Ve volbách do Evropského parlamentu získali 3,5 krát větší počet hlasů, než v roce 2019, a členská základna je dvojnásobná. Přesto je Libor Vondráček po svém znovuzvolení předsedou Svobodných přesvědčený o tom, že je třeba toho změnit hodně, protože Svobodní mají daleko větší cíle, než jaké jsou dosavadní volební výsledky. „Našim hlavním cílem zůstává boj Green Dealu a gigantickému zadlužování, aby česká země byla brzy zase svobodná, prosperující a nezávislá, tedy bezpečná země,“ říká Libor Vondráček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz

Byl jste znovu zvolen předsedou Svobodných. Jste spokojený s výsledem?

Moc si toho výsledku vážím. Jsem rád, že jsem získal silnou podporu od hlasujících členů (cca 87 % hlasů), protože můj protikandidát nabízel popření velký míry naší práce za posledních 5 let. Dvouleté uhnutí od původní rétoriky strany, které můj soupeř nabízel, už jsme si vyzkoušeli, a přivedlo nás v roce 2019 k nejhoršímu výsledku, 15 500 hlasů v eurovolbách.

Souhlasím, že se toho musí změnit dost, máme totiž daleko větší cíle, než jaké jsou naše volební výsledky, a to přestože jsme letos získali 3,5krát víc hlasů než v minulých eurovolbách. Ovšem změna směřování a rétoriky, jakou nabízel můj protikandidát, by přinesla exodus členské základny, která je dnes více než dvojnásobná, oproti stavu v roce 2020, krátce po mém nástupu, což samo o sobě není důvodem k jásotu, ale zároveň je to šance na takovém růstu stavět dál, a ne vše lacině zbořit.

S jakými cíli vstupujete do nového funkčního období?

Cíle příliš měnit nehodláme, ale zásadně musíme změnit prostředky, jak jich chceme dosáhnout. Politici se poslední roky chovají tak, že jim naše země patří, a můžou s ní provádět nejrůznější experimenty, jak se jim zlíbí, protože u nás lidé nemají podobné možnosti jako ve Švýcarsku, aby takové vládě vystavili v referendu stopku. To chceme změnit.

Green Deal a gigantické zadlužování jsou v nejbližších letech nejnebezpečnější projevy politické zvůle. Green Dealem ničí to, co vybudovali naši předci a pošlapává úspěšnou minulost našeho šikovného na průmysl zaměřeného národa. Gigantickými dluhy pak ničí budoucnost našich dětí, kteří se jednou probudí jako otroci dluhů, pokud se nic zásadně nezmění. Našim hlavním cílem zůstává boj proti těmto procesům, aby Česká země byla brzy zase svobodná, prosperující a nezávislá, tedy bezpečná země.

Na začátku roku jsme představili expertní tým, který je stále připraven řešit komplexní a složité problémy, které bude muset řešit i budou vláda. Doufali jsme, že díky volbám v roce 2024 posílíme na tom, abychom se mi stali tím jádrem budoucího spojení sil proti zničujícím procesům, které jsem tu nazval.

Změna se tedy netýká cílů ale toho, že v roce 2025 nemůžeme očekávat, že právě Svobodní budou tou silou, která nabídne vlastního frontmana, za nímž půjde celý volební blok, ale můžeme ve společné kapele nabídnout skvělého basáka či pianistu. Pokud se taková budoucí kapela sladí, a povede jí v roce 2025 dobrý frontman, pak může lidem už po příštích volbách přinést mnoho skvělého. A kdo ví, jednou třeba bude frontman od Svobodných, podobně jako v Itálii se v jednom volebním bloku z popelky Meloniové nakonec stala lídryně celého uskupení Meloni – Salvini – Berlusconi.

Kromě předsedy Svobodní volí také nové složení svého předsednictva. Jste tím spokojený?

Na svou pozici ze současného vedení nerezignoval pouze místopředseda MUDr. Miroslav Havrda, který je už roky velmi prospěšným členem týmu a letos potvrdil svoji popularitu v Královehradeckém kraji, kde získal suverénně nejvíc preferenčních hlasů a stal se z něj krajský zastupitel.

O dalších pozicích v předsednictvu se rozhodne do 5. listopadu. Mezi kandidáty, ale aktuálně vidím samé zkušené, schopné, pracovité a příčetné lidi, kteří navíc dali veřejný slib, že budou straně pomáhat za všech okolností i bez mandátu. Tato volba tak nemůže dopadnout špatně.

Do velké míry se navíc jedná o nové tváře, které přichází s novým drajvem a novými tématy. Už dnes tito kandidáti rozšiřují řady známějších členů a vystřídají tak dosavadní členy vedení Roberta Vláška či Tomáše Macka, kteří dál budou pro stranu pracovat, byť mimo volené funkce a za jejich dosavadní patří velký dík.

Jakou roli bude mít vaše další viditelná tvář, ekonomka Markéta Šichtařová? Budete s ní spolupracovat i do budoucna? Najdeme jí ve vedení Svobodných?

I díky výsledku volby předsedy se na ní stále můžeme spolehnout jako na naší věrnou členku i ekonomickou expertku. Na sobotním sněmu svoje nasazení spojila i s mou osobou, když prohlásila, že mě vnímá, jako jediného člověka v politice, kterému věří, a podpořila mě na post předsedy. Toho si velmi vážím.

„Budu se pokoušet dělat to, co považuji za správné, i když to nebude to vítězné,“ řekla a jasně tím odpověděla i na vaši otázku, že se volebním výsledkem v eurovolbách nenechá odradit od další práce a zůstává u Svobodných.

Ve výčtu kandidátů na funkci místopředsedy jí sice nenajdeme, ale za pár měsíců nás čeká volba „lídra do Sněmovní kampaně“, a právě v této pozici si jí myslím umí představit velmi mnoho lidí. Opakovaně totiž prokazuje, že umí velmi srozumitelně vysvětlovat i složité ekonomické otázky, a to je kvalita, kterou by měl lídr rozhodně mít.

Na vašem sněmu naopak ohlásil odchod ze Svobodných někdejší prezidentský kandidát Karel Diviš, který následuje Matěje Gregora, dalšího kandidáta z vaši eurokandidátky. Někteří by si mohli myslet, že to svědčí spíše o tom, že vám vlastní lidí přestávají věřit. Co si o tom myslíte vy?

O důvěře v moji osobu to určitě není, protože jsem dal svoji funkci k dispozici a do poslední chvíle jsem zkoušel přesvědčit Markétu Šichtařovou, aby usilovala o předsednický post. Oba mě klidně mohli v tomto mém úsilí podpořit a zůstat ve straně pod jejím vedením, a nebo mohli sami zvednout hozenou rukavici a usilovat o posty nejvyšší, ale vybrali si cestu jinou.

O mém postoji k přestupu Matěje Gregora už jste informovali a více se k tomu vyjadřovat nechci. V případě Karla Diviše jde asi i trochu o jiný příběh. Přijde mi, že chtěl stranu o 400 členech měnit k obrazu svému, a nikoliv posílit svou viditelností stranu jejíž programové zásady jsou 15 let spolehlivé a konzistentní, což se mu nepodařilo, a tak se rozhodl stranu opustit. Ale je třeba ocenit, že svůj odchod pojal velmi slušně a pokorně, což v dnešní době bohužel není vždy samozřejmost, takže je na místě mu také poděkovat za jeho práci a popřát mu hodně štěstí v budoucím životě.

Jak hodnotíte dosavadní volební výsledky Svobodných a co byste z těchto zkušeností změnil?

V každém druhu voleb, které máme aktuálně za sebou, jsme získali více hlasů než ve stejných volbách předchozích. Určitě jsme si ale představovali rychlejší a výraznější růst hlasů.

Můj plán na to reaguje a reaguje i na vaši předchozí otázku. V rámci strany chci vydiskutovat a prosadit moji vizi SPOLEČNÝ SEN, abychom byli v důležitých otázkách jednotní a navenek působil tak srozumitelně, jak bychom si sami přáli. Možná, že máme stále ve straně cca 10 % lidí, kteří by se více hodili do jiného politického subjektu a vzájemný pobyt v jedné straně neprospívá jim osobně ani straně jako celku.

V rámci takového ozdravného procesu, kdy budu důsledněji prosazovat vizi SPOLEČNÝ SEN, kterou jsem zveřejnil na webu www.liborvondracek.cz, tak možná ztratíme 20 členů, ale jiných 200 získáme, díky čitelnějšímu směřování a týmovějšímu vystupování.

 „Prežili sme obdobia, keď sa veľmi ťažko pracovalo a keď statoční vydržali. Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné, čo chce za tento národ zápasiť,“ tato slova klasika, se kterým se jinak v mnohém neshodnu, jsou tak myslím zcela na místě.

Příští rok nás čekají parlamentní volby. Už máte představu o tom, jak se jich coby Svobodní zhostíte? Budete kandidovat samostatně nebo budete hledat spojence?

Lidé v této době očekávají dospělý přístup od všech politků, kteří se nechovají jako elitáři, nechtějí řídit jejich životy od kolébky po hrob, nepředávají naši suverenitu Bruselu a mají elementární zájem hájit zájmy občanů naší země.

Proto musí být každý z nás připraven odhodit osobní animozity a bavit se všemi, se kterými se shodneme na kritice Green Dealu a zadlužování naší země. Pokud nalezneme shodu i na tom, že lidem má zůstávat více peněz v peněženkách, protože zeštíhlit musí stát, nikoliv úspory lidí, pak je našim úkolem bez předsudků spojit síly na pravici, aby hlasy našich voličů tentokrát nepropadly pod pětiprocentní hranicí.

Naše spolupráce s Trikolorou a Soukromníky v roce 2021 nám přinesla hodně ponaučení i zklamání, a tak se rozhodně neženeme do žádné další spolupráce bezhlavě, ale dnes je opravdu potřeba nechat bábovičky na pískovišti a udělat takové státnické kroky, které budou potřeba.

Často kritizujete vládu Petra Fialy, že porušila své předvolební sliby a např. že zvyšuje lidem a firmám daně. Očekáváte, že se na tom něco ve volebním roce změní?

Od pana premiéra už čekám úplně všechno. Jeho názorové veletoče mne nemůžou nijak překvapit. Už vlastně ani nejsem schopen poslouchat to co říká, aniž bych přitom v hlavě neslyšel trombóny ze znělky filmu Fantomas. Ani bych se nedivil tomu, kdy po prohraných volbách za rok sundal svoji masku a my se dozvěděli, že vládu neřídí Fiala, ale Fantomas. Jinak si neumím vysvětlit, že neustále dělá opak toho, co píše na sociální sítě, a co sliboval před volbami.

Premiér Petr Fiala (ODS) asi některé překvapil, když bouchl do stolu a z vlády vyhodil Piráty kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení. Co si o tomto kroku myslíte? Není to spíš pro Piráty šance, jak zůstat ve Sněmovně i po dalších parlamentních volbách?

Skutečným problémem této vlády nejsou čtyři Piráti z Pirátské strany, ale mnoho Pirátů, kteří se infiltrovali do ostatních stran pětikoalice. Petr Fiala mě nepřekvapil tím, že změnil názor na Piráty, ani tím, že se dnes snaží tvářit, že tímto „pseudořešením“ vyřešil všechny personální problémy současné vlády.

Reálný problém této vlády je, že místo slibovaného zrušení zákazu aut na benzin a naftu ho pirátská lidovkyně Hubáčková v Bruselu schválila. Poté navrhl pirátskou energetickou koncepci navrhnul STANař Sikela. Pirátský ministr dopravy Kupka zvýhodňuje elektromobily na dálnicích i jinde. Pirátskou inkluzi ve školách prohlubuje ministr Bek. Pirátský registr práce na dohodu do zákoníku práce zavedl Jurečka. Pirátské zpřísnění emisních povolenek na bydlení a dopravu dojednal během předsednictví EU premiér Fiala. Pirátské dotace ala oprav dům po babičce nebo nakup si elektromobil přinesl ministr Hladík. A Pirátskou windfall tax zavedl nejen akcionářům ČEZ Zbyněk Stanjura. A takhle bych mohl pokračovat…

Korunu tomu nasazuje tvrzení primátora Prahy Bohuslava Svobody, který prohlásil, že vlastně mají Piráti a ODS velmi podobný program, aby s nimi následně zahájil vládu nad Prahou, takže pojmenoval problém současné koalice, která má pirátský program i bez Pirátů.

Velkou diskusi v posledních týdnech vyvolal záměr na zvýšení platů politiků či zavedení platu pro první dámu. Jaký je váš názor na tyto vládní záměry?

Stručně bych řekl, že kážou vodu a pijou víno. Jsem rozhodně proti takovému navýšení platů stejně jako proti zvyšování daní a vytváření dluhů. Pokud nechcete zvedat daně, což ve finále poškodí všechny, vede cesta k vyrovnání rozpočtu jedině přes úsporu na straně státních výdajů. Aby pro úsporu mohli mít lidé pochopení, musí začít politici sami u sebe.

Považujeme naopak za aroganci moci, pokud politici na jedné straně vyzývají k šetrnosti a na druhé straně nezačnou sami u sebe. Ale vůbec se nedivím tomu, že právě lidovec Jurečka „káže vodu a pije víno“.

Přijde mi, že současná vláda už ani nepočítá s tím, že by mohla vládnout, a tak si říká „po nás potopa“, takže se z toho mnozí snaží vytěžit pro sebe osobně maximální prospěch, protože více už takovou příležitost mít nebudou.

Jak jinak si logicky vysvětlit, že podobný krok načasovali před volbami po prohraných krajských a senátních volbách … Možná je to i tak, že po tom všem, co rozvrtali, už by radši ani znovu vládnout nechtěli, tak to pro jistotu kazí ještě víc. Já jsem zastánce obecného valorizačního zákona z pera Svobodných, který by ukončil tyto pravidelné dohady o zvyšování platů politiků, učitelů, policistů či každoroční debaty o výši sociálních dávek. Ušetřili bychom mnoho času, hádek a tuny papíru. Náš člen Jiří Strachota navrhuje toto řešení promyšlené až do paragrafového znění.

Podstatou aktuálních emocí je totiž to, že se lidem nedá vysvětlit, že dokonce retroaktivní „změna systému výpočtu u důchodů byla nutnost“, zatímco „změna systému výpočtu platů politiků je levicový populismus“.

Tímto jedním zákonem se VŠEM ve stejném poměru ne/zvýší platy, důchody či dávky a vyhneme se tím nejen nedůstojným debatám o platech politiků, ale také přehlídce manipulativního rozhazování peněz, které je pravidelně součástí předvolební kampaně zejména vládnoucích stran.

A dovolte ještě jednu soukromou otázku. Máte za sebou evropské, pak také krajské a senátní volby. To vše jste završil ještě vnitrostranickými volbami. Našli jste si vůbec čas na svatební cestu?

Moje skvělá žena je se mnou naštěstí už skoro pět let, a tak ví, že v podobných věcech musí být tolerantnější a trpělivější než ženy jiné. Z takové malé svatební cesty jsme dorazili dnes. Když jsme si na několik dnů užili odpočinku v Liberci, přestože svatba proběhla už na konci srpna.

Na delší cestu do teplejších krajů, než je ten Liberecký (úsměv) se snad dostaneme někdy v příštím roce.

Zdroj: Parlamentní listy