I dnes potřebujeme Národní stranu svobodomyslnou, kterou založili přesně před 150 lety, aby obnovili český stát

I dnes potřebujeme Národní stranu svobodomyslnou, kterou založili přesně před 150 lety, aby obnovili český stát

27. 12. 1874 přesně před 150 lety byla ustanovena Národní strana svobodomyslná (Mladočeši). Existovala by dnes ČR, kdyby tato svobodomyslná strana tehdy nevznikla?

Její vznik byl reakcí na volby 1874, po kterých dorazilo 7 poslanců Národní strany do Vídně a odmítlo tím princip pasivní rezistence. Mladočeši byli od té doby do roku 1918 nejvýznamnější politickou silou v Českých zemích. Vymezili se vůči středové Národní straně (staročeši) a usilovali o aktivnějšíí prosazování národních a politických zájmů v Rakousku-Uhersku.

Jednou z inspirací pro vznik strany byl K. Havlíček Borovský, který byl důrazem na svobodu slova i myšlení a politickou suverenitu ideovým předchůdcem strany. Jeji politickou filosofii formovaly jeho liberální názory na národní identitu a odpor vůči absolutismu.

Hlavním ideologem Mladočechů byl první předseda Karel Sladkovský, který se vymezoval vůči opatrnické politice staročechů reprezentující loajalitu vůči císaři a pouze omezený vzdor vůči absolutismu. Mladočeši naopak prosazovali radikálnější postup s cílem autonomie Českých zemí. Odmítali centralismus vídeňské vlády a kritizovali císaře, což přineslo značné komplikace jejich aktivitám ze strany úřadů včetně kriminalizace některých členů, ale zároveň to posilovalo jejich pozici hlavní síly českého emancipačního hnutí.

Strana později zahrnovala více proudů. Členy byli např. Alois Rašín, M. Tyrš či K. Kramář a realismus reprezentoval T. G. Masaryk.

Během 1. světové války se mnozí Mladočeši zapojili do odbojové organizace Maffie, která připravovala vznik samostatného státu. Po vzniku ČSR převzali mnozí vládní pozice a podíleli se na budování samostatného státu.

Dědictví Národní strany svobodomyslné vidím dnes hlavně v aktivním vzdoru, který pomohl probudit národní uvědomění a vytvořit podmínky pro vznik československého státu. V dějinách české politiky zůstává symbolem boje za svobodu a národní sebeurčení.

Vyměníme-li Vídeň něčím dobově aktuálnějším, jsou Mladočeši velkou inspirací celých 150 let i dnes. Situace se totiž v mnoha ohledech stále opakuje. Proto v úctě k našim předkům a za svobodu pro naše děti, dbejme naší suverenity a nešlapejme po ní.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31