Svobodní předali prezidentovi dopis, vyzývají ho, aby přestal zavírat oči před negativními ekonomickými důsledky členství v EU.

Svobodní předali prezidentovi dopis, vyzývají ho, aby přestal zavírat oči před negativními ekonomickými důsledky členství v EU.

Tisková zpráva, Praha, 1. 5. 2019

Ve středu 1. května donesli Svobodní na Pražský hrad zvětšeninu účtenky za 15 let České republiky v EU. Předali také dopis pro prezidenta Miloše Zemana, ve kterém ho vyzývají, aby přestal zavírat oči před negativními ekonomickými důsledky členství v EU.  Dopis a také vystavenou účtenku za 15 let členství České republiky v EU předal předseda Svobodných Tomáš Pajonk do rukou prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který slíbil, že vše panu prezidentovi předá.

Celý text dopisu:

Vážený pane prezidente,
žádáme Vás, abyste jako hlava našeho státu nezavíral oči před negativními důsledky
členství České republiky v Evropské unii.

Jako ekonom jistě víte, že náklady na naše členství nejsou jen ty miliardy, které posíláme do společného rozpočtu. Že spoustu peněz navíc doplácí celá česká ekonomika v důsledku evropských regulací. Spočítali jsme, že každého občana ČR stálo naše členství v EU 163 tisíc korun. Celkem jsme 1,7 bilionu v mínusu. Vyplývá to z odhadu samotné Evropské komise, která už v roce 2007 říkala, že se vše prodraží o 4 % HDP. Solární elektrárny, řepka zamořující českou krajinu kvůli biopalivům, která vůbec nejsou ekologická – tohle a řada dalších nesmyslů jsou zcela reálná ekonomická omezení, která dusí ekonomiku naší země.

 Kapitolou samou pro sebe jsou tak vyzdvihované evropské dotace, které často končí v projektech větších či menších kmotrů a kamarádů politiků. Všichni do EU přispíváme, ale jen někdo čerpá. Svobodní a Radostné Česko postavili kandidátku do evropského parlamentu, která má potenciál najít partnery pro opravdovou změnu fungování EU. Pro Českou republiku prosazujeme zrušení povinnosti přijmout euro, navrácení práva veta členským zemím v klíčových otázkách integrace, zastavení centralizace imigrační a azylové politiky, změnu systému hlasování v evropském parlamentu a důsledné omezení byrokracie. V roce 2024 se máme stát čistým plátcem do pokladny EU. Pokud k požadované reformě nedojde, měli bychom odejít. Bez placení.

 Žádáme vás, abyste se jednoznačně vyslovil proti výše popsaným euronesmyslům, které vadí všem rozumným občanům suverénní České republiky. Žádáme Vás o podporu těch sil, které si na reformy pouze nehrají.

 Zvětšenou účtenku donesl na Pražský hrad průvod, který začal mítinkem na náměstí Republiky. „Před 15 lety optimisté slibovali, že do sedmi let dotáhneme Německo. Místo toho nás o 4 % HDP ročně brzdilo zavádění evropských regulací. Po započtení těchto nepřímých nákladů jsme za dobu našeho členství 1,7 bilionu korun v mínusu,“ zaznělo z úst lídra kandidátky do Evropského parlamentu Vítka Jedličky.

 K lidem promluvili také další kandidáti koalice Svobodných a Radostného Česka Tomáš Pajonk, David Pokorný, Terézia Mlýnková Išková a Philip Prentis. Řečníci poukázali na fakt, že ačkoli se obvykle uvádí, že je Česká republika čistým příjemcem prostředků z EU, po započtení nepřímých nákladů na členství v Unii je tomu naopak. Promluvili proti veškerému omezování osobních i ekonomických svobod ze strany Unie. „Svobodní vždy usilovali o svobodu. Nezáleží na tom, jestli její omezování přichází z Bruselu nebo z Prahy. Do Evropského parlamentu kandidujeme s cílem sehnat partnery pro zásadní změnu fungování Unie,“ vyslovil se předseda Svobodných a dvojka kandidátky Tomáš Pajonk. „Jsme skeptičtí v otázce proveditelnosti těchto reforem. Pokud se to během příštích pěti nepodaří, budeme prosazovat přestup do Evropského sdružení volného obchodu,“ dodal.

Koalice Svobodných a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B,“ dodává Vít Jedlička. Volební program je zveřejněný a vysvětlený na webu www.odejdemebezplaceni.cz. Základním cílem je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil, kapitálu a osob. Hlavních 5 bodů obsahuje:

  • zrušení povinnosti přijmout euro
  • zastavení centralizace imigrační a azylové politiky
  • zásadní snížení množství byrokracie
  • vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
  • změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

V Událostech, komentářích se Lukáš Dolanský pokusil zatlačit Libora Vondráčka do obhajoby toho, proč Česká republika nefiguruje mezi devíti zeměmi, které oznámily vznik takzvané antibalistické koalice. Proti němu na dálku stál senátor Pavel Fischer, který v otázkách obrany razí tón naléhavosti a alarmu. Vondráček ale ukázal, že chladná hlava a rozpočtová kázeň jsou v bezpečnostní politice někdy cennější než rychlé přihlášení se k další nové struktuře.

Vondráčkova odpověď na úvodní otázku byla věcná a bez vytáček. Česká republika podle něj nepotřebuje další paralelní struktury vedle NATO, zvlášť ve chvíli, kdy sama plní takzvané capability targets a v příštím roce poprvé po více než dvaceti letech, naposledy za vlády sociální demokracie, přesáhne dvouprocentní hranici HDP na obranu, tedy téměř 200 miliard korun. Přidávat k tomu závazky vůči nejasně definované iniciativě, u které nikdo nezná harmonogram ani rozpočet, je podle něj zbytečné riziko rozhazování peněz tam, kam nikdo pořádně nedohlédne.

Ještě zajímavější byl moment, kdy Vondráček nabídl politické čtení celé iniciativy. Upozornil, že za snahou Emmanuela Macrona budovat nové obranné struktury mimo klasický rámec NATO může stát především domácí francouzská politika, kde se mu nedaří prosadit evropskou armádu na půdorysu EU a kde mu doma hrozí, že příštím prezidentem bude Jordan Bardella nebo Marine Le Pen. Fischer sice odmítl toto čtení, ale nedokázal nabídnout přesvědčivější vysvětlení, proč mezi zeměmi antibalistické koalice chybí právě ti, kdo jsou Rusku geograficky nejblíž, tedy Polsko, Finsko, pobaltské státy, Rumunsko nebo Bulharsko.

Vondráček přitom nezůstal jen u kritiky, nabídl i konkrétní argument, proč je zdrženlivost oprávněná. Připomněl, že už dnes je odpovědnost za ochranu vzdušného prostoru České republiky v rukou velitelství NATO v Ramsteinu, a že Česko už má vážné a nákladné závazky, například nákup letounů F-35, které samy o sobě stojí desítky miliard korun ročně. Když se ho Fischer snažil zatlačit poukazem na premiérův projekt Europatriot, Vondráček poctivě přiznal, že nezná přesně premiérovy úvahy, ale trefně upozornil na nekonzistentnost debaty: stejná výtka, že chybí harmonogram a rozpočet, platí stejnou měrou i na samotnou antibalistickou koalici, kterou senátor hájil.

Vondráček přinesl i konkrétní dobrou zprávu: k armádě letos nastoupilo 2300 nových vojáků. Místo honby za symbolickými procenty a novými strukturami navrhl soustředit se na výzbroj, výstroj, boty a batohy pro nováčky, a na budování obranných schopností podle jasné, dlouhodobé koncepce.

Na otázku, zda Česko utrpělo na summitu v Ankaře „diplomatický výprask“, reagoval klidně. Přiznal, že Česko mluvilo poslední a vydávalo nejméně na obranu, ale dodal, že je to vizitka minulé vlády, ne té současné, která u moci je půl roku a chystá historicky první překročení 2 % HDP po více než dvou desetiletích.

Celý duel tak ukázal dva přístupy k obraně, jeden založený na dramatických gestech bez konkrétního plánu, druhý na rozpočtové kázni a ochotě přiznat, kde je potřeba zlepšení, aniž by se sahalo po planých slibech.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31