„Proti dotacím chceme bojovat všude, kde to jde,“ řekl Libor Vondráček v Horké lince

„Proti dotacím chceme bojovat všude, kde to jde,“ řekl Libor Vondráček v Horké lince

20. srpna vystoupil Libor Vondráček v novém pořadu Horká linka v televizi XTV. Téměř dvě hodiny odpovídal na dotazy diváků jako např.:

Jak konkrétně chcete bojovat proti dotacím, když jsou všude kolem nás?

„Proti dotacím chceme bojovat všude, kde to jde. Někde se začít musí. Vidíme nyní trend, že se přidávají nové a nové dotace. I krajští kandidáti slibují, že budou dotovat malé zemědělce, malé potravinové řetězce. To není nic proti těmto podnikatelům. My jim chceme ulevit tím, že budeme snižovat daně. Ale abychom si mohli dovolit snižování daní, tak je třeba dotace a další věci, které se rozdávají a platí z daní nás vše, postupně rušit. Aby se vrátil do ekonomiky zdravý rozum a byly dobře nastaveny vztahy. Aby zákazníci chodili k tomu, kdo poskytuje služby nejlépe. Ne k tomu, kdo získal dotaci, a proto má lepší zázemí než jeho konkurent.“ – míní Libor Vondráček.

Proč si myslíte, že je lepší členství v EFTA (Evropské sdružení volného obchodu, pozn. red.) než v EU?

„To je na úvod poměrně zajímavý dotaz. My si myslíme, že členství v EFTA je lepší hlavně proto, že ten, kdo je členem EFTA, což jsou státy jako Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko nebo Island, musí přijímat jenom 19,5 procenta veškeré legislativy, kterou schvalují europoslanci. Jinak toto sdružení volného obchodu funguje na dobrovolného spolupráci, to znamená, že tam není žádný EFTA parlament, žádné dotace. Funguje do stovky zaměstnanců, což se nedá srovnávat s 20 tisíci úředníky v Bruselu. Členové mají volný obchod s mnoha státy napříč celým světem a snaží se vzájemně spolupracovat tak, aby to pro ně bylo výhodné. Rozhodně fandíme volnému obchodu.“ – konstatuje Libor Vondráček.

Jaká je podle něj nejzásadnější událost české historie?

„To je složitý dotaz. Já si myslí, že žádnou nejzásadnější událost vyjmenovat nedokážu. Možná bych dokázal vyjmenovat epochy, ke kterým se vracíme. Často vzpomínáme na dobu první republiky. Často vzpomínáme i na dobu, která byla před první světovou válkou, kdy zde začal spolkový život. A také vzpomínáme na Jana Husa. Takovéto rebelství, rebelství vůči některým nepravostem, u nás stále je.“ – odpovídá Libor Vondráček s tím, že Svobodní by byli rádi, kdyby byly televizní poplatky dobrovolné, protože v současné době fungující více jako daň.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31