Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k trestnímu stíhání předsedy SPD Tomia Okamury Nejde o to, zda vydat, nebo nevydat. Vydává se vlastně automaticky, tak to je. A ta podmínka v Ústavě – upřímně – nedává v současnosti skoro žádný smysl. Jde o to, že je naprostý nesmysl, právní i politický, stíhat někoho za tento bytostně politický (byť hraniční a emočně pojatý) projev. Projev, který podle všeho nenaplňuje znaky rasismu podle trestního práva. A pokud někdo došel k bizarní teorii, že tomu tak je, otevírá tím pandořinu skříňku, kdy vlastně za rasismus či tzv. nenávist (taky moderní nadužívané slovo) může být označeno úplně cokoliv.
Kampaň proti „zírání v tramvaji“ vyobrazovala bílého muže. Je to rasismus? Zjevně v novém pojetí ano. Reklamy obchodů s levným oblečením zase mnohdy vyobrazují lidi černé barvy kůže. Jde o rasismus? Taky zjevně ano, když se snad snaží reklama namluvit, že černoši si kupují jen levné oblečení. Co když v seriálu na Netflixu bude v rámci politické korektnosti vrahem asiat? Taky v tomto právním kutilství půjde zjevně o rasismus.
Jsem proto zvědav, jak se k tomu postaví orgány činné v trestním řízení. A zda tato fraška vůbec doputuje k soudu. To jisté není. Že to ale stíhaný dokáže v politickém boji kapitalizovat lépe než ten, kdo trestní oznámení podal, to je jasné už teď.
