této souvislosti jsou zejména hlasy starších kolegů, kteří uvádí, že úroveň trestního procesu je v dnešní době na úrovni daleko horší než byla například v osmdesátých letech minulého století, tedy v době nesvobody. Vzhledem k aktuálnímu vágnímu znění trestního zákoníku a účelovému přístupu represivních složek, se dnes pachatelem může stát opravdu každý. 

Bohužel se i dnes nacházíme v době, kdy režim porušuje lidská práva i své vlastní zákony, je tedy pět minut po dvanácté, abychom se pokusili o nápravu. 

Svobodní nemohou a nebudou rezignovat na oblast justice a trestního práva, neboť v této oblasti jde o svobody především. Omezení osobní svobody se děje různou formou, ať již zbavením osobní svobody, konfiskací majetku, ale i sledováním a odposlechy. Svobodní se zasadí o pregnantní a striktní dodržování zákonů v této oblasti, tak aby svoboda, demokracie a právní stát nebyly jen prázdné pojmy.

Barbora Barcalová,
členka Svobodných 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31