Dražší energie a to je jen začátek

Dražší energie a to je jen začátek

Průmyslová produkce neustále meziročně klesá. Samozřejmě není na místě dělat závěry z jednoho měsíce. Ale data ukazují, že nejde o žádnou jednorázovou záležitost. Je to už trend. Prakticky poslední rok se průmysl zmenšuje.

Zkrátka jde do zásadního útlumu, který nemá nic společného s hospodářským cyklem, ale jde o strukturální, hlubokou změnu, ztrátu konkurenceschopnosti, ubývání zejména těžkého průmyslu.

A zde platí: Většinou vlna poškozování průmyslu začíná u energetiky, následně se přelévá do těžkého a energeticky velmi náročného průmyslu, odtud se přesouvá do stavebnictví a strojírenství. A tak dál a dál. Jednotlivé výroby na sebe navazující se pokládají jak domino směrem od energeticky nejvíce náročných výrob až do jemnějších výrob. Přesně takovou vlnu jsme pozorovali i v covidu kvůli lockdownům, následně pak podruhé při šíření inflační vlny.

Co se to tedy děje? Bohužel rozjíždí se další vlna, která začíná v energetice a postupně dominově projede celou ekonomikou až do jemnějších výrob. Co je příčinou: Možná jste měli dojem, že energetická krize již odezněla. To je ovšem chybný předpoklad. Navenek viditelný pokles ceny elektřiny prezentovaný jako konec energetické krize je pouze vedlejší projev toho, že kvůli útlumu průmyslu poklesla poptávka po energiích, a proto není tak velký převis poptávky po energiích nad jejich nabídkou. Jenomže byť tento převis není tak velký jako na vrcholu krize, převis to pořád je. A nejspíš vzroste.

Symbolem zeleného tažení Evropy, které v posledních letech tlačilo cenu energií směrem nahoru, je koncept emisních povolenek. Nebo jinak – evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem EU pro snížení emisí skleníkových plynů. Smyslem zavedení povolenek bylo omezit emise a zároveň ekonomicky zatraktivnit „čisté“ zdroje elektřiny. Vycházelo se z toho, že když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem, aby se snažily omezovat emise. Jenže nikdo nedokáže dopředu naplánovat, jak se bude ekonomice a průmyslu dařit, a tedy jaký objem povolenek by odpovídal dané situaci na trhu. Výsledkem je, že v době ekonomické krize je povolenek nadbytek a zlevňují. Naopak v době svižného růstu ekonomiky jich je najednou nedostatek a jejich cena letí vzhůru.

Cena emisních povolenek se přitom od února roku 2022 po dobu zhruba jednoho roku držela poblíž hladiny 100 EUR za tunu CO2. To znamenalo u úrovní historických maxim. Jaká je aktuální situace? V úvodu roku 2024 cena emisních povolenek klesla do blízkosti hladiny 60 EUR/tunu CO2. Za tím stála zmíněná slabost evropské ekonomiky a jejího průmyslu. K poklesu cen emisních povolenek také přispělo nadprůměrně teplé počasí, které jsme viděli na podzim roku 2023. Musíme si uvědomit, že výroba tepla je dalším sektorem náročným na povolenky. I proto velikost poptávky po povolenkách nedosahuje úrovně z posledních zhruba 2 let. Aktuálně cena emisních povolenek už znovu narůstá – konkrétně k hladině 70 EUR.

Zlevnění emisních povolenek bylo faktorem, který ještě v prvním čtvrtletí roku 2024 přispíval k rychlejšímu poklesu cen elektřiny. To už neplatí. Se zpětným nárůstem cen emisních povolenek znovu narůstá také cena elektřiny. Podle posledních zpráv statistiků vzrostla o 11,1 % meziročně.

Jinými slovy, pokud se honem rychle nepostavíme Green Dealu a nesmeteme ho, pokud nedemaskujeme, že u Green Dealu je údajná ekologie jen záminku, ale skutečným cílem je destrukce naší energetiky, naše zchudnutí bude nevyhnutelné.

Zdroj: https://blog.idnes.cz/sichtarova/energie-uz-zase-zdrazuji-a-to-je-jen-zacatek.Bg24060678

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Ing. Markéta Šichtařová

Ing. Markéta Šichtařová

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31