Vláda navrhuje rozšíření koncesionářských poplatků. I pro menší firmy až čtvrt milionu ročně

Vláda navrhuje rozšíření koncesionářských poplatků. I pro menší firmy až čtvrt milionu ročně

Vláda přišla s pozměňovacím návrhem mediální novely, která výrazně mění systém koncesionářských poplatků. Dosud povinné poplatky za Českou televizi a Český rozhlas (ČT a ČRo) platily pouze domácnosti vlastnící televizní nebo rozhlasový přijímač, nyní se však očekává výrazné rozšíření okruhu plátců. Nově by se povinnost měla týkat i firem s více než 25 zaměstnanci, stejně jako všech domácností s připojením k internetu. V obou případech by šlo o plošný poplatek, který koalice obhajuje potřebou stabilního financování veřejnoprávních médií.

Podle návrhu by ČT a ČRo měly získat možnost získávat data o zaměstnanosti od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), aby mohly vymáhat poplatky od firem nad 25 zaměstnanců, což by je mohlo vyjít až na 246 tisíc korun ročně. „Firmy nad 25 zaměstnanců by měly platit až 246 tisíc korun ročně,“ přibližuje na facebooku vládní záměr předseda Svobodných Libor Vondráček a ostře kritizuje záměr státu přenášet zodpovědnost na soukromý sektor: „Firmy nesmějí být nuceny dělat za stát špinavou práci a hlásit své zákazníky.“ 

Návrh vyvolal kritiku také z řad poslanců. Poslanec Patrik Nacher (ANO) jej označil za „fízlování“, čímž vyjádřil obavy o zásah do soukromí podnikatelů i občanů. Na druhé straně stojí podporovatelé novely. Poslanec Jan Jakob (TOP 09) považuje návrh za nástroj pro spravedlivější systém financování médií veřejné služby a tvrdí: „Mediální poplatky jsou důležité a není fér, aby je platil jen někdo. Veřejnoprávní média potřebují stabilní financování.“ Podporu vyjádřil také Jan Lacina (STAN), podle kterého je návrh logickým krokem k zajištění dlouhodobé stability ČT a ČRo.

Koalice zároveň navrhuje, aby domácnosti, využívající internet, platily poplatek za veřejnoprávní služby automaticky, bez ohledu na to, zda televizi či rozhlas aktivně sledují. Tento krok je podle kritiků příliš invazivní, přičemž upozorňují na to, že by mohl zatížit prakticky každou českou domácnost. Mobilní operátoři by podle návrhu měli hlásit své zákazníky, což ale sami odmítají.

„Občané by měli platit, pokud ve své domácnosti využívají jakýmkoliv způsobem internet. Pro zjištění této skutečnosti by měli mít mobilní operátoři povinnost hlásit své zákazníky České televizi, což ze zásady odmítají,“ doplnil Vondráček. Opoziční strany i někteří odborníci varují, že by toto nařízení mohlo přinést zvýšený administrativní tlak na podnikatele i zásah do soukromí jednotlivců.

Svobodní návrh veřejně odmítli a vyzvali občany k podpisu petice. Koalice však trvá na tom, že je nutné zajistit dlouhodobé financování veřejnoprávních médií, která považuje za klíčový prvek demokracie.

Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vlada-navrhuje-rozsireni-koncesionarskych-poplatku-I-pro-mensi-firmy-az-ctvrt-milionu-rocne-763348

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31