Vondráček: Za cenu vakcíny radši vstup do bazénu či sauny. Ať si občan vybere

Vondráček: Za cenu vakcíny radši vstup do bazénu či sauny. Ať si občan vybere

Výroky hygieniček Pavly Svrčinové a Zdeňky Jágrové jsou to nejmenší. „Co mi vadí více než podobné řeči, je to, že osoby, které se takto prezentují, mají velkou moc nad našimi životy, kterou jim předala vláda a prostřednictvím pandemického zákona i Sněmovna,“ říká předseda Svobodných Libor Vondráček. Vystudovaný právník klade důraz na to, aby byl po volbách pandemický zákon co nejrychleji zrušen. A co povinná vakcinace, ke které by se přikláněl šéf ČLK Milan Kubek? „Milan Kubek je socialisty dosazená loutka do vedení ČLK a jeho snaha pošlapat lidskou důstojnost a svobody svéprávných občanů naší republiky tomu jenom odpovídá,“ nebral si servítky Vondráček. Stát podle něj nemá a nesmí mít právo aktivně zasahovat do rozhodování občanů o vlastním zdraví, což vyplývá z Ústavy. Vláda by teď podle Vondráčka měla najít poslední zbytky zdravého rozumu a následovat vládu Velké Británie, tedy začít ke covidu přistupovat jako k dalším respiračním chorobám.

Mladí se druží, což je problém. Neustále nějaká veselice, na kterých se nedodržuje nošení roušek, či dodržování rozestupů. Zhruba tak pražská hygienička Zdeňka Jágrová ohodnotila v rozhovoru pro Seznam Zprávy mladou generaci a potíže, které jejím chováním vznikají. Uráží vás takový komentář, nebo je na něm něco pravdy?

Neuráží. Je to problém paní Jágrové, že mediální pozornost, na kterou není zvyklá, využívá tímto způsobem. Její nadřízená, hlavní hygienička, ji jistě k podobným výrokům navádí, jelikož z jejich úst zaznívají ještě drzejší výroky.

Co mi vadí více než podobné řeči, je to, že osoby, které se takto prezentují, mají velkou moc nad našimi životy, kterou jim předala vláda a prostřednictvím pandemického zákona i Sněmovna.

Proto musím zdůraznit, že zejména vláda nese odpovědnost za jejich kroky i slova, a také to, že pandemický zákon musíme ihned po volbách zrušit.

Jágrová se také domnívá, že ti, kteří ještě nejsou očkovaní, by se měli určitě nechat naočkovat. Lidé přitom ztrácejí o vakcinaci zájem. Šéf ČLK Milan Kubek by proto uvítal, kdyby byla vakcinace povinná. Jak byste se k takovému nařízení stavěl vy?

Jak řekl jeden můj starší kolega: „Vakcinace je už dnes dobrovolná asi tak jako prvomájový průvod za minulého režimu.“

Ministři zdravotnictví sice byli dost arogantní na to, aby ignorovali vyjádření soudů a opakovaně zaváděli protiústavní opatření, tak daleko jako pan Kubek ovšem nezašli, a to je alespoň trochu šlechtí.

Milan Kubek je socialisty dosazená loutka do vedení ČLK a jeho snaha pošlapat lidskou důstojnost a svobody svéprávných občanů naší republiky, tomu jenom odpovídá.

Vzhledem k účinnosti a trvanlivosti efektu vakcín bych mu doporučil, ať se stará radši o termín vlastního přeočkování a rozhodování o očkování jiných lidí nechá na nich.

Kubek je přesvědčen, že důvodem, proč by lidé povinné očkování nepřijali, jsou dezinformace. Jde o hoaxy o čipech ve vakcínách, nebo o údajné změně DNA po očkování. Existuje tedy v Česku jistá skupina nepříliš chytrých a snadno ovlivnitelných lidí?

Taková skupina jistě existuje, ale tuším, že nebude moc velká.

Ze svého okolí znám spíše takové případy lidí, kteří fandí víc univerzálnějšímu způsobu ochrany svého zdraví. A zcela racionálně si vyhodnotili, že nemoc covid-19 ve všech známých variantách je jejich zdraví menším rizikem než podstoupení očkování, které zcela objektivně existuje příliš krátce na to, aby mohly být vyvráceny jeho negativní důsledky na organismus třeba po 5 letech.

Úmrtí několika zejména žen ve věku okolo 40 let krátce po očkování také není zrovna tou nejlepší reklamou na očkování pro mladší část populace.

Má stát právo v těchto otázkách aktivně zasahovat do rozhodování svých občanů?

Nemá a nesmí mít. To vyplývá z Ústavy a Listiny základních práv a svobod.

Žádný svéprávný člověk nesmí být za plného vědomí nucen k zásahu do integrity jeho těla proti jeho vůli.

Jak se obecně díváte na péči, kterou stát projevuje o zdraví mladé generace v souvislosti s covidem? Mám na mysli nejen očkování, ale i povinnost ochranných pomůcek ve školách, případně různá varování před „nezodpovědným“ chováním. Je tento paternalismus na místě?

Vláda se chová k lidem stále jako když jim nedůvěřuje a podezírá je.

U většiny ministrů přitom tento přístup k občanům vychází z přísloví: „Podle sebe soudím tebe,“ protože právě oni jsou těmi osobami, které si nezaslouží důvěru ostatních.

Praxe přitom ukázala, že lidé sami o sobě zafungovali lépe než stát.

Bez donucení státu mnozí zavedli hygienická pravidla ve svých provozech. Daleko rychleji, efektivněji a levněji, než když se o nějaká centrální pravidla pokoušel stát.

Covid stejně, jako pomoc lidem postiženým tornádem, jsou tím nejlepší důkazem, že lidé si daleko lépe pomohou sami. Dnes už je vybráno přes miliardu korun, a kdyby stát nechával lidem více peněz, času i svobody, mohl být rozsah pomoci ještě větší.

Všem, kteří pomáhají dnes, stejně jako těm, kteří loni na jaře šili roušky a tiskli štíty na 3D tiskárnách, patří ohromný dík.

Hovoří se o možných motivacích, kterými by stát nerozhodnuté „dotlačil“ k vakcinaci proti covidu. Jednou z variant je finanční bonus, další pak prostě jednodušší život bez nutnosti neustálého testování apod. Pokud by se našla v politickém spektru vůle podobné věci prosazovat, jak by Svobodní ve spolupráci se zbytkem kandidátky Trikolóra a Soukromníci zareagovali?

Jedinou správnou motivací je přesvědčení, že tím chráním sebe nebo své blízké.

Stát nevybírá daně proto, aby některým platil vakcíny a k nim ještě rozdával bonusy, a jiným jen komplikoval život.

Za férový přístup státu bych považoval to, že když všichni platí stejné daně, měli by všichni dostat stejnou částku „na ochranu zdraví“.

Lidé by si pak mohli vybrat, zda se nechají zdarma očkovat a testovat, nebo v hodnotě testů a očkování si nakoupí třeba vitamin B, zinek, isoprinosin, permanentku do sauny a bazénu nebo cokoliv jiného, co považují za lepší ochranu svého zdraví.

Naši kandidáti budou vždy prosazovat, aby vláda vytvořila prostor, kde sami lidé budou nositeli svobody a odpovědnosti za své zdraví.

Opět rostou čísla nakažených, ovšem je to růst na hodnoty kolem 150 denně, tedy řádově nižší než na přelomu zimy a jara. Z oficiálních míst už zní varování před možnou další vlnou covidu, co v tom spatřujete? Podle některých si vláda chystá půdu pro nezrušení pandemického stavu…

Může to tak být, dokonce si vláda může chystat půdu pro odložení voleb. K tomu jí totiž Sněmovna vytvořila podhoubí, když schválila pandemický zákon, kde je tato možnost zakotvena.

Odložení demokratických voleb by přitom podle mnohých znalců ústavního práva mohlo být tím posledním impulzem k výkonu článku 23 Listiny základních práv a svobod.

Práva na odpor, i ozbrojený. A tomu by nikdo odpovědný, kdo si nepřeje násilí v ulicích, neměl jít naproti.

Co by měla vláda nyní, když jsou denní počty nakažených v rozmezí zhruba 50–150, udělat?

Měla by v sobě najít zbytky odvahy a zdravého rozumu a udělat totéž, co vlády v Singapuru nebo ve Velké Británii. Měla by konstatovat, že se ke covidu má přistupovat stejně pečlivě a s rozumem jako k jiné respirační chorobě.

Připomínám, ze 19. července v Británii skončí všechna opatření.

Zdroj: rozhovor s Liborem Vondráčkem.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31