Ing. Markéta Šichtařová

Volební lídr strany Svobodní pro rok 2025.

Lídr kandidátky SPD v Praze.

Jsem Markéta Šichtařová (1976), česká ekonomka, která se celoživotně věnuje monetární ekonomii, hospodářské politice a finančním trhům. Ekonomicky se hlásím k rakouské škole a teorii veřejné volby. Ovlivnili mě ekonomové jako Milton Friedman, Friedrich August von Hayek nebo Murray Rothbard.

Ing. Markéta Šichtařová

Volební lídr strany Svobodní pro rok 2025.

Lídr kandidátky SPD v Praze.

Jsem Markéta Šichtařová (1976), česká ekonomka, která se celoživotně věnuje monetární ekonomii, hospodářské politice a finančním trhům. Ekonomicky se hlásím k rakouské škole a teorii veřejné volby. Ovlivnili mě ekonomové jako Milton Friedman, Friedrich August von Hayek nebo Murray Rothbard.

Poslankyně Markéta Šichtařová,  vystoupila 20. ledna 2025 v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News, kde diskutovala o ekonomické situaci Česka s pirátským poslancem Samuelem Volpem. Ekonomka v úvodu debaty nastínila paradoxní situaci české ekonomiky – ačkoliv se podle historických měřítek máme nejlépe, jak se kdy mělo, pořád existují obrovské rezervy pro další růst.

Šichtařová vysvětlila, že zatímco v roce 1989 jsme záviděli životní úrovni západního Německa, dnes už je situace vyrovnanější. Problém ale vidí v celkové stagnaci Evropy, která zaostává za jinými rozvinutými regiony světa. „Rozvinutý zbytek světa nám velmi výrazně ujíždí,“ konstatovala.

Inflační krize a její řešení

Hlavní kritiku bývalé vlády poslankyně zaměřila na řešení energetické krize. Označila ji za největší „kiks“, který vedl k prudkému nárůstu cen energií a následně k poklesu kupní síly české koruny o téměř třetinu. Podle Šichtařové se této situaci dalo zabránit lepšími rozhodnutími v oblasti energetické politiky.

K návrhu současné vlády na přenesení poplatků za obnovitelné zdroje energie na stát se vyjádřila pozitivně, i když s výhradami. Označila tento krok za příliš krotký a navrhla radikálnější řešení – úplné zrušení emisních povolenek, které by mohlo výrazněji snížit ceny energií nejen pro domácnosti, ale hlavně pro firmy.

Daňová kvóta jako hlavní problém

Ekonomka zdůraznila, že klíčovým problémem nižší kupní síly občanů je vysoká složená daňová kvóta. Připomněla, že služby jako školství či zdravotnictví nejsou zdarma, ale financované z daní všech občanů. „Důležitější, než vyrovnaný státní rozpočet je takový rozpočet, který má nízké příjmy a nízké výdaje,“ vysvětlila svůj přístup k veřejným financím.

Šichtařová vyjádřila naději, že během následujících čtyř let neporostou žádné daně a ideálně budou klesat, což by podle ní mělo být hlavním cílem hospodářské politiky.

Živnostníci a koncesionářské poplatky

K plánovanému snížení minimálních záloh pro OSVČ se poslankyně vyjádřila umírněně. Podle ní nejde o skutečnou pomoc, ale spíše o narovnání stavu, který tu již v minulosti byl, než Nečasova vláda zvýšila tyto odvody. Poukázala na to, že živnostníci jsou dlouhodobě znevýhodňováni a tento krok pouze vrací situaci do předchozího stavu.

Kontroverzní stanovisko zaujala k otázce koncesionářských poplatků. Na rozdíl od koaličního řešení, které převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet, by Šichtařová raději poplatky úplně zrušila. „Když to zvládne Prima CNN bez poplatků, tak to zvládne celkem jistě i Česká televize nebo Český rozhlas,“ argumentovala s tím, že média by se měla finančně zabezpečit sama například vysíláním reklam.

Bydlení jako priorita

Za nejdůležitější krok pro mladé rodiny označila ekonomka přípravu nového stavebního zákona, který by měl zrychlit výstavbu. Přestože realisticky upozornila, že efekt nebude zásadní kvůli přetlaku cizinců a ekologickým požadavkům, měl by přinejmenším zbrzdit dramatický růst cen nemovitostí.

Závěrem

Markéta Šichtařová během debaty zdůraznila potřebu šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu, zejména na „zelených nesmyslech“ a zbytečných transferech. Přestože očekává, že letošní schodek přesáhne 300 miliard korun kvůli předchozí vládě, vyjádřila naději, že do konce volebního období by mohl být rozpočet vyrovnaný.

Ekonomka a poslankyně Markéta Šichtařová ze Svobodných ve svém ostře sledovaném vystoupení v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS důrazně kritizovala návrh státního rozpočtu na rok 2026. Podle Šichtařové není hlavním problémem navyšování schodku, ale jeho správné pojmenování. „Ono když si uzákoníte, že 1+1 rovná se tři, tak to sice uzákonit můžete, ale stejně to nebude platit,“ uvedla ekonomka s tím, že rozpočet s plánovaným schodkem 280 miliard korun je „fikce a lež“.​

Šichtařová vysvětlila, že skutečný schodek státního rozpočtu bude pravděpodobně mezi 344 a 381 miliardami korun, což odpovídá i odhadům Národní rozpočtové rady. „My potřebujeme správně pojmenovat skutečný stav. Nemůžeme mluvit o tom, že budeme navyšovat schodek, protože on už tam je,“ zdůraznila poslankyně. Varovala přitom, že pokud bude rozpočet schválen v současné podobě, stát narazí v průběhu roku 2026 na nedostatek příjmů a bude nucen razantně navýšit emisi vládních dluhopisů, což povede k dalšímu růstu veřejného dluhu a jeho obsluhy.​

V debatě s poslancem Tomem Philippem z KDU-ČSL se Šichtařová věnovala také otázce rozpočtového provizoria, které dříve označovala za velmi špatnou variantu. Nyní však změnila názor: „Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že ten státní rozpočet je zřejmě v ještě horším stavu, tak rozpočtové provizorium je špatná možnost, ale pravděpodobně je to pořád méně špatná možnost,“ vysvětlila. Podle ekonomky by provizorium alespoň zakonzervovalo příjmy a výdaje na loňské úrovni, což umožní základní fungování státu včetně výplaty důchodů a sociálních dávek.​

Šichtařová odmítla výtku, že budoucí koalice strašení občany nedostatkem peněz na důchody, přičemž připustila, že na tyto mandatorní výdaje by peníze byly, ale za cenu dramatického navýšení veřejného dluhu. „Samozřejmě že na důchody bude, pokud naprosto zásadně nezvýšíme veřejný dluh, a to zvýšení toho veřejného dluhu s sebou nese naprosto zásadní zvýšení obsluhy veřejného dluhu,“ upřesnila s tím, že obsluha státního dluhu se v lepším případě v příštím roce dostane již na 116 miliard korun ročně.​

Ekonomka také vysvětlila, proč budoucí koalice nemůže připravit rozpočet kompletně sama. „K tomu nemá podklady, protože ten návrh rozpočtu se zpracovává přibližně jeden rok. Na rozpočtu pro rok 2026 se pracovalo už od jara 2025,“ uvedla Šichtařová s tím, že noví lidé na ministerstvech technicky nemohou během několika dnů vytvořit to, na čem pracoval stávající aparát po celý rok. Jako optimální řešení navrhla škrtat především v provozních výdajích státu, dotacích a položkách, které jsou formálně vedeny jako výdaje na obranu, ale ve skutečnosti směřují do dopravních staveb.​

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

DALŠÍ NÁZORY

Máme se bát vytěsnění akcionářů ČEZ

Zestátnění ČEZ elektřinu nezlevní

Na pražské burze představila výsledky energetická skupina ČEZ. Její čísla by měla zajímat nejen držitele akcií této společnosti, protože v ČEZ drží 70% podíl český stát. Díky

Máme se bát vytěsnění akcionářů ČEZ
energetika

Blackout ve Španělsku: Memento pro nás

Pyrenejský poloostrov v pondělí zasáhl masívní výpadek proudu, takzvaný blackout. Ačkoliv se do 24 hodin podařilo zemi navrátit „k životu“, problémy dál přetrvávaly například v železniční dopravě. Ani

Politicky jsem libertariánka. Odkazuji se například na reformy Javiera Milei, Tamara Kovziridge nebo Li Kuang-jao. Profesně působím jako ředitelka finanční a konzultační společnosti Next Finance. Varuji, že současný peněžní systém v USA i v eurozóně je Ponziho schématem a zdůrazňuji roli zlata pro zabezpečení jednotlivce před zvůlí státu.

Jako autorka řady knih popularizujících svět peněz a ekonomie jsem byla ovlivněna například Ayn Randovou či Georgem Orwellem. Po revoluci v roce 1989 jsme se chtěli stát součástí Západu – ne geograficky, ale prosperitou. Jenže dnešní Západ už není tím Západem, po kterém jsme toužili. Dnes je třeba postavit se zlu, které k nám přináší nová kolektivistická a progresivistická ideologie nazývaná ESG a reprezentovaná např. Green Dealem, který nemá nic společného s ekologií (která je důležitá), ale jehož jediným cílem je destrukce průmyslu a prosperity z ideologických důvodů.

Nechci už dále přihlížet tomu, jak se dystopické romány G. Orwella varující před totalitou plíživě stávají skutečností. Mlčet znamená zlo schvalovat. Tyto důvody mě přivedly k zásadnímu rozhodnutí: Kandiduji do Parlamentu.

Genderové kvůty

EVROPA POTŘEBUJE SVOBODNÉ!​

Moderní pravicová politika v Česku i Evropě chybí. Méně zákazů, nižší daně a více svobody. Jsme Svobodní Chceme Evropu, kterou neřídí aktivisté a ideje, ale fakta a zdravý rozum.

NÍZKÉ
DANĚ

Aby se práce a podnikání vyplatilo. Nyní máme jedny z nejvyšších daní.

ÚSPORNÝ
STÁT

Méně úředníků a byrokracie. Efektivní a malý stát, kde se nekrade.

SVOBODNÁ
ZEMĚ

Co nejmenší zásahy státu do našich životů a svobod. A plná svoboda slova.
WhatsApp Image 2023-05-06 at 01.09.33