Kandidát do Senátu a ředitel středočeské ZOO Chleby René Franěk jen nevěřícně kroutí hlavou, když sleduje, jak česká vláda bojuje s vysokými cenami energií. Po dlouhých měsících odmítání totiž sáhla po zastropování cen energií. Teď hledá cestu, jak pomoci českým firmám.
„Nemohu nečinně sledovat, jak začínají krachovat léta budované rodinné firmy, jak naše společnosti dennodenně ztrácí svou konkurenceschopnost. Podle Hospodářské komory plánuje do konce roku kvůli drahým energiím propouštět 18 procent firem, v případě velkých podniků nad 500 zaměstnanců dokonce až 27 procent společností. Jde především o firmy ze zpracovatelského průmyslu a stavebnictví,“ je znepokojen René Franěk, který ze své praxe moc dobře ví, jak složité je vybudovat úspěšnou firmu a jak moc s jejím úspěchem může zamávat současná energetická krize.
„Některé naše firmy se rozhodly předejít katastrofě a opustit Českou republiku. Kam se přesouvají? Čekali byste nějakou asijskou zemi, stát, který se nemusel potýkat s vysokými cenami energií a nemusel řešit současnou krizi? Ne. Stěhují se do sousedního Polska. Těžit z toho bude Polsko, tratit budeme my,“ upozornil na další zásadní problém René Franěk, podle kterého má vláda jednat tak, abychom se nemuseli obávat zimy.
„Svými kroky má chránit naše léta budované podniky a náš průmysl před likvidací. Jakou cenu ještě budeme muset zaplatit za neefektivní řešení, nekompetentní rozhodnutí a nevčasná opatření?“ ptá se Franěk.
René Franěk,kandidát do Senátu za Svobodné
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.
U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.
Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.
V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.
Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.
Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.
Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.
