Senátor Hraba: Může se nám to opravdu vymstít. Je to nebezpečné

Senátor Hraba: Může se nám to opravdu vymstít. Je to nebezpečné

Projev na 5. schůzi Senátu ČR 22. ledna 2025 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, ctěné kolegyně, vážení kolegové, já nemůžu podpořit takzvaný lex Ukrajina 7 v současné podobě, v takové, v jaké k nám doputoval z Poslanecké sněmovny, z mnoha důvodů. Já uvedu pouze dva. Koneckonců jsem podepsaný pod těmi pozměňovacími návrhy, které prošly ve výborech Senátu. Ten první, možná ten jednodušší z toho pohledu, který projednáváme dnes, je nová podmínka pro Rusy žádající české občanství, aby se nejprve vzdali toho občanství ruského. Na první pohled se to může zdát jako fér podmínka, ale ona není nejenom fér, ale ona je i nesmyslná. Neměl bych problém, pokud bychom takto postupovali u všech, všech žadatelů o státní občanství. Mám problém s tím, že je to selektivní vůči občanům Ruské federace. Proč to není třeba vůči občanům Běloruska? Tam jsme v obdobné vztahu. Když se na to podíváme logickým pohledem, tak pro koho je asi snazší? Pro Rusa, který opustil Rusko třeba z důvodu nesouhlasu s tamním režimem, vzdá se ruského občanství, získat ono rozhodnutí, nebo pro toho, kdo byl tím režimem třeba na naše území vyslán? Tady se ten návrh tváří, že bojuje proti Ruské federaci, ale opak je pravdou. Postihuje ty, kteří jsou ve velkém čísle, s velkou pravděpodobností na našem území právě z důvodu, že v Rusku žít nechtěli.

A navíc je to podle mého názoru i procesně špatně zpracováno. Ten proces je retroaktivní a narážíme na řadu problémů, které jsou správně právního charakteru. Z tohoto důvodu tedy bych vás chtěl požádat o podporu pozměňovacího návrhu, kterým bychom vyňali tuto podmínku. Koneckonců získání občanství, českého občanství pro občané Ruské federace z současných podmínek je možné pouze po prověření těchto lidí, řádném prověření bezpečnostními složkami. Takže pokud bychom nechali stávající právní úpravu, tak žádné nebezpečí pro Českou republiku nehrozí, protože předpokládám a dovolím si jaksi doufat a předpokládat, že české bezpečnostní složky dělají svou práci řádně. A jsem o tom přesvědčený. Tím dalším bodem je bod, který zavádí ten nový trestní čin, nový paragraf 318a. Není to poprvé, kdy se objevuje v legislativním procesu nový paragraf 318a. Je to přesně 10 let, kdy byl natextován tento paragraf, který ovšem uváděl jinou zpravodajskou činnost ve prospěch cizí moci. Pro takový paragraf bych já ruku zvedl. Pro ten, který to rozšiřuje na činnost pro cizí moc. Já ale ruku zvednout nemohu, protože tento návrh je prostě nebezpečný. Ne proto, že bychom neměli potírat nebezpečnou činnost vůči našemu státu. Na to máme paragrafy, už to zaznělo ve vystoupeních mých předřečníků, že takové paragrafy máme.

A česká justice si umí poradit. Upřímně řečeno považuji kauzy, které třeba pan ministr zmínil, to žhářství – a hlavně kauzu Vrbětice – za ostudu. Ostudu české justice, že se nepodařilo odsoudit ony viníky, že to řízení bylo zastaveno. To prostě nemělo být zastaveno. Mělo se dovést do konci. Měli se dotyční odsoudit na základě důkazů, které proti nim byly předloženy. To znamená, tyto případy, které byly zmíněny, nejsou důvodem pro zavedení tohoto nového paragrafu, protože se dalo postupovat. A mohlo a mělo postupovat proti těmto škůdcům českých zájmů. Razantně a podle stávajících právních předpisů. Tento návrh kolega Láska v emotivním vystoupení říkal, že se „bojíme zneužití“, ale samozřejmě to by zákonodárce měl! Ten by měl považovat každý právní předpis za potenciálně zneužitelný. A takový, který zneužitelný je, vůbec nepustit přes hlasování dál, protože my nemůžeme předpokládat, že svět je jenom růžová zahrada, kde jsou jednorožci. A kde všechna rozhodnutí všech soudů jsou v pořádku. Proč bychom potom měli paragrafy, které umožňují tedy náhradu škody za nezákonná rozhodnutí státu?

Proč bychom potom měli paragrafy, které umožňují potrestat zneužití pravomoci úřední osoby? Samozřejmě takový ten svět je. A my musíme předpokládat, že takový paragraf může být zneužitý. Byly tady paralely a citace z rozsudků z období let 45–89. Já nebudu dále tato technologií citovat. Ale zkraje 50. let rozhodovaly o vině a trestu ctihodní soudci prevorepublikoví. To nebyli dělničtí soudci, absolventi právních dvouletek. To byli ctihodní soudci, na které bylo zatlačeno mnohdy. Mnohdy rozhodovali podle svého přesvědčení, ale mnohdy na ně byl vyvíjen nátlak. My musíme předpokládat, že na takové soudce, kteří jsou řádní, kteří řádně vykonávají svou činnost, může být veden náklad, aby rozhodli nějakým způsobem, který je hrubě v rozporu s obecnou morálkou. A co se týká těch argumentů, že ten návrh prošel řádným legislativním procesem, připomínkovým řízením – ale to Ústava z 9. května 1948 také!

Také prošla řádným procesem. A podívejte se do stenozáznamu, kdo pro ni zvedl ruku? Prezident Beneš ji nepodepsal. To znamená, my musíme předpokládat, že takový trestný čin nebo taková skutková podstata může být zneužita. Co tady nezaznělo – já nebudu opakovat ta slova, mám to samozřejmě také, ty citáty, které tady zazněly, mám také připravené, nebudu je opakovat. Ale co tady nezaznělo – je to úmyslný trestný čin. Ale trestní právo rozeznává úmysl přímý – chtěl jsem způsobit škodu České republice, a proto jsem tak jednal ve prospěch cizí moci. Ale i úmysl nepřímý – věděl jsem, že mé jednání může způsobit škodu, omezit svrchovanost atd. České republiky a může toho využít cizí moc.

A byl jsem s tímto následkem srozuměn. A přesto jsem to udělal. To je první věc. To tady nezaznělo. I úmysl nepřímý, který se obtížně dokazuje. Dokazuje se většinou z nějakých výpovědí, případně odposlechů a dalších důkazních prostředků. Ale to tady nezaznělo. A to je prosím velmi nebezpečná věc. Další věc, která je velmi nebezpečná, pan senátor Canov to zdůrazňoval, je příprava, je trestná. To znamená, teď to velmi zjednoduším na příkladu, pokud si koupím nůžky se záměrem, že budu dělat rešerše ve prospěch cizí moci, abych poškodil Českou republiku, tak už se můžu dopouštět přípravy tohoto trestného činu, pokud mi bude prokázán ten úmysl. Ty paragrafy, které byly citovány, že už takové gumové paragrafy máme – ano, tady to máme ohrožující trestný čin. Tady ten následek nemusí ani nastat.

Stačí ohrožení. Úmysl ohrozit. Podívejte se do textu té skutkové podstaty. Já nebudu dál citovat rozhodnutí nebo vyjádření všech, kteří se k tomu vyjádřili. Ale podtrhl bych: vyjádřil se k tomu Nejvyšší soud, vyjádřil se k tomu nejvyšší státní zástupkyně, vyjádřila se k tomu Konfederace politických vězňů. Vyjádřilo se k tomu Ministerstvo zahraničních věcí v rámci komparace třeba s tím švýcarským paragrafem, který upravuje v podstatě totéž, ale podstatně lépe. Přečtěte si vyjádření českého Ministerstva zahraničních věcí. To znamená špičky justice. Ministerstvo, které nepochybně dělalo si komparaci textu tohoto trestného činu, také se k němu vyjádřilo negativně. Byl zmíněn pan doktor Toman a další, další významné osobnosti české justice. Znovu opakuji – zaveďme ten trestný čin, tak jak byl navržen v roce 2015. Jiná zpravodajská činnost pro cizí moc. Já tomu rozumím, těm důvodům, proč je to zaváděno. Souhlasím s tím, je to potřeba. Ale nedělejme prosím právní úpravu tímto způsobem, protože je velmi nebezpečná. A může se nám opravdu vymstít. Opravdu vymstít. Protože ta skutková podstata je navržená tak gumově, tak gumově, že mnohdy připomíná – a zase nebudu se opakovat – doby nedávno minulé. Já vám děkuji za pozornost.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

JUDr. Zdeněk Hraba

JUDr. Zdeněk Hraba

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

JUDr. Zdeněk Hraba

JUDr. Zdeněk Hraba

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31