
Svobodní v médiích: Petr Mach o odchodu z Evropského parlamentu, volby a zprávy z regionů
Články, zmínky či citace 30. srpna – 6. září 2017. Petr Mach zajistil Svobodným pozornost svým odstoupením, novináři též psali o volbách či o dění v regionu.

Články, zmínky či citace 30. srpna – 6. září 2017. Petr Mach zajistil Svobodným pozornost svým odstoupením, novináři též psali o volbách či o dění v regionu.

Médiím dominovaly volby a podávání kandidátek. Dostalo se také na drahé máslo, islámský terorismus nebo čerpání dotací a stranou nezůstalo ani dění v regionech.

Články, zmínky či citace 26. července – 2. srpna 2017. Velký zájem vyvolala akce Svobodných a Luďka Šorma v jeho Perníkové chaloupce. Zájem byl také o články členů.

Články, zmínky či citace 19. – 26. července 2017. Média zajímal náš postoj ke kapitalismu či vztahu EU a Polska, sami jsme pak do médií vnesli téma babišovců.

Články, zmínky či citace 12. – 19. července 2017. O Svobodné měla zájem nejen tuzemská média aneb brexit, fondy a volby.

Články, zmínky či citace 21. – 28. června 2017. Podle médií roste Svobodným volební potenciál a „nelze vyloučit ani posilování Svobodných“. Petr Mach rovněž hovořil v rozhlase a bylo o nás slyšet i v několika regionech.

Články, zmínky či citace 14. – 21. června 2017. Petr Mach zavítal poblahopřát bývalému prezidentovi, Radim Smetka zase na turnaj v počítačovách hrách.

Články, zmínky či citace 7. – 14. června 2017. Vypořádali jsme se s Junckerem i Věrou Jourovou a okomentovali třeba britské volby nebo návrh státního rozpočtu na rok 2018.

Články, zmínky či citace 31. května – 7. června 2017. Řekli jsme si své k zákonu o zákazu kouření, tlaku na rychlé přijetí eura nebo jsme pozvali voliče na debatu s Petrem Machem.
Články, zmínky či citace 24. – 31. května 2017. Média se věnovala animovanému klipu, Evropskému parlamentu i sestavování naší kandidátky v Moravskoslezském kraji.
Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.
Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.
Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.
Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.
Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.
Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.