I dnes potřebujeme Národní stranu svobodomyslnou, kterou založili přesně před 150 lety, aby obnovili český stát

I dnes potřebujeme Národní stranu svobodomyslnou, kterou založili přesně před 150 lety, aby obnovili český stát

27. 12. 1874 přesně před 150 lety byla ustanovena Národní strana svobodomyslná (Mladočeši). Existovala by dnes ČR, kdyby tato svobodomyslná strana tehdy nevznikla?

Její vznik byl reakcí na volby 1874, po kterých dorazilo 7 poslanců Národní strany do Vídně a odmítlo tím princip pasivní rezistence. Mladočeši byli od té doby do roku 1918 nejvýznamnější politickou silou v Českých zemích. Vymezili se vůči středové Národní straně (staročeši) a usilovali o aktivnějšíí prosazování národních a politických zájmů v Rakousku-Uhersku.

Jednou z inspirací pro vznik strany byl K. Havlíček Borovský, který byl důrazem na svobodu slova i myšlení a politickou suverenitu ideovým předchůdcem strany. Jeji politickou filosofii formovaly jeho liberální názory na národní identitu a odpor vůči absolutismu.

Hlavním ideologem Mladočechů byl první předseda Karel Sladkovský, který se vymezoval vůči opatrnické politice staročechů reprezentující loajalitu vůči císaři a pouze omezený vzdor vůči absolutismu. Mladočeši naopak prosazovali radikálnější postup s cílem autonomie Českých zemí. Odmítali centralismus vídeňské vlády a kritizovali císaře, což přineslo značné komplikace jejich aktivitám ze strany úřadů včetně kriminalizace některých členů, ale zároveň to posilovalo jejich pozici hlavní síly českého emancipačního hnutí.

Strana později zahrnovala více proudů. Členy byli např. Alois Rašín, M. Tyrš či K. Kramář a realismus reprezentoval T. G. Masaryk.

Během 1. světové války se mnozí Mladočeši zapojili do odbojové organizace Maffie, která připravovala vznik samostatného státu. Po vzniku ČSR převzali mnozí vládní pozice a podíleli se na budování samostatného státu.

Dědictví Národní strany svobodomyslné vidím dnes hlavně v aktivním vzdoru, který pomohl probudit národní uvědomění a vytvořit podmínky pro vznik československého státu. V dějinách české politiky zůstává symbolem boje za svobodu a národní sebeurčení.

Vyměníme-li Vídeň něčím dobově aktuálnějším, jsou Mladočeši velkou inspirací celých 150 let i dnes. Situace se totiž v mnoha ohledech stále opakuje. Proto v úctě k našim předkům a za svobodu pro naše děti, dbejme naší suverenity a nešlapejme po ní.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31