HN: Poslední šance pro Svobodné? Myslí na zklamané voliče ODS a lanaří neúspěšného uchazeče o Hrad

HN: Poslední šance pro Svobodné? Myslí na zklamané voliče ODS a lanaří neúspěšného uchazeče o Hrad

Fungují přes 14 let, avšak od roku 2014, kdy se jejich tehdejší předseda Petr Mach dostal do europarlamentu, sbírají Svobodní úspěchy jen sporadicky. Za poslední sněmovní volby a koalici s Trikolorou se svým voličům dokonce veřejně omluvili. Jejich členská základna se během posledních deseti let smrskla z tisíce na něco málo přes tři stovky. Teď však Svobodní cítí šanci. Stejně jako ve zmíněném roce 2014, kdy oslovili pravicové voliče ODS zklamané vládou Petra Nečase a jejím zvyšováním daní, teď pomýšlejí na ty, které zklamal podobný krok kabinetu Petra Fialy (ODS).

„Opět může nastat ten čas jako po konci Nečasovy vlády. V posledních měsících nám přibývají registrovaní příznivci, kterých máme asi 600. A vládní balíček, který jde proti podnikatelům a živnostníkům, zájem o nás zase zvedl,“ tvrdí předseda Svobodných Libor Vondráček. Léta nenápadnou stranu teď chce oživit přivedením podnikatele v IT Karla Diviše, jenž v posledních prezidentských volbách získal 75,4 tisíce hlasů a skončil předposlední.

„Je to ve hře. Do řad Svobodných teď vstupovat nehodlám. Ale jednáme o tom, že bych za ně kandidoval v eurovolbách,“ říká Diviš. „Jasno chci mít do konce května. V polovině června bych chtěl svolat tiskovku, na které definitivně řeknu, jaký bude můj další osud v politice.“

Námluvy jsou podle Vondráčka už poměrně daleko. „S panem Divišem se vídáme od prezidentské kampaně. Podepsal tehdy petici Svobodných za zachování české koruny, já zase přidal podpis k jeho prezidentské kandidatuře. Během volební kampaně se jako jediný hlásil ke skutečnému pravičáctví. Postupně jsme se začali bavit o možné spolupráci.“

A přestože Diviš nehodlá vstupovat do řad Svobodných, mohl by se podle Vondráčka účastnit některých jednání širšího vedení strany. „Zatím by mohl také vysílat na našem youtubovém kanálu pravidelné čtrnáctidenní pořady, vzájemně bychom si mohli poskytovat prostor,“ popisuje předseda Svobodných, jak by mohla vypadat spolupráce.

Divišovi jsou podle jeho slov Svobodní sympatičtí, protože je bere jako jednu z mála českých stran s opravdu pravicovými hodnotami. „Třeba ODS o sobě tvrdí, že je pravicová – a do jisté míry i je –, ale její současná politika tomu moc neodpovídá,“ tvrdí Diviš.

I přes vzájemné sympatie však jeden podstatný bod obě strany rozděluje. Byť Diviš odmítá přijetí eura, z Evropské unie vystupovat nechce. To Svobodní mají od svého vzniku v roce 2009 v programu požadavek na referendum o vystoupení z Evropské unie – s tím, že strana je jednoznačně pro odchod.

„Je to věc, která mi vadí. Otevřeně jim říkám, že odchod z Evropské unie podporovat nebudu,“ přiznává Diviš. „Na druhou stranu, myslím, že je to hodně démonizované. Dost lidí jim to vyčítá jako hlavní důvod, proč je nevolit. Ale z rozhovorů s nimi jsem pochopil, že to pro ně není stěžejní téma.“ Což potvrzuje i Vondráček.

„Jsme realisti. Uvědomujeme si, že odchod z EU je krajní řešení a my bychom teď především měli pracovat na tom, abychom utlumili dopady Green Dealu nebo vší silou bojovali do dalšího hlasování v Evropském parlamentu v roce 2026 proti zákazu spalovacích motorů,“ tvrdí Vondráček.

(…)

Odborníci se na tom, zda Svobodní s Divišem mají šanci na politický restart, neshodnou. „Svobodní nejsou extrémní pravice, nějakou příležitost oslovit zklamané voliče současné koalice bych pro ně viděl. Ale potřebují něco významného udělat, protože jsou pro voliče nenápadní a slabí,“ uvádí Herzmann s tím, že spolupráce s Divišem, který na sebe v prezidentských volbách razantním vystupováním v televizních debatách dokázal upozornit, může být slibný začátek.

Těžké to nicméně pro stranu je i proto, že na české politické scéně v současnosti – jak přiznává sám předseda Vondráček – nemá potenciálního celostátního spojence. Do posledních sněmovních voleb sice šla v trojkoalici s Trikolorou a Soukromníky, ale strany společně získaly jen 2,76 procenta hlasů.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31