Migrační pakt schválen. Povede k povinnému přerozdělování migrantů, varuje Kotzian

Migrační pakt schválen. Povede k povinnému přerozdělování migrantů, varuje Kotzian

Evropská unie ve středu schválila definitivní podobu migračního paktu. Přestože se Česká republika při finálním hlasování zdržela, kabinet Petra Fialy (ODS) jeho výslednou podobu hájí a pokládá ji za vyváženou „evropskou“ cestu, jak řešit problém s přílivem migrantů, opozice nešetří kritikou a mluví o tom, že pakt je jen jiný název pro dříve tolik kritizované migrační kvóty.

Přestože ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ujišťují veřejnost, že se České republice podaří vyjednat výjimku z nutnosti přijímat nelegální mingranty na svém území či platit „výkupné“, protože v přepočtu na počet obyvatel se ČR postarala o největší počet uprchlíků z Ukrajiny. Právník a kandidát Svobodných do Evropského parlamentu Robert Kotzian zdůrazňuje, že bez ohledu na politické proklamace schválená podoba migračního paktu povinné kvóty skutečně obsahuje.

Kotzianova kritika směřuje zejména na povinné offsety, které stanoví rozdělení příslušnosti k vyřízení žádostí o azyl mezi členské státy. „Tato pravidla jsou klíčová, avšak jejich interpretace zůstává sporná. Zatímco Ministerstvo vnitra tvrdí, že offsety se vztahují pouze na migranty již přítomné v daném státě, mám obavy, že by mohly vést k povinnému přerozdělování migrantů,“ je přesvědčený Robert Kotzian, který zveřejnil přehledné shrnutí celého migračního paktu. 

Podle jeho slov je dalším faktorem vliv okolních států na migraci a potenciální změnu situace v daném členském státě. „I když Česká republika není primárním cílem migrantů, dynamika migrace se může změnit. To by mělo dopad na uplatňování povinných offsetů,“ upozorňuje Kotzian s tím, že zároveň varuje před možností, že Rada EU může schválit vyšší počet povinných relokací, což by mohlo vést k dalšímu napětí mezi členskými státy. „Existuje riziko, že politický aktivismus některých států může vést k nespravedlivým dohodám o přerozdělování migrantů,“ dodává.

Závěrem svého shrnutí Kotzian upozorňuje na nejistotu budoucího vývoje a vyzývá k opatrnosti. „I když se obávám, že moje varování může být zbytečné, zdůrazňuji, že i malá pravděpodobnost povinného přerozdělování je nepřijatelná vzhledem k vážnosti této problematiky.“

Migrační pakt se tak stává klíčovým tématem diskuse o budoucnosti Evropské unie a její politice v oblasti migrace. Zatímco někteří zdůrazňují potřebu solidarity a společného přístupu, jiní varují před riziky a dopady povinného přerozdělování migrantů. Jisté je, že tato debata bude pokračovat, a její výsledky budou mít dlouhodobé důsledky pro celou Evropu.

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Robert Kotzian

Robert Kotzian

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Robert Kotzian

Robert Kotzian

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31