425 Čechů a Slováků bylo oběťmi okupace od srpna 1968 do roku 1991.
21. srpen 1968 a výročí okupace ukazuje, že nebezpečí hrozí často od těch nejbližších, kteří tvrdí něco o bratrství a přátelství. Ukazuje, že zlidštit socialismus není možné. Ukazuje, že svoboda není samozřejmost.
Mysleme nejen dnes na to, že o svobodu jednotlivce i národa je snadné přijít. Snad nám tato připomínka pomůže usilovat o svobodu i v dalších dnech i letech a bránit se pokusům mocných na lidskou svobodu sahat.
O rok později před 55 lety přinesl 21. srpen 1969 pět nevinných obětí již rukou vlastních zfanatizovaných spoluobčanů.
Okupace cizineckých vojsk v roce 1968 by tak neměla zastínit smutný fakt, že zvrácená myšlenka komunismu podpořená okupací proti sobě dokázala během jediného roku opět tak brutálním způsobem postavit vlastní lid, že více příkoří občanům působili domácí agenti ve službách normalizace než cizí vojáci, což si bohužel někdy neslo dokonce oběti na životech.
V úctě ke všem obětem komunistického režimu musíme o to citlivěji sledovat plíživý návrat myšlenek, které jsou pro totalitní režimy typické, abychom nikdy nedopustili opakování této smutné kapitoly našich dějin. Za varovné považujeme zejména to s jakou lehkostí se dnes bavíme o omezování svobody slova a také to, že na Hradě dnes bez většího odporu úřaduje „manželský pár“, který za minulého režimu události z roku 1968 aktivně schvaloval.
Právě dnes chceme důrazně upozornit na to, co lze ztratit omlouváním jakékoliv invaze. Bránit svou existenci totiž není něco samoúčelného. Cílem je suverenita. Nikoliv brežněvovská sdílená suverenita, ale jediná možná suverenita, kterou nelze jakkoliv dělit nebo jí dávat jakékoliv přívlastky. Připomínáme, že suverenita není prázdné slovo, vhodné jen jako fanglička, jde-li o obranu Ukrajinců proti ruským agresorům.
Je to hodnota, kterou musíme bránit i my. Dlouhodobě varujeme, že režim Evropské unie nabývá stále patrnějších rysů brežněvovského pojetí suverenity. A pokud někdo mluví o právu ukrajinského národa na samostatnost, zatímco poslušně podřizuje naše vlastní české zájmy politické linii bruselských sociálních inženýrů, nemůže o sobě tvrdit, že hájí suverenitu a svobodu jako univerzální hodnoty.
